Kvarteto slavných českých basistů, kteří se prosadili ve světě

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6

Osobnosti české opery 

Aktualizováno 

Uplynulé týdny byly mimořádně bohaté na výročí spjatá se jmény význačných českých operních sólistů basového oboru. V rozmezí necelých čtrnácti dnů jsme si mohli připomenout data úmrtí čtyř významných osobností dějin české opery. Jedná se o čtyři umělce, kteří žili v různých dobách, ale spojuje je jedno. Značnou (leckdy převažující) část své tvůrčí zralosti působili úspěšně na zahraničních scénách.

První dva, František Hynek, od jehož úmrtí uplynulo 26. února sto deset let, a jeho generační souputník Josef Paleček, který zemřel 24. února před sto lety, patří do zakladatelské, vlastenecky silně orientované generace umělců éry národního obrození. U každého z této dvojice se ale dotyčná orientace projevovala jiným způsobem.

Třetím byl o čtyři desítky let mladší Pavel Ludikar, jehož pětačtyřicáté výročí úmrtí jsme si připomenuli 19. ledna. Ludikar byl z generace těch, kteří se ve dvacátém století zabydleli na čelných světových operních scénách a dostali se i za oceán. A nejmladším byl Rudolf Asmus, od jehož odchodu uplynulo 13. února patnáct let, jeden z nejvýznamnějších představitelů kongeniálního propojení operního zpěváka – herce, tak jak tento požadavek přinesl vývoj opery ve druhé polovině dvacátého století.

František Hynek se narodil 20. října 1837 v Karlíně, jenž tehdy byl ještě samostatnou obcí za pražskými hradbami, v silně vlastenecky smýšlející české rodině. Jeho strýc byl Alois Hynek, pozdější známý nakladatel a popularizátor české kultury a umění. Po dědečkovi z matčiny strany, regenschorim, zdědil hudební vlohy nejen malý František, ale i čtyři jeho sourozenci, dvě sestry a dva bratři. Bratr Jan byl virtuosem na violoncello a Adolf sólistou mnichovského Dvorního divadla.Rodiče si přáli mít ze syna Františka kněze. Tomu ale působilo studium na gymnáziu velké potíže, což se týkalo především latiny a řečtiny. Poté co v kvintě z obou klasických jazyků propadl, usoudil otec, že bude lepší, když bude Bohu sloužit v oblasti, k níž mnohem více inklinoval, v hudbě. František studoval na pražské varhanické škole u profesora Vogla hru na varhany i zpěv.

Po absolutoriu varhanické školy se mu naskytla příležitost zpívat ve sboru opery ve Stuttgartu, kde dostal příležitost ztvárnit i menší sólové role. V roce 1863 se vrací do Prahy, kde rok předtím bylo otevřeno české Prozatímní divadlo. Na popud Františka Ladislava Riegra jej ředitel divadla Franz Thomé angažuje. Mladý zpěvák se s velkou chutí chopil příležitosti, které se mu dostalo, a během několika let si vybudoval početný repertoár. Od počátku vynikal Hynek především v rolích, v nichž mohl uplatnit svůj hlasový rozsah, včetně přirozeně znějících hloubek (Sylvio ve Verdiho Ernanim, Kašpar ve Weberově Čarostřelci anebo Wolfram v prvním uvedení Smetanových Braniborů v Čechách).

Je zajímavé, že František Hynek, který neměl prakticky žádnou hereckou průpravu a podle řady dobových svědectví měl minimální herecké dispozice, slavil úspěch v řadě významných komediálních rolí. Již tehdy byl oblíbený jako van Bett v Lortzingově Caru a tesaři, Papageno v Mozartově Kouzelné flétně (později jej vyměnil za Sarastra), v němž mohl uplatnit mimořádné možnosti svého hlasového orgánu, a především doktor Bartolo v Rossiniho Lazebníku sevillském. V této roli si vypomáhal různými špílci, podle dobových svědectví prý dosti hrubozrnnými. Varianty tohoto zvyku se udržely i později, dokud se Lazebník hrál v češtině. Není divu, že si jej do role Kecala obsadil při prvním uvedení Prodané nevěsty i Bedřich Smetana. V této roli pak slavil úspěchy i později. Byl považován za vzorového představitele této role až do doby, kdy jej vystřídal Vilém Heš, jehož jubileum si mimochodem letos v červnu rovněž připomeneme.Vztahy mezi Františkem Hynkem a Bedřichem Smetanou ovšem nebyly vůbec idylické. František Hynek, který byl stoupencem dosavadního šéfkapelníka Prozatímního divadla Jana Nepomuka Maýra, nepřijal novátorské metody, které při studiu oper zaváděl Bedřich Smetana, a velmi kriticky se o nich vyjadřoval. K Hynkově nespokojenosti v Prozatímním divadle přispěla i konkurence o pět let mladšího Josefa Palečka, který byl stejně jako Hynek znamenitě hlasově disponován, ale na rozdíl od drobného Hynka byl mužem velmi urostlé postavy, navíc nepoměrně vzdělanější a herecky mnohem vybavenější. To nakonec vedlo k tomu, že František Hynek na svou úspěšně se rozvíjející kariéru rezignoval a rozhodl se z „Prozatímního“ odejít.Zkoušel to nejprve v pražském Německém divadle, ale tam mu to nevyšlo. Začala jeho čtrnáctiletá pouť po různých divadlech v Rakousku-Uhersku a Německu, během níž se sice velmi zdokonalil ve všech složkách svého projevu, ale protože byl patrně velký jazykový antitalent, málem zapomněl česky, takže po svém návratu do Prahy měl s češtinou na jevišti dost velké potíže.

Při svém putování prošel řadou souborů. Zpíval v Linci, Augsburgu, Düsseldorfu a dalších městech. Největší význam pro něj mělo jeho působení ve Vídni a v Kolíně nad Rýnem, kde se velmi uplatnil. Zavítal i do Lvova, který tehdy nebyl provinčním ukrajinským centrem, ale hlavním městem Haliče, prudce se rozvíjejícím, umělecky velmi aktivním střediskem polského kulturního života, neboť Poláci měli v podunajské monarchii nesrovnatelně lepší podmínky než jejich spoluobčané, žijící v Německu či v Rusku. Několik let působil velice úspěšně v brněnském německém divadle. Vytvořil desítky rolí nejrůznějšího charakteru v širokém hlasovém rozpětí. Zejména v první fázi své kariéry zpíval řadu barytonových rolí (Escamillo v Carmen, titulní hrdina v Donu Giovannim). V Mozartově „opeře oper“ ale vynikl především v postavě Leporella, kde mohl výborně uplatnit všechny své pěvecké přednosti i herecké zkušenosti, které během své zahraniční kariéry získal, Z dalších jeho postav jmenujme například kardinála de Brogni v Halévyho Židovce, wagnerovské hrdiny krále Jindřicha Ptáčníka v Lohengrinovi, lantkraběte Hermanna v Tannhäuserovi anebo Víta Pognera v Mistrech pěvcích norimberských.

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na