Krásné zahrady, delfíni a láska. Letní slavnosti staré hudby uvedly španělsko-italský renesanční večer

Spojení španělských a italských písní 16. století plných přírodní a milostné lyriky a dobové instrumentální tvorby ve formě tanečních variací i úprav vokálních skladeb nabídl koncert španělského souboru La Bellemont se sopranistkou Julietou Viñas. V dialogu zpěvu a nástrojů vyznívala přesvědčivěji instrumentální složka. Podmanivým zvukem nástroje a bravurou zaujala zejména gambistka Sara Ruiz.

Trójský zámek hostil čtvrtý koncert Letních slavností staré hudby. Velký sál byl příhodným prostředím pro komorně laděný program s obsazením tří nástrojů (vihuela de mano, španělská dvouřadá harfa a viola da gamba) a sólového hlasu. Blízkost zahrady, kde se o přestávce mohlo publikum v parném večeru občerstvit a projít, a občas do sálu doléhající zpěv ptáků, který byl také námětem jedné z písní, dotvářely dojem z koncertu. Koncert každopádně velmi dobře naplňoval dramaturgický plán festivalu, jehož tématem pro letošek je hudba a příroda, respektive příroda a hudba.

Soubor La Bellemont, který se dlouhou dobu profiloval zejména oceňovanou interpretací francouzské barokní hudby pro violu da gamba, přivezl do Prahy zajímavý program stavící vedle sebe španělskou a italskou hudbu 16. století. Tyto dvě jižanské hudební kultury mají k sobě relativně blízko, jistě i díky španělské politické přítomnosti na Apeninském poloostrově. Blízko k sobě mají i gamba a lidský hlas a, jak podtrhla skladba programu, též dobová hudba vokální a instrumentální. Hned několik položek programu tak bylo úpravami (intavolacemi, diminucemi) původně vokálních skladeb pro nástroje.

Program otevřela Recercada primera sobre el canto llano “La Spagna” Diega Ortize, patrně (vedle Antonia Cabezóna) nejznámějšího z uváděných španělských skladatelů. Ortiz, rodák z Toleda, působil jako kapelník španělských místokrálů v Neapoli. Tuto i další dvě ukázky ze sbírky skladeb a pojednání Trattado de glosas sobre cláusulas y otros géneros de puntos en la música de violones, které je zásadní položkou dobové hudební literatury pro violu da gamba, přednesla za doprovodu svých kolegů Sara Ruiz. Ta bez obtíží zvládala náročné, virtuózní pasáže ve skladbách Ortize, jakož i v Bovicelliho úpravě madrigalu Cipriana de Rore Ancor che col partire. Nadto upoutala i ušlechtilým, až nezvykle hladce lahodným zvukem svého nástroje. Zdařile se sólově předvedla též harfistka Laura Puerto ve skladbě Fantasía que contrahaze la harpa en la manera de Ludovico od Alonsa Mudarry, která je poctou slavnému harfistovi působícímu ve službách krále Ferdinanda Aragonského. Spolehlivým partnerem oběma hudebnicím byl Rafael Muñoz, jenž hrál na typický nástroj Iberského poloostrova – vihuelu de mano.  

O něco méně přesvědčivý byl výkon zpěvačky Juliety Viñas. Její tmavěji zabarvený soprán, převážně subtilní projev a spíše introvertní prezentace se hodily k intimnímu charakteru většiny písní (například lamentace Si los delfines mueren de amores – Jestliže delfíni umírají láskou…). Místy se nicméně projevilo, že sympatická pěvkyně zřejmě nevládne zcela svrchovanou vokální technikou. Patrné to bylo například v písni Francisca da Milano Canto deglli ucelli s jejími zvukomalebnými imitacemi hlasů ptáků, kterou umělci zopakovali i jako přídavek. Druhým přídavkem se stala píseň Più non amo e più non ardo Cossima Bottegariho, rovněž z druhé části programu, kterou interpreti museli začít pro chybu znovu, to však v uvolněné atmosféře závěru koncertu, kdy šlo již o tečku za celkově zdařilým a publikem vřele přijatým vystoupením, příliš nevadilo.

Letní slavnosti staré hudby jsou nyní již ve své druhé polovině. Alespoň část jejich programu nicméně s odstupem uvede ČRo, což by měl být i případ tohoto koncertu. Úvodní koncert vlámského vokálního souboru Dionysos Now! byl dokonce vysílán živě a je přístupný ze záznamu všem, kteří jej třeba nemohli navštívit.

Hodnocení autora recenze: 70%

Letní slavnosti staré hudby: Delfín amoroso
25. července 2022, 20:00 hodin
Praha, Trojský zámek

Program:
Diego Ortiz: Recercada primera sobre el canto de la Spagna
(Trattado de glosas sobre cláusulas y otros géneros de puntos en la música de violones, Řím, 1553)

Alonso Mudarra: Claros y frescos ríos
(Tres libros de música en cifras para vihuela, Sevilla, 1546)

Frecesco de Milano: La Spagna
(Bibliothèque Royale de Belgique, Brusel)

Luys de Narváez: Si tantos halcones le garça combaten
(Los seys libros de Delphín de música de cifras para tañer vihuela, Valladolid, 1538)

Alonso Mudarra: Fantasía que contrahaze la harpa en la manera de Ludovico
(Tres libros de música en cifras para vihuela, Sevilla, 1546)

Antonio de Cabezón: Je suys ayme (Criquillon)
(Obras se música para tecla, arpa y vihuela, Madrid, 1578)

Diego Pisador: Si los delfines meuren de amores
(Libros de música para vihuela, Salamanca, 1552)

Diego Ortiz: Recercadas ottava & segunda sobre tenores italianos
(Trattado de glosas sobre cláusulas y otros géneros de puntos en la música de violones, Řím, 1553)

Juan Vásquez: De los álamos vengo, madre
(Recopilación de sonetos y villancicos a cuatro y a cinco voces, Sevilla, 1560)

Cosimo Bottegari: Nel bel giardin d’Amor viddi una rosa
Zefiro torna
(Arie e canzoni in musica, Modena Biblioteca Estense. Mus. C 311)

Anonym: L’amoroso Delfino
(Lodi della musica a tre voci, Řím, 1595)

Francesco da Milano: La canzon deglli ucelli
(Intabulatura de lauto di Francesco da Milano, Benátky, 1546)

Giovanni Battista Bovicelli: Ancor che col partire
(Regole, passaggi di musica, madrigali, e motetti passeggiati, Milán, 1594)

Riccardo Rognoni: Anchor che col partite
(Passaggi per potersi essecitare nel diminuire terminatamente noc ogni sorte d’instrumenti, Benátky, 1592)

Joan Ambrosio Dalza: Pavana e Saltarelo alla venetiana
Piva
(Intabulatura de lauto libro quarto, Benátky, 1508)

Cosimo Bettegari: Più non amo e più non ardo
(Arie e canzoni in musica, Modena Biblioteca Estense. Mus. C 311)

Účinkující:
Julieta Viñas – soprán
La Bellemont
Rafael Muñoz – vihuela de mano
Laura Puerto – španělská dvouřadá harfa
Sara Riuz – viola da gamba