Konečně naživo! Pietari Inkinen se rozloučil s postem šéfdirigenta FOK

V úterý 23. června 2020 jsme měli tu čest účastnit se po dlouhé době mimořádného koncertu FOK & NOVOSVĚTSKÁ NAŽIVO!
Pietari Inkinen, FOK (foto Petr Dyrc)

Tímto koncertem se Pietari Inkinen loučil s postem šéfdirigenta tohoto orchestru. Co jiného by si finský vlastenec mohl vybrat než symfonickou poému Finlandia, op. 26, svého světoznámého rodáka, hudebního skladatele Jeana Sibelia. Vždyť tato skladba nenechává chladnými ani muzikanty jiných žánrů – například finská metalová kapela Nigtwish ji používá jako introdukci svých živých koncertů, kde ji hrají mimo jiné i na dudy. Tato skladba byla zkomponována jako protest proti ruské cenzuře v roce 1899. Takže co jiného zahrát nám, Čechům? Často je tato skladba mylně považována za finský tradicionál, ale není tomu tak – Finlandia je prokazatelně Sibeliovým dílem.

Při poslechu této skladby se myšlenky toulají, nalezneme tu kontext nejen s dobou ruského útlaku, nýbrž i nesvobodu v době koronavirové. Po bouřlivé části přijde uklidnění… Pietari Inkinen tuto skladbu umí vytěžit, hudbě svého kmene rozumí. Bylo na něm vidět, jak si interpretaci užívá a cítí se skvěle ve svých kramflecích.

A následuje Dvořákova Novosvětská. Tahle skladba, panečku, ta se hrála i na Měsíci! A druhá věta Largo byla otextována a stala se světoznámou písní Going Home. Tedy nejvíc teď Dvořákovi v jeho stesku po domově rozumí ti, kteří uvízli někde v zahraničí a museli podstoupit mnohdy strastiplnou cestu domů. Anebo trčí uvíznutí třeba v Japonsku a marně shánějí letenku domů…

Pietari Inkinen, FOK (foto Petr Dyrc)

Inkinen tu dojmem z celkové koncepce i drobnými detaily doložil, že i českou hudbu chápe a interpretuje adekvátně, i když po svém. Projevilo se to v tempu a zvuku jednotlivých částí, Largo bylo místy vedeno do úplného ztišení s drobnými pauzami, bylo krásné a dojemné, v lyrických detailech bylo cítit hodně jemnosti a jímavosti. Hlavní leitmotiv, ať už hraný žesti či smyčcovými nástroji, nejednomu posluchači vehnal slzy do očí. Naopak části Scherzo a Allegro con fuoco byly spojeny a hrány v rychlém tempu s velkým symfonickým zvukem v závěru. Zde vynikaly pregnantně znějící a dokonale čitelné tympány.

FOK ke svému znovuzrození po koronaviru použil skladby notoricky známé, inspirativní, „the best of“ našich zemí, budící v každém posluchači citovou bouři a touhu po svobodě.

Po všech streamech a poslechu hudby z médií to bylo velmi osvěžující. Byla jsem tak šťastná, že mohu být zase člověčensky přítomná, jako žíznivý na poušti, který se konečně doplazí k prameni čiré vody.  Sledování koncertů na ČT Art nebo poslech stanice Vltava či různých CD jsou lepší než nic, ale ty živé muzikanty a atmosféru majestátních prostor Obecního domu to nenahradí. Včera to bylo o radosti, velkých emocích a pocitu štěstí, které je živá hudba schopna v nás probouzet. I potlesk nám všem šel více od srdce, na Pietarim Inkinenovi bylo vidět, že je rád za možnost se s Prahou takto rozloučit a posluchači jeho i orchestr odměnili dlouhými stand-up ovacemi.

FOK & NOVOSVĚTSKÁ NAŽIVO!
23. června 2020, Smetanova síň, Obecní dům, Praha

JEAN SIBELIUS Finlandia, op. 26
ANTONÍN DVOŘÁK Symfonie č. 9 „Z Nového světa“, Op. 95

SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK
Pietari INKINEN | dirigent

Mohlo by vás zajímat