Levinovo odstoupení: volba nástupce je v Met už naplánovaná

James Levine – dirigent, který proměnil Metropolitní operu, odstupuje
(The New York Times – 14. dubna 2016 – Michael Cooper)

Se zdravotními problémy bojoval mnoho let a má za sebou řadu operací. Po vážném zranění páteře v roce 2011 vynechal celé dvě sezony. James Levine se ale nikdy nevzdal. Dirigoval dokonce z elektrického invalidního vozíku. Hudebním ředitelem Metropolitní opery se stal před čtyřiceti lety, od té doby se jeho jméno stálo v podstatě synonymem operního domu.

Zdravotní problémy mu znemožňovaly soustředit se na řadu závazků týkajících se uměleckého vedení souboru. V této sezoně jeho tělo opět vypovědělo službu. Kvůli komplikacím spojeným s Parkinsonovou nemocí ho občas neposlouchala levá ruka. Pro hudebníky i pěvce tak bylo velice obtížné řídit se jeho dirigentskými pokyny. Metropolitní opera ve čtvrtek oznámila, že James Levine na konci této sezony odstoupí. K oznámení došlo po živé interní debatě o jeho budoucnosti, která probíhala v posledních měsících. Dvaasedmdesátiletý Levine se stane emeritním hudebním ředitelem. V této funkci bude nadále dirigovat.

Ve čtvrtek odpoledne svolal James Levine orchestr a sbor k neobvyklému setkání do Listovy síně, malého hudebního sálu v budově opery, kde přítomným rozhodnutí vedení oznámil. Podle svědectví několika zúčastněných promluvil otevřeně o svém zdraví a své lásce k opernímu souboru. Citoval také z dopisu Samuela Becketta o umělecké integritě. Některým posluchačům se objevily slzy v očích. Na závěr ho kolegové poctili potleskem ve stoje, tak jako to dělali posluchači po mnoho let.

“Met byla mým uměleckým domovem více než čtyři desetiletí. Jsem nesmírně hrdý na to, čeho jsme všichni společně dosáhli,” řekl James Levine ve svém prohlášení. “Počínaje rozšířením repertoáru, nastudováním zřídka uváděných děl až po rozvoj orchestru i sboru. Obě tělesa jsou tak jedny z nejlepších v hudebních světě. Přestože nemohu na pódiu trávit tolik času, kolik bych chtěl, jsem rád, že se mohu ujmout své nové role a udržovat své hluboké umělecké vazby s Met.”

Jeho odstoupení znamená konec jedné éry Metropolitní opery a důležité periody v kulturní historii New Yorku. Od svého debutu v roce 1971 dirigoval James Levine 2551 představení. Jeho oddanost jedné instituci je v době dirigentů cestujících po celém světě nevídaná. Hudebním ředitelem Metropolitní opery se stal v roce 1976, tedy v roce, kdy prezidentem USA byl Gerald R. Ford, Abraham Beame byl starostou New Yorku a Reggie Jackson se právě rozhodoval, jestli vstoupí do baseballového týmu Yankees.

Levinův odchod řeší sice situaci, která byla podle některých spolupracovníků Metropolitní opery neobhajitelná, zároveň tím ale vyvstávají otázky týkající se budoucnosti Met. Operní dům čelí v současnosti těžkostem spojených s financováním a s příjmy z prodeje vstupenek.

Operní společnost, která je s přibližným ročním rozpočtem 300 milionů dolarů největší takto zaměřenou společností v USA, prohlásila, že zvolení nástupce Jamese Levina je už naplánované. Podrobnosti hodlá oznámit v příštích měsících. Hodně se spekuluje o Yannicku Nézet-Séguinovi, hudebním řediteli Philadelphského orchestru, který v poslední době zastával v Met stále významnější úkoly.

James Levin ovlivnil Metropolitní operu takovou měrou, že to lze jen těžko přecenit.

Vliv Jamese Levina na dění v Metropolitní opeře může být jen stěží nadhodnocen. Proměnil orchestr z druhořadé kapely z jámy orchestřiště v jeden z nejlepších orchestrů na světě. Dirigoval několik generací nejlepších operních pěvců. Pomohl Met uchovat si a dále budovat svou mezinárodní pověst. Uměleckým ředitelem společnosti se stal v roce 1986 a tuto funkci vykonával téměř dvě desetiletí. Chválu sklízel za uvádění základního italského repertoáru stejně jako děl Wagnerových a Mozartových, ale také za uvedení klíčových oper dvacátého století autorů jako Berg a Stravinskij. Některé z nich představil v Met poprvé.

