Komorní filharmonie Pardubice oslaví vánoce s cimbálem

Cimbál známe především jako nástroj folklorních ansámblů, bývá i součástí romských kapel. O to pozoruhodnější je jeho využití jako sólového nástroje s doprovodem komorního orchestru. Struny cimbálu se rozeznívají pomocí úderů dvou paliček, které má hráč v rukou, nebo na ně může drnkat prsty. Standardní výbavou cimbálu je i nožní pedál pro ovládání sestavy dusítek, které podobně jako u klavíru slouží k utlumování strun.
Koncert pro cimbál a orchestr napsal Dalibor Štrunc (nar. 1966) na podzim roku 2022, a to pro absolventský výkon své žákyně Johany Kláry Kratochvílové. Dvouvětý koncert dává sólistovi výrazný interpretační prostor představit nástroj v celém spektru jeho technických i výrazových možností. V nápaditém díle autor nezapře svou hlavní inspiraci, kterou je moravská a česká písňová melodika. Dalibor Štrunc je cimbalistou, aranžérem, skladatelem, pedagogem, hudebním producentem a vydavatelem. Hru na cimbál vystudoval na Konzervatoři Brno a tam ji také od roku 2000 vyučuje. Během své celé umělecké praxe se věnuje také nahrávání a jeho cimbál zní v mnoha zahraničních i českých filmech a inscenacích.
Čerstvá absolventka Konzervatoře Brno Johana Klára Kratochvílová patří mezi nejvýraznější talenty cimbálové hry té nejmladší generace. Její vyzrálé interpretační schopnosti byly oceněny nejenom na mnoha soutěžích, ale i zajímavými sólovými příležitostmi. S cimbálem začínala ve svých devíti letech, a dnes se věnuje i autorské hudbě, kterou tvoří společně se svým bratrem Martinem. Jejich hudební debut se objevil na LP desce s názvem Thyme. Kombinace živé hry na cimbál se současnou elektronikou spojuje zdánlivě dva různorodé hudební světy a je velmi zajímavým experimentem. Od roku 2023 studuje Kratochvílová na Janáčkově akademii múzických umění, obor Filmová a scénická kompozice.
Na začátku večera zazní Sonata vespertina (Večerní sonáta) od Pavla Josefa Vejvanovského. Jeho hudba bývá často spojována s časem Vánoc, a to díky zpěvnosti, vnitřní nekonfliktnosti a srozumitelnosti. Po pauze posluchači uslyší Lineckou symfonii Wolfganga Amadea Mozarta. Mozart ji zkomponoval během pouhých čtyř dní, a to při zpáteční cestě do Vídně během zastávky v Linci u svého přítele, pohostinného hraběte Thuna-Hohensteina. Měl tam totiž účinkovat na koncertu v divadle, ale žádnou symfonii s sebou neměl, tak musel novou složit přímo na místě (zdroj Petr Vacek).
Vstupenky na koncert lze zakoupit v Turistickém informačním centru v Machoňově pasáži v Pardubicích, na večerní pokladně před koncertem nebo prostřednictvím webových stránek filharmonie.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]