Letní škola barokní hudby patřila vídeňskému baroku, kořenům české hudby a C dur
V termínu od 9. do 18. srpna 2024 se uskutečnila Letní škola barokní hudby Holešov. Asi třináct desítek účastníků (včetně autora tohoto textu) z Česka a zahraničí (a to nejen blízkého), se sjelo do Holešova ve Zlínském kraji, aby intenzivně pracovali pod vedením mezinárodního týmu lektorů a zdokonalili se ve hře na dobové nástroje či ve zpěvu, nastudovali nové skladby, ale též aby načerpali inspiraci do svého dalšího studia či praxe a navázali nová (hudební) přátelství. Kromě sólového, ansámblového a sborového zpěvu byly k dispozici obory housle, viola, violoncello, viola da gamba, violone či kontrabas, zobcové flétny, traverso, cembalo, varhanní pozitiv, clarina nebo cink. Součástí kurzů byla i dětská třída. Cestu do Holešova si našlo také několik pasivních účastníků.
Samotný Holešov se svým zámkem s krásným sálem a rozlehlými zahradami, jakož i výraznou hudební historií má ojedinělé genium loci pro takovouto akci. Připomenout lze, že František Antonín hrabě z Rottalu (1690 či 1696–1762) zřídil na zámku vlastní kapelu a uváděl zde italské opery. S Holešovem je také spojen významný skladatel pozdního baroka a představitel tzv. mannheimské školy František Xaver Richter.
Každoročně je hlavní náplní kurzů nastudování velkého oratorního díla nebo více skladeb podle zvoleného tematického zaměření. Roman Válek, umělecký vedoucí a dirigent Czech Ensemble Baroque, přitom obvykle volí skladby, které tento soubor v nedávné době nastudoval a uvedl, nebo s jejichž uvedením počítá. Ani letos tomu nebylo jinak. Nosným tématem bylo vídeňské baroko personifikované Františkem Ignácem Tůmou, od jehož úmrtí začátkem tohoto roku uplynulo 250 let, a Antoniem Caldarou, který jako druhý kapelník vídeňského dvora císaře Karla VI. patřil k nejvlivnějším hudebním osobnostem své doby. Jeho dílo bylo velice oblíbené i v Českých zemích. V roce 1729 byla právě jeho hudba zvolena pro pražské oslavy svatořečení Jana Nepomuckého. Svým způsobem lze tak letošní zaměření holešovských kurzů chápat i jako nezávislý příspěvek k roku české hudby na poli historicky poučené interpretace.
Avizovaný program letos tvořily dvě skladby, které kromě kulturně-historických souvislostí pojí slavnostní charakter, jehož výrazem je mj. početné obsazení s clarinami, a tónina C dur. Bylo to Tůmovo Te Deum pocházející z roku 1745, tedy z období, kdy skladatel byl zaměstnán na dvoře vdovy po Karlu VI., Alžběty Kristiny, a Caldarova Missa Sanctificationis Sancti Joannis Nepomuceni, jejíž rekonstrukci v původní podobě umožnilo relativně nedávné ztotožnění v dobovém prameni uloženém ve sbírkách Národní knihovny (skladba je dochována ve více verzích, a to i pod jmény různých dalších skladatelů). O nepomucenské mši i o dobové hudební praxi na vídeňském císařském dvoře přednášela pro účastníky kurzů muzikoložka doc. Jana Spáčilová.
Kromě sólových lekcí, skupinové výuky (sbor, vokální ansámbl a dětská třída), studentských koncertů, zkoušení a trojnásobného provedení hlavního repertoáru je každoroční součástí kurzů také interpretační soutěž. Tři ocenění soutěžící se prezentují na závěrečných koncertech letní školy a v rámci následujícího ročníku Hudebního festivalu Znojmo mají možnost za doprovodu Czech Ensemble Baroque vystoupit na jednom z festivalových večerů, který je právě jim věnován.
