Lípa Musica přivede do Hejnic rozhlasové symfoniky i hvězdné sólisty. Připomene konec 2. světové války

Velký orchestr, malé město

Není obvyklé, aby městečko s necelými třemi tisíci obyvateli hostilo velký a prestižní symfonický ansámbl, o to větší svátek to 24. května bude. „Poutní chrám v Hejnicích je místem, které nese paměť mnoha generací. Je pro nás splněným snem zde opět uspořádat koncert a připomenout si obě významná výročí,“ uvádí ředitel festivalu Lípa Musica Martin Prokeš. „Abychom zároveň dostáli našemu poslání stavět mosty mezi Čechy a Němci, přizvali jsme ke spolupráci s jedním z nejlepších českých orchestrů současnosti německého dirigenta Gregora Mayrhofera,“ dodává Prokeš.

Český debut mladého dirigenta se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Bellou Adamovou před měsícem vzbudil zaslouženou pozornost