Miláčkem publika zůstával i v době svých zápasů s nemocemi. Počátkem tohoto měsíce sklidil dlouhotrvající potlesk při představení Verdiho Simona Boccanegry a to ještě před tím, než orchestr zahrál jedinou notu.

Jessica Phillips, klarinetistka a předsedkyně výboru orchestru, uvedla, že se orchestr těší na jeho další projekty, které chystá ve své funkci emeritního hudebního ředitele. „Je pro nás ctí, že můžeme hodnoty, které nám maestro Levine vštípil, vnášet i do nové éry Metropolitní opery – operního domu, který James vybudoval,“ uvedla v prohlášení.

James Levine byl zdravotními problémy pronásledován více než deset let. Zdravotní potíže ho v roce 2011 donutily po sedmi sezonách rezignovat na funkci hudebního ředitele Bostonského symfonického orchestru. Vrátil se v roce 2013 a zpočátku působil energicky a zdálo se, že má vše pod kontrolou. V průběhu sezony se ale jeho stav zřetelně zhoršoval. Občas se během představení nakláněl napravo a začal mít problémy s ovládáním pravé ruky.

Při představeních, která dirigoval, byla společnost v poslední době nucena přistoupit k výjimečným opatřením. Orchestr sledoval vedení koncertního mistra, sólisté sledovali nápovědu a sbor řídil sbormistr Donald Palumbo z boku jeviště.

Peter Gelb, generální ředitel Metropolitní opery, chtěl původně odstoupení Jamese Levina ohlásit tuto zimu, ale oznámení odložil po té, co Levinovi lékaři prohlásili, že by se problém mohl vyřešit úpravou dávkování léků, kterými léčí jeho Parkinsonovu chorobu. James Levine řekl v lednu v jistém rozhovoru, že doufá, že zůstane i nadále hudebním ředitelem. „Někdy v dohledné budoucnosti budu muset skončit, ale doufám, že k rozhodnutí dojde takovým způsobem, aby nemuselo být uspíšeno skutečností, že spolupracovníkům nedávám to, co potřebují.“

Někteří hudebníci a kolegové sice prohlašovali, že pozorují jisté zlepšení, nebylo ale tak výrazné, jak mnozí doufali, a že jeho výdrž občas ochabovala. Anthony Tommasini napsal po zhlédnutí Simona Boccanegry do New York Times, že výkon dirigenta Levina byl „skvělý, strhující a občas nevyvážený.“

Levinovo odstoupení vyvolává otázky ohledně nejbližší budoucnosti. Několik hudebníků vyjádřilo obavy, že oddalováním jmenování nového šéfa by soubor mohl zůstat bez silného uměleckého vedení. David Frye, předseda výboru zastupujícího sboristy prohlásil, že se umělečtí kolegové obávají, že v době, kdy jsou se špičkovými talenty uzavírány smlouvy na roky dopředu, nebude mít Met uměleckého ředitele, který by mohl včas zahájit svou činnost.

Metropolitní opera oznámila, že prosazuje Johna Fishera, současného ředitele hudební administrativy do nové funkce zastupujícího generálního ředitele hudební administrativy.

Peter Gelb odmítl hledání nového hudebního ředitele komentovat. Prohlásil, že prosazuje Johna Fishera, aby tak společnost vyslala signál, že její prioritou je hudební kvalita. „Vysoká hudební kvalita by podle mého názoru měla být pro operní soubor Met naprostou prioritou,“ uvedl a připomněl, že během svého funkčního období zval do Metropolitní opery špičkové dirigenty a pěvce, kteří tu předtím nikdy neúčinkovali.

A úkoly, které Jamese Levina čekají v nejbližší budoucnosti? Především chce víc dirigovat. V plánu má dirigovat zbývající představení Simona Boccanegry v sobotu a od 22. dubna pět představení Mozartova Únosu ze serailu. Dále vystoupení Orchestru Metropolitní opery v Carnegie Hall 19. a 26. května (nebude dirigovat koncert 22. května). V následující sezoně se stáhne z nové produkce Straussova Růžového kavalíra. Chystá se ale dirigovat obnovené uvedení Rossiniho Italky v Alžíru, Verdiho Nabucca a Mozartova Idomenea, tři opery, které, jak společnost připomíná, dirigoval v Metropolitní opeře častěji, než kterýkoliv jiný dirigent.

Přeložil Ondřej Lábr