Klavír jako svědek i nástroj paměti. Skanavi rozezněla Litomyšl příběhem plným emocí a vzpomínek

Řecko-ruská pianistka Katia Skanavi patří k výrazným osobnostem evropské klavírní scény. Narodila se v Moskvě v roce 1971. Již ve 12 letech denutovala v sále Čajkovského konzervatoře Kabalevského klavírním koncertem pod taktovkou samotného autora.

O+

V osmnácti letech zazářila na mezinárodní soutěži Marguerite Long–Jacques Thibaud v Paříži, později získala ocenění na Van Cliburnově soutěži (USA) a Grand Prix Maria Callas (Řecko). Studovala v Paříži, Clevelandu a doktorát získala na moskevské konzervatoři. Vystoupila s předními orchestry jako DSO Berlin, Orchestre National de France, Kremerata Baltica nebo Tokyo Symphony, spolupracovala s dirigenty Kurtem Masurem, Jamesem Conlonem, Yehudim Menuhinem či Jaapem van Zwedenem.

Metaforické pojmenování Za příběhem klavíru skrývalo hned několik souvislostí nejen s programem samotným, ale právě také s interpretkou Katiou Skanavi. Publiku si vyslechlo vyprávění o osudech nástroje na pódiu, na nějž Skanavi hrála poprvé už v 19 letech. Samotný koncert byl pak věnován Renému Gambinimu, který měl tento klavíř od Steinway and Sons ve svém nahrávacím studiu Lyrinx v Marseille. Tam si na něj, krom Skanavi, zahrála řada dalších světových interpretů a byly na něj zaznamenány stovky recitálů – Mahlerových, Lisztových i Chopinových. Stal se tak dědicem Gambiniho snahy „Najít zvuk, který připomíná živý koncert.“

Celý recitál byl doprovázen průvodním slovem Davida a Filipa Marečkových. Formou dialogu uváděli jednotlivé skladby, které doplňovali příběhy jejich autorů. První část recitálu byla otevřena skladbou Franze Schuberta – Impromptu B – dur, D. 935. Tato skladba je součástí druhé sady Impromptu, která byla zkomponována v roce 1827, rok před jeho smrtí a nebyla za jeho života publikována – vyšla až posmrtně v roce 1839. Technická odlehčenost interpretky byla natolik precizní, až téměř nadlidská. 

Bylo by nemyslitelné, kdyby v rámci Smetanovy Litomyšle nezazněla tvorba tohoto českého skladatele. Smetanova genialita se projevila ve dvou vybraných polkách, v nichž klavíristka precizním úhozem dobře vystihla Smetanův sloh. Polky tvoří významnou část Smetanovy klavírní tvorby, jsou zastoupeny jak v raných, tak i pozdějších skladbách a umělecky je povýšil na koncertní žánr, obdobně jako například Chopin mazurku nebo polonézu.

Čajkovského Vášnivým vyznáním (Aveu passionnè), jež bylo původně součástí nepříliš úspěšné symfonické balady Vojvoda, si Skanavi bezpochyby našla cestu k mnoha srdcím posluchačů v sále. Vojvoda se zřejmě Čajkovskému nelíbil, stáhl jej ihned po premiéře v listopadu 1891 a tato transkripce vznikla pravděpodobně krátce poté.

Zhudebněním Petrarkova Sonetu č. 123 Franz Liszt oslavuje krásu krajiny a literární dojmy z cest. Původní text sonetu přednesl moderátor, zatímco klavíristka vyjádřila jeho obsah tónem klavíru a společně tak vytvořili silnou a celistvou impresi.

V úvodu druhé části recitálu zazněly Dětské scény Roberta Schumanna. Album třinácti drobných klavírních kusů, které vznikly v roce 1838, zapůsobilo něžně nostalgickým rázem. Skladby jsou poetickým ztvárněním vzpomínek a pocitů, které dětství vyvolává. Nádherně zahrané Snění, snad nejznámější část, přeneslo posluchače při rozjímání do tohoto bezstarostného období, kde je vše dovoleno. 

Závěr koncertu patřil dramatické sonátě č. 2 b moll, op. 35 Fryderika Chopina. Vznikala v letech 1837 až 1839 a Chopin v ní prolíná prvky Beethovenovy a Bachovy tvorby. Všichni tři autoři byli v interpretaci Skanavi výborně interpretačně charakterizováni. Do hlubin vědomí, nevědomí a svědomí se vnořila nejznámější část – Pohřební pochod (Marche funèbre), která již zazněla na nespočtu pohřbů světových státníků a lze ji právem považovat za klíčové dílo éry romantismu.

Recitál Za příběhem klavíru byl především díky výkonu Katiy Skanavi připomínkou toho, co vše je s tímto nástrojem možné. Dramaturgie programu byla vyvážená, gradující a očistná. Jako dovětek invenčního vystoupení zaznělo Chopinovo citlivé Nokturno cis moll, jež dotvořilo intimní romantickou atmosféru celého večera.

Smetanova Litomyšl: Za příběhem klavíru
20. června 2025, 17:00 hodin
Smetanův dům, Litomyšl

Program:
Franz Schubert: Impromptu B – dur D. 935
Bedřich Smetana: Polky (výběr)
Franz Liszt: Sonetto 123 del Petrarca
Petr Iljič Čajkovskij: Aveu passionné
Robert Schumann: Dětské scény op. 15
Fryderyk Chopin: Sonáta pro klavír č. 2 b moll op. 35

Účinkující:
Katia Skanavi – klavír 
David a Filip Marečkovi – průvodní slovo