Kydlíčkova „dionýská“ slavnost na Letních slavnostech staré hudby

Program koncertu nazvaného „Affetti dell’anima“ sestával z hudby Marca Uccelliniho, Salamona Rossiho, Jacoba van Eycka, Heinricha Ignaze Franze Bibera a dalších autorů. Zvolené skladby zábavně koncipovaného programu předvedly barokní afekty možná ne v celé škále, zato však ve velké intenzitě. Byl to večer nečekaně silných dojmů. Zatímco impozantní výmalba Hlavního („císařského“) sálu Trojského zámku, kde byl koncert konán, hýří sytými barvami a detaily, podobně hudba se v sále mocně nesla a její účinek byl veliký. Interpreti ve většině skladeb vše podřídili výrazu a s detaily si mohli dovolit jen s nadhledem a vtipem pohrávat. To, že kvůli počasí se koncert neuskutečnil venku, nýbrž v sále, pomohlo koncertu nejen akusticky, ale přineslo i určitou kontextovou souvislost s poslední skladbou. Zdejší výmalba je podobně jako Fuxova Sinfonia a 3 in C (s částmi Turcaria, Janitschara, Passacaglia a Posta Turcica) inspirována obléháním Vídně Turky, respektive vítězstvím na nimi ve slavné bitvě.

Koncert zaujal i tím, že se ke spolupráci pod hlavičkou Kydlíčkova souboru Concerto Aventino sešla zajímavá a pestrá sestava tuzemských hudebníků, z nichž někteří nejsou na pražských pódiích nebo se zavedenými „velkými“ českými soubory staré hudby k vidění příliš často, tudíž se pro mnohé návštěvníky koncertu mohlo jednat o neznámé tváře. Vynikající, částečně ve Francii usazený, houslista Josef Žák je mj. absolventem AMU a Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris. Působí v souborech jako Les Arts Florissants či Les Talens Lyriques. Sám pak stojí za projektem ansámbl Castelkorn. Je také odborníkem na gregoriánský chorál a zastával funkci uměleckého vedoucího Choeur Grégorien de Paris. Na koncertě ukázal, jak výborným ansámblovým hráčem je. Biberova Sonata Representativa, v níž se představil v sólovém partu, mu pak se svojí zvukomalbou (houslista zde ztvárňuje slavíka, kukačku, žábu, kohouta a slepici, křepelku, kočku či pochod mušketýrů) dala velký prostor vyniknout. Ve velmi posluchačsky vděčné, ale též náročné skladbě předvedl nejen, že svůj nástroj ovládá svrchovaně a s „francouzskou“ lehkostí, ale též, že má velký hudební smysl pro humor, když se tu a tam ozvaly i „countryové“ názvuky.

Zajímavou postavou, zase z jiné strany, je i Jiří Sycha. Po studiích na církevní konzervatoři v Kroměříži (dnes Konzervatoř Evangelické akademie Olomouc) a Institutu pro starou hudbu v Trossingen zamířil do Tábora, kde působí jako učitel ZUŠ, dirigent amatérského orchestru a organizátor kulturního života. Příležitostně vystupuje se soubory jako Musica Florea či Collegium Marianum. Svému kolegovi byl netoliko smyslem pro humor, ale i hráčsky rozhodně vyrovnaným partnerem. Nijak nevadilo (naopak to možná přispělo k zajímavosti celkového zvuku), že jeho nástroj měl zřetelně jiný, jasnější zvuk. Na rozdíl od kolegy totiž patrně používal kovové struny.

I ostatní instrumentalisté hráli výborně a s chutí. Vedle zkušeného Lukáše Vendla, jenž kromě cembala využil i varhanní pozitiv, se v continuu představili – a částečně i sólově, respektive v improvizacích – Věra Kousalíková (violoncello) a Marek Kubát (teorba, barokní kytara), kteří působí například v souboru Hofmusici. Jakub Kydlíček předvedl jako sólista na zobcové flétny bravurní výkon s důrazem, jak už avizoval název koncertu, na výrazovost, jíž patrně někdy podřizoval i intonaci. Posluchače dokázal místy očarovat asi jako krysař z města Hameln s píšťalou. Koncert, který připravil, se stal až trochu crossoverovou „performance“, v rámci které hudebníci rozehráli celý prostor sálu (ale i zásálí a chodbu) a posluchače tak neustále překvapovali. Různých efektů a vtípků bylo zejména po přestávce ve druhé části programu opravdu dost. Ve van Eyckově skladbě „Den Nachtegael“ pro flétnu tak kolegové sólistovi vytvořili atmosféru klokotáním hliněných slavíků. Biberově sonátě se nerozpakoval sám Kydlíček použít k podpoření rytmiky cajón. Při přídavku, kdy hudebníci opakovali Ucelliniho „Bergamasku“, pak Jiří Sycha zanotoval nad ostinátem melodii známé folkové písničky.

Celkově měl koncert výjimečnou atmosféru. Byl zážitkem intenzivní, na konvence se někdy neohlížející, radosti z hudby a tvoření na pódiu. Dionýský princip zde dominoval nad apollónským.

Hodnocení autora recenze: 100%

Letní slavnosti staré hudby
Affetti dell’anima
Zámek Troja
3. srpna 2020, 20:00 hodin

Jakub Kydlíček – zobcové flétny
Josef Žák, Jiří Sycha – housle
Věra Kousalíková – barokní violoncello
Marek Kubát – teorba, barokní kytara
Lukáš Vendl – cembalo, varhanní pozitiv

• Salomone Rossi „Hebreo“: Sinfonia grave a 5 (Il primo libro delle sinfonie et gagliarde, Benátky, 1607)
• Jacob van Eyck: Fantasia en Echo (Der Fluyten Lust-hof: Eeerste Deel, Amsterdam 1646)
• Marco Uccellini: Sonata Seconda à violino solo detta La Luciminia contenta (Sonate, correnti et arie, op. 4, Benátky, 1645)
• Giovanni Antonio Pandolfi Mealli: Sonata prima La Bernabea (Sonate… per chiesa e camera, op. 4, Innsbruck, 1660)
• Salomone Rossi „Hebreo“: Sonata terza sopra l’aria di Romanesca (Il terzo libro de varie sonate, Benátky, 1623)
• Vincenzo Ruffo: Capriccio Dormendo un giorno (Capricci in musica a tre voci, Milán, 1564)
• Marco Uccellini: Aria decima quinta sopra La Scatola dagli agghi (Sonate, correnti et arie, op. 4)
• Marco Uccellini: Aria quinta sopra La Bergamasca (Sonate, correnti et arie, op. 3, 1642)
• Jacob van Eyck: Den Nachtengael (Der Fluyten Lust-hof: Tweede Deel, Amsterdam 1654)
• Marco Uccellini: Sinfonia decima a Gallana (Sinfonie boscaresccie, op. 8, Antverpy, 1669)
• Giuseppe Giamberti: Ciaccona (Duo tessuti noc diversi solfeggiamenti…, Řím, 1621)
• Dario Castello: Sonata prima (Sonate concertate in stil moderno, Benátky, 1621)
• Heinrich Ignaz Franz Biber: Sonata representativa, C. 146
• Ricercar alla battaglia (Improvizace na témata ze skladeb Giovanniho Bassana a Aurelia Virgiliana)
• Johann Joseph Fux: Sinfonia a 3 in C, K. 331