Klavírista Boris Giltburg se na svém recitálu zaměří na Chopina

„Chopin měl úctyhodné porozumění nejjemnějším lidským emocím a vyvinul magický způsob, jak syrové emoce převést do not. V jeho hudbě je strhující bezprostřednost a smysl pro empatii, což spolu s čirou krásou jeho melodií a brilantností jeho klavírního psaní vytváří poutavý poslech,“ říká Boris Giltburg o Chopinovi. „Snažil jsem se vybrat z jeho děl ta, která se doplňují i kontrastují, a doufám, že bohatost Chopinovy inspirace a velká rozmanitost nálad a barev vytvoří vyvážený program, přestože pochází z pera jediného skladatele,“ dodává.

Boris Giltburg je po celém světě chválen jako hluboce citlivý, bystrý a působivý člověk, přesvědčivý interpret. Jméno Borise Giltburga bylo dlouhou dobu spojováno s prvenstvím v interpretaci Rachmaninova. V posledních letech se však hluboce ponořil děl dalších významných skladatelů, například Maurice Ravela, anebo právě Fryderyka Chopina, jehož skladby zahrál na třech recitálech v britské Wigmore Hall.

Typický zvuk a barevnost Chopinova klavírního díla spočívá v harmonické složce, v užití disonancí, v nezvyklých modulacích, jimiž povzbudil k odvážným kombinacím skladatele příštích generací. Zádumčivost a melancholie Chopinových harmonií a vědomí dlouholetého zápasu s těžkou chorobou vytvořily obraz umělce podléhajícího sentimentu až sebelítosti, v očích antiromanticky smýšlející doby se stal dekadentem. Stravoval jej však také výbušný temperament, a když se mu zdravotně dařilo lépe, sršel energií. Především v souvislosti s Chopinem se objevil pojem „hudební poetika“ právem mu bylo přiděleno přízvisko „básník klavíru“.

Slovo dramaturga Martina Rudovského: „Fenomenálního Borise Giltburga jsme poprvé hostili v březnu 2008. To ještě nezískal první cenu v legendární Soutěži královny Alžběty v Bruselu. Tehdy pod taktovkou Jakuba Hrůši vtrhnul do Smetanovy síně pěkně jazzově, protkán Gershwinovou hudbou až po konečky prstů. To je pro Borise Giltburga vůbec typické: hudbu uchvacuje ve vší plnosti. Když si vybere skladatele, hned touží po kompletu. Tak to provedl s Ravelem, Beethovenem či Rachmaninovem. Nyní se jeho pozornost zjevně stáčí k Fryderyku Chopinovi. Právě jemu a jen jemu se totiž bude věnovat v lednu 2025 ve Dvořákově síni Rudolfina. Jeho básněmi pro klavír se bude radostně rozdávat na všechny strany.“