Do třetice všeho dobrého v úvodních vokálních vstupech do velkého festivalu. Po Smetanově Prodané nevěstě a operní hvězdě Marcellu Giordanim jsem mohl být svědkem třetí letošní vokální produkce. Té, která vytváří podhoubí oněm zmíněným per futurum. Totiž jednak fundované posluchačské zázemí, neboť pokud sám tvořím ve zpěvu, pak mu budu také lépe rozumět. A logicky, že z profesionálně pedagogicky vedené základny tak elitního dětského sboru jako jsou naše „Kühňata“ už po dlouhá léta, se vždy vylíhne a získá bezvadné základy mnohý budoucí umělec. Ostatně nedávno jsem připomněl 90. narozeniny pěvce Národního divadla v Praze Zdeňka Jankovského. Právě on je jedním z těch, kterého formoval v dětství Kühnův dětský sbor, a hlásili by se k němu v mžiku další přední kumštýři a bylo by jich dost. Ba i Jiří Bělohlávek, naše dirigentská špička, by k ní náležel. 
Do Litomyšle přivezla Kühňata se svým dlouholetým sbormistrem prof. Jiřím Chválou zajímavou, dramaturgicky objevnou novinku. Dětský muzikál předního českého skladatele Jiřího Temla. S názvem Čert a Káči aneb Peklo v pekle. Jiří Teml ho složil přirozeně v první řadě pro dětský sbor. Ale doplnil ho víc než originálním instrumentálním souborem tvořeným houslemi, violoncellem, flétnou, klarinetem, fagotem, bicími nástroji a klávesami. Muzikál má svou jevištní podobu, kterou mu vtiskla nápaditá režie Elišky Hrubé – Toperczerové. Nu a scénu pro řádění našich milých Kühňat vytvořila Jana Špalová. 
Ve zhruba hodinové produkci rozehrála Kühňata před opět beznadějně vyprodaným obrovským areálem II. zámeckého nádvoří milou, uvolněnou produkci, která zjevně u převážně dětského publika nacházela odezvu, což pokládám za zásadně podstatné! Pan profesor Chvála zůstal coby dirigent a de facto interpret a iniciátor hudebního výrazu všeho dění cudně v pozadí. Vedl komorní část svého excelentního sboru a instrumentální soubor, umístěný v levé části velkého pódia, s citem, exaktností přehledného gesta. Jeho vitalitu mu leckdo může závidět. Přesně si hlídal všechny nástupy svých svěřenců. Vždyť postava Boha – Amálie Koppová– mu na mikrofon nastupovala pěkným, znělým tónem až z levé arkády balkonu… 
Na jevišti se rozehrálo vtipné divadlo s řadou mladých hereckých talentů. Postavu Lucifera si zjevně užívala Karolína Böhmová, Barnabášem byl hostující Josef Hervert, zřetelný herecký talent, který projevuje onu sympatickou „jevištní drzost“, bez níž také v této roli nelze zaujmout. Ze sympatických dívek v rolích vícerých Káč (proto název Čert a Káči) na sebe mile upozorňovala Barbora Cimerová i malý „diblík“, v replikách výrazný – Anna Marie – Šedivková. Také mladíci v rolích Čertů nezůstávali za průbojnými dívkami pozadu. Za všechny pyknický typ Marka Zíky mile imponoval. Jmenovaní si obecně vedli dobře pěvecky, logicky, že s jistou pomocí ozvučení. Operní fondy ještě nemají, ani by se sem takové nehodily. Ale zpívali kultivovaně, s pomocí aparatury zněle a bylo jim rozumět každičké slovo! 
