Letní slavnosti staré hudby zahájí unikátní česko-vlámský projekt

Wima Becu, vedoucího Oltremontano Antwerpen, inspirovalo v díle z přelomu středověku a renesance detailní zobrazení řady dobových hudebních nástrojů, na které hrají andělé Nejvyššímu, a po důkladném studiu nechal vyrobit jejich přesné kopie. Nezaměnitelný zvuk fiduly, trumšajtu, psaltéria, středověkých trompet a dalších nástrojů doplní v pečlivě vystavěné dramaturgii křehké hlasy členek českého souboru Tiburtina Ensemble vedeného Barborou Kabátkovou. Zpívající a hrající anděly z oltářního triptychu z konce 15. století nechají ožít v instrumentálních a vokálních skladbách spjatých s tehdejším hudebním děním v Bruggách, kde Memling žil a tvořil. „Na tento projekt jsme obzvláště hrdí. Je za ním rozsáhlá badatelská práce v nejrůznějších archivech i nástrojařských dílnách. Pevně věřím, že koncert bude pro návštěvníky objevný jak nástrojovým obsazením, tak dramaturgií,“ doplňuje ředitelka festivalu Letní slavnosti staré hudby Josefína Matyášová.

Oltremontano Antwerpen je soubor historických dechových nástrojů, který si na mezinárodní scéně vydobyl renomé před více než pětadvaceti lety. Jeho název odkazuje na vlámské skladatele polyfonní hudby, kteří silně ovlivnili a utvářeli evropský hudební styl v 15. a 16. století. Český ženský vokální soubor Tiburtina Ensemble se věnuje se interpretaci gregoriánského chorálu, středověkého vícehlasu a soudobé hudby a je řazen mezi špičky ve svém oboru.

Letní slavnosti staré hudby budou pokračovat do 6. srpna 2024, kdy je uzavře scénické provedení opery Georga Friedricha Händela Acis and Galatea v podání rezidenčního souboru Collegium Marianum a divadelní společnosti Buchty a loutky.

Dramaturgie letošního ročníku Letních slavností staré hudby se zaměřuje na snění a imaginaci v různých kontextech hudby starších období, jakož i tvorbu hudebních vizionářů. Bez vizí a snů by totiž nemohlo vzniknout žádné umělecké dílo… Festivalové večery navodí atmosféru salónních koncertů hudbymilovné šlechty i měšťanstva nebo pozvou na emocemi nabité fado či smyslné tance zvané lundum. Až do 6. srpna festivalový program nabízí vystoupení dalších mezinárodně respektovaných ansámblů a sólistů.

V klasicistním a raně romantickém repertoáru se představí sólisté Wrocławské Orkiestry Barokowe pod vedením violoncellisty Jarosława Thiela. Přednesou smyčcové kvintety a sextety W. A. Mozarta, L. van Beethovena a I. F. Dobrzyńského a připomenou, jak důležitá byla pro tehdejší hudební život role dobových transkripcí a parafrází děl těchto nepřekonatelných skladatelských géniů a vizionářů.

Věhlas neapolského stylu v Itálii v průběhu 18. století představí italský soubor Talenti Vulcanici s uměleckým vedoucím Stefanem Demichelim. Virtuozita neapolských hudebníků přímo ovlivnila stylové vybroušení zejména instrumentálních forem, jako jsou sólové, ale i komorní sonáty a sinfonie.

Koncert německého souboru historických dechových nástrojů Capella de la Torre (umělecká vedoucí Katharina Bäuml) propojí špičky české a německé umělecké scény, neboť sólistkou večera bude česká sopranistka Hana Blažíková. Těžiště programu bude spočívat v renesanční a raně barokní hudbě německé provenience a uvede rovněž skladatelská jména, která na českých pódiích běžně neslyšíme.

Koncert portugalského souboru Os Músicos do Tejo bude výpravou do exotické atmosféry Portugalského království v 18. a na počátku 19. století. V áriích z portugalských barokních oper se v Praze vůbec poprvé představí vycházející hvězda světové opery, sopranistka Ana Vieira Leite. Společně s všestranným hudebníkem Marcem Oliveirou, který je jedním z nejvýraznějších lisabonských interpretů stylu fado, pak přednesou také populární písně – modinhy a právě fado.

Po 9 letech se Letní slavnosti staré hudby vracejí do renesanční Míčovny Pražského hradu, v níž zahraje baskický soubor Euskal Barrok Ensemble v čele s Enrikem Solinísem. Virtuos na barokní kytaru publiku představí také zvuk turecké lavty a středověké kvinterny.

Oslava 25. festivalových narozenin vyvrcholí v divadle – tedy tam, kde kouzla a zázraky přenášejí diváky do světa fantazie. Pastorální opera Georga Friedricha Händela Acis and Galatea (HWV 49a, 1718) je ideálním obrazem života v lásce a míru, který nedokáže zničit ani žárlivost a v němž smrt není znamením konce, ale nového začátku. Jiskřivě rozkošný, zároveň však osudově dramatický příběh nymfy Galatey, pastýře Acise a Kyklopa Polyféma bude vyprávět pětice sólistů, herci z divadla Buchty a loutky a Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové. Představení je věnováno památce sopranistky Patricie Janečkové († 2023), která ztvárnila roli nymfy Galatey v premiérovém nastudování této inscenace v roce 2017.

Festivalové večery se budou konat v citlivě zvolených historických sálech pražských paláců, kostelů a klášterů, které jim dodají nezaměnitelnou atmosféru (Emauzský a Strahovský klášter, zámek Troja, kostel sv. Šimona a Judy, Míčovna Pražského hradu, Divadlo ABC). Programy představí nejen pestrost různých „národních“ škol a tradic, zejména v barokní hudbě, ale také varietu uměleckých forem a jejich dobové recepce. V rámci festivalu vystoupí soubory a sólisté světové úrovně v dramaturgiích, jež byly v drtivé většině vytvořeny přímo na objednávku festivalu.