Tentokrát se do soutěže přihlásilo deset účastníků, mezi nimiž měly převahu zpěvačky. Ne všem se během soutěžního večera v pondělí 12. srpna podařilo vejít do předepsaného čtyřminutového časového limitu pro soutěžní výstup s doprovodem cembala. Na pravidlu se celkem důsledně trvalo, byť za jeho nedodržení nebyl nikdo diskvalifikován. Hlasité upozorňování na překročení času (zejména do dohry) nicméně působilo značně necitlivě k hudbě a dojem z výkonů zbytečně narušovalo, když ani u jedné ze soutěžících nešlo o výrazný exces.
Třetí místo podle hodnocení poroty složené z lektorů kurzů a prezidenta Hudebního festivalu Znojmo Jiřího Ludvíka získala studentka JAMU Lucie Regináčová, která zaujala velmi vřelým a vokálně jistým přednesem sopránové árie „Rejoice greatly“ z Händelova Mesiáše. Částečně snad i vlivem nedávného scénického uvedení Vivaldiho oratoria Juditha triumfans právě na Hudebním festivalu Znojmo pod taktovkou Romana Válka se zvláštnímu zájmu mezi soutěžícími těšila hudba Antonia Vivaldiho. Sáhl po ní i držitel druhého místa violoncellista Nikita Ruzhavinskiy, který je již etablovaným a úspěšným hudebním profesionálem na poli klasické hudby (působí jako koncertní mistr Moravské filharmonie Olomouc). Absolvoval Moskevskou státní konzervatoř a poté JAMU v Brně, kde nyní dále studuje ve studijním programu historická interpretace. Jeho provedení první věty Koncertu d-moll, RV 407 bylo technicky suverénní, s velkým vnitřním nábojem, přitom bez patrné snahy o prvoplánový vnějškový efekt.
Cennými zkušenostmi z hudební praxe již oplývá též zpěvačka a sbormistryně Carla Sanmartín, která se stala absolutní vítězkou. Má za sebou hudební studia ve španělské Valencii, jakož i studijní pobyt na Akademii Ference Liszta v Budapešti. V Holešově soutěžila s árií „Armatae face et anguibus“ z oratoria Juditha triumfans, v níž Holofernův služebník Vagaus svolává fúrie poté, co zjistí, že jeho pán byl sťat. Podání árie bylo velmi působivé, temperamentní, zároveň technicky vytříbené – mezzosoprán Carly Sanmartín je vzácně vyrovnaný ve všech polohách a s lehkostí zdolává i brilantní koloraturní pasáže.
Kromě oceněných soutěžících byla mezi účastníky řada dalších zajímavých, talentovaných hudebníků, z nichž lze zde jmenovat jen některé. Stejně jako Carla Sanmartín přijela cíleně za lektorkou sólové pěvecké třídy Martou Infante, i další účastnice ze Španělska, a to dvaadvacetiletá studentka Conservatorio Superior de Música del Liceo v Barceloně, mezzosopranistka Jana Corominas Segarra. Velké zaujetí pro hudbu Johanna Sebastiana Bacha bylo patrné zejména na její interpretaci árie „Erbarme dich, mein Gott“ z Matoušových pašijí na prvním studentském koncertě. Obě španělské zpěvačky se uplatily jako sólistky ve skladbách Caldary a Tůmy a nezdráhaly se podstatným způsobem zapojit i do ansámblové třídy lektora Eduarda Tomaštíka.
Anu Novljan, která studuje barokní housle v Haagu u Enrica Gattiho, přivedlo na kurzy do Holešova předchozí inspirativní setkání s lektorkou houslové třídy Martynou Pastuszkou, uměleckou vedoucí polského souboru {oh!} Orkiestra. Slovinská houslistka si dobře poradila se zodpovědnou rolí koncertního mistra na závěrečných koncertech i bez přímé lektorské podpory. Z vyučujících smyčcových tříd ostatně usedli po bok studentů v orchestru jen hráčka na violu da gamba Mélusine de Pas, violista Ján Gréner a hráč na violone Ján Prievozník, které doplnila ještě lektorka dětské třídy Veronika Svačinová.