Co ale kvituji, jsa sám vysokoškolský pedagog, na tomto dnes tak problémovém poli hudební výchovy, je přirozený ohlas a spokojenost plného auditoria, které odcházelo zjevně pozitivně naladěno. Paní Piknová mi prozradila, že takovýto kultivovaný dětský den je vždy na festivalu zastoupen. Ale teď polkněte a zatajte „bráničně“ dech. Prý tento program byl vůbec jako první vyprodán…. Za svá léta působení na Jihočeské univerzitě jsem zřejmě profesionálně „deformován“. Myslel jsem, že tak veliké, auditorium je dáno náborem na školách jakousi formou „výchovného koncertu“. Ale kdeže!
Dal jsem se do řeči s několika rodiči. Jedni s dětmi jezdí až z Trutnova a vždy se moc těší. Druzí se na mne při zmínce o výchovném koncertu zatvářili ve výrazu nepochopení, jiní připustili, že možná trochu některé „lidušky“ si účast zamluví. Ale hlavně jsou zde rodiny s dětmi. Ty, které přicházejí o své vůli, z vlastního popudu a zájmu. Chcete slyšet lepší zprávu o hudebnosti Čechů? Že to není tak zlé, jak si někdy myslíme? Odjížděl jsem autem na jih Čech a jel jsem až netypicky volně… Viděl jsem ty spokojené obličeje dětí i jejich rodičů a v tu chvíli se mně komentáře typu: kdo zase „zmastil“ režii ve Státní opeře jevily jako malicherné. Tady je podstata vnímání hudby pro blízkou budoucnost.
Jiří Teml je zkušený a renomovaný skladatel ve vokální oblasti tak jako Zdeněk Lukáš, Otmar Mácha nebo Petr Eben. Stojí v popředí mnoha úspěšných vokálních prací. Muzikál, o němž je řeč, je vtipně zpracován. Střídá jakoby muzikálová čísla se zvukomalbou jevištního pohybu, ostinaty a spojovacími čísly. Možná by nebylo na škodu se nebát uplatnit více výrazných melodií, jako byla ona ve finále: „Ať jsi Čert nebo Káča, peklo každý musí znát. Nechtěj nejchytřejším býti, život přece není hračka, Musíš si vše zasloužit…“ Co tak tohle jít zazpívat do Parlamentu České republiky? Jako hudební podklad probírání korupčních kauz? Ale, radši ne. Třeba by pak skvělý Kühnův dětský sbor, který v Temlově muzikálu nemohl ukázat všechny své pěvecké přednosti, ještě omezili v těch skromňoučkých dotacích, z nichž přežívá, ale žije.
Bravo, Kühňata! Bravo, pane profesore Chválo! Bravo, Jiří Temle!
Smetanova Litomyšl 2012
Jiří Teml:
Čert a Káči aneb Peklo v pekle
Dětský muzikál pro sólisty, sbor a instrumentální soubor volně na motivy známé pohádky; libreto Jan Tůma, dramatizace Eliška Toperczerová
Dirigent: Jiří Chvála
Režie: Eliška Hrubá Toperczerová
Scéna: Jana Špalová
Kühnův dětský sbor
Instrumentální soubor
Gabriela Kubátová (housle)
Lucie Čistecká (flétna)
Michaela Cibulková (violoncello)
Jan Pařík (klarinet)
Štěpán Rímský (fagot)
Miroslav Vytiska (bicí)
Jiří Holeňa (klávesy)
Premiéra 18.června 2012 II.zámecké nádvoří Litomyšl
Lucifer – Karolína Böhmová
Barnabáš – Josef Hervert
Káči – Barbora Cimerová, Adéla Demovičová, Klára Nohalová, Anna-Marie Šedivková, Kateřina Zikmundová, Pavlína Žaludová, Viktorie Žingorová
Čerti – Tomáš Klofát, Michael Lyer, Matěj Preisler, Matyáš Urbánek, Karel Valenta, Ondřej Zabilka, Marek Zíka
Bůh – Amálie Koppová
Asistentka – Pavlína Žaludová
Zvukař – Ondřej Zabilka
www.smetanovalitomysl.cz
www.kuhnata.cz
Foto Smetanova Litomyšl – František Renza
