Letní slavnosti staré hudby zahájí unikátní česko-vlámský projekt

Wima Becu, vedoucího Oltremontano Antwerpen, inspirovalo v díle z přelomu středověku a renesance detailní zobrazení řady dobových hudebních nástrojů, na které hrají andělé Nejvyššímu, a po důkladném studiu nechal vyrobit jejich přesné kopie. Nezaměnitelný zvuk fiduly, trumšajtu, psaltéria, středověkých trompet a dalších nástrojů doplní v pečlivě vystavěné dramaturgii křehké hlasy členek českého souboru Tiburtina Ensemble vedeného Barborou Kabátkovou. Zpívající a hrající anděly z oltářního triptychu z konce 15. století nechají ožít v instrumentálních a vokálních skladbách spjatých s tehdejším hudebním děním v Bruggách, kde Memling žil a tvořil. „Na tento projekt jsme obzvláště hrdí. Je za ním rozsáhlá badatelská práce v nejrůznějších archivech i nástrojařských dílnách. Pevně věřím, že koncert bude pro návštěvníky objevný jak nástrojovým obsazením, tak dramaturgií,“ doplňuje ředitelka festivalu Letní slavnosti staré hudby Josefína Matyášová.

O+

Oltremontano Antwerpen je soubor historických dechových nástrojů, který si na mezinárodní scéně vydobyl renomé před více než pětadvaceti lety. Jeho název odkazuje na vlámské skladatele polyfonní hudby, kteří silně ovlivnili a utvářeli evropský hudební styl v 15. a 16. století. Český ženský vokální soubor Tiburtina Ensemble se věnuje se interpretaci gregoriánského chorálu, středověkého vícehlasu a soudobé hudby a je řazen mezi špičky ve svém oboru.

Letní slavnosti staré hudby budou pokračovat do 6. srpna 2024, kdy je uzavře scénické provedení opery Georga Friedricha Händela Acis and Galatea v podání rezidenčního souboru Collegium Marianum a divadelní společnosti Buchty a loutky.

Dramaturgie letošního ročníku Letních slavností staré hudby se zaměřuje na snění a imaginaci v různých kontextech hudby starších období, jakož i tvorbu hudebních vizionářů. Bez vizí a snů by totiž nemohlo vzniknout žádné umělecké dílo… Festivalové večery navodí atmosféru salónních koncertů hudbymilovné šlechty i měšťanstva nebo pozvou na emocemi nabité fado či smyslné tance zvané lundum. Až do 6. srpna festivalový program nabízí vystoupení dalších mezinárodně respektovaných ansámblů a sólistů.

V klasicistním a raně romantickém repertoáru se představí sólisté Wrocławské Orkiestry Barokowe pod vedením violoncellisty Jarosława Thiela. Přednesou smyčcové kvintety a sextety W. A. Mozarta, L. van Beethovena a I. F. Dobrzyńského a připomenou, jak důležitá byla pro tehdejší hudební život role dobových transkripcí a parafrází děl těchto nepřekonatelných skladatelských géniů a vizionářů.

Věhlas neapolského stylu v Itálii v průběhu 18. století představí italský soubor Talenti Vulcanici s uměleckým vedoucím Stefanem Demichelim. Virtuozita neapolských hudebníků přímo ovlivnila stylové vybroušení zejména instrumentálních forem, jako jsou sólové, ale i komorní sonáty a sinfonie.

Koncert německého souboru historických dechových nástrojů Capella de la Torre (umělecká vedoucí Katharina Bäuml) propojí špičky české a německé umělecké scény, neboť sólistkou večera bude česká sopranistka Hana Blažíková. Těžiště programu bude spočívat v renesanční a raně barokní hudbě německé provenience a uvede rovněž skladatelská jména, která na českých pódiích běžně neslyšíme.

Koncert portugalského souboru Os Músicos do Tejo bude výpravou do exotické atmosféry Portugalského království v 18. a na počátku 19. století. V áriích z portugalských barokních oper se v Praze vůbec poprvé představí vycházející hvězda světové opery, sopranistka Ana Vieira Leite. Společně s všestranným hudebníkem Marcem Oliveirou, který je jedním z nejvýraznějších lisabonských interpretů stylu fado, pak přednesou také populární písně – modinhy a právě fado.

Po 9 letech se Letní slavnosti staré hudby vracejí do renesanční Míčovny Pražského hradu, v níž zahraje baskický soubor Euskal Barrok Ensemble v čele s Enrikem Solinísem. Virtuos na barokní kytaru publiku představí také zvuk turecké lavty a středověké kvinterny.

Oslava 25. festivalových narozenin vyvrcholí v divadle – tedy tam, kde kouzla a zázraky přenášejí diváky do světa fantazie. Pastorální opera Georga Friedricha Händela Acis and Galatea (HWV 49a, 1718) je ideálním obrazem života v lásce a míru, který nedokáže zničit ani žárlivost a v němž smrt není znamením konce, ale nového začátku. Jiskřivě rozkošný, zároveň však osudově dramatický příběh nymfy Galatey, pastýře Acise a Kyklopa Polyféma bude vyprávět pětice sólistů, herci z divadla Buchty a loutky a Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové. Představení je věnováno památce sopranistky Patricie Janečkové († 2023), která ztvárnila roli nymfy Galatey v premiérovém nastudování této inscenace v roce 2017.

Festivalové večery se budou konat v citlivě zvolených historických sálech pražských paláců, kostelů a klášterů, které jim dodají nezaměnitelnou atmosféru (Emauzský a Strahovský klášter, zámek Troja, kostel sv. Šimona a Judy, Míčovna Pražského hradu, Divadlo ABC). Programy představí nejen pestrost různých „národních“ škol a tradic, zejména v barokní hudbě, ale také varietu uměleckých forem a jejich dobové recepce. V rámci festivalu vystoupí soubory a sólisté světové úrovně v dramaturgiích, jež byly v drtivé většině vytvořeny přímo na objednávku festivalu.