Výraznou „jednotkou“, která se po boku svého lektora prezentovala kvalitními výkony byla třída clariny Siegfrieda Kocha (Jonas Kovacz, Andreas Ragger, Andreas Seifert, Marie Wienroth). Skvěle se předvedly na závěrečných koncertech též flétnistky (v alternaci Cecílie Heřmanová, Klára Janatová, Karolína Naďová, Kristýna Somerová, Věra Turková) pod vedením Jakuba Kydlíčka v Concertu in C pro 4 zobcové flétny, smyčce a basso continuo Johanna Davida Heinichena. Skladba se ukázala jako velmi efektní kus okořeněný hudebním vtipem (glissando violy v předělu mezi první a druhou rustikálně laděnou pastorální větou), který se skvěle hodil do celkové nálady i panujícího horkého letního počasí.
Je třeba přitom zdůraznit, že na účastníky letos nečekalo nic jednoduchého. Zvláště Caldarova mše se svým bohatým obsazením, členitostí danou častým střídání sólových či ansámblových pasáží s tutti či relativně rozměrnými fugami představovala výzvu svého druhu. Ocenění si tak zaslouží vůbec celkové kolektivní úsilí vložené do společného projektu, v němž významná role patřila též zhruba čtyřicetičlennému sboru tvořenému nadšenými zpěváky snad ze všech koutů naší republiky, který připravila Tereza Válková. Pominout samozřejmě nelze ani organizační stránku věci. Nic z výše uvedeného by nebylo možné bez produkčního zázemí letní školy v čele s Terezou Brázdovou Málkovou a Miroslavem Luňákem.
Letní škola barokní hudby v Holešově opět dokázala, že představuje významnou akci z hlediska vyhledávání a rozvoje talentů v oblasti staré hudby, a to s mezinárodním přesahem. Již nyní se plánuje její další ročník, který by se zřejmě měl uskutečnit v první třetině srpna. Na základě výsledku ankety mezi letošními účastníky se předběžně uvažuje o vykročení mimo rámec baroka s Mozartovou Velkou mší c moll, nebo o nastudování výběru skladeb z Monteverdiho sbírky Selva morale e spirituale.
Letní škola barokní hudby Holešov: Vídeňské baroko
9.–18. srpna 2024
Závěrečné koncerty 16. srpna, 19:30 hodin (zámek Holešov), 17. srpna, 18:00 hodin (kostel Narození Panny Marie, Rajnochovice), 18. srpna, 15:00 hodin (kostel sv. Bartoloměje, Napajedla)
Program závěrečných koncertů:
František Ignác Tůma: Te Deum
Výkony vítězů interpretační soutěže Letní školy barokní hudby 2024
Lucie Regináčová (zpěv) – 3. místo
Georg Friedrich Handel: Messiah, HWV 56, Rejoice greatly
Nikita Ruzhavinskiy (violoncello) – 2. místo
Antonio Vivaldi: Concerto d-moll RV 407, 1. věta, Allegro
Carla Sanmartín – 1. místo
Antonio Vivaldi: Juditha triumphans, RV 644, Armatae face et anguibus
Johann David Heinichen: Concerto in C pro 4 zobcové flétny, smyčce a basso continuo
Antonio Caldara: Missa Sanctificationis Sancti Joannis Nepomuceni
Účinkující:
Lucie Regináčová, Monika Švandová, Eva Sítková, Sára Marie Skopalová, Eva Blažková, Eliška Helikarová – soprán
Carla Sanmartín, Jana Corominas Segarra, Vladimíra Janovská, Petr Porubský – alt
Jan Kožnar – tenor
Jiří Miroslav Procházka – bas
Nikita Ruzhavinskiy – violoncello
Cecílie Heřmanová, Klára Janatová, Karolína Naďová, Kristýna Somerová, Věra Turková – zobcové flétny
Sbor Letní školy barokní hudby Holešov (sbormistryně Tereza Válková)
Orchestr Letní školy barokní hudby Holešov (koncertní mistryně Ana Novljan)
Jakub Kydlíček – dirigent
Roman Válek – dirigent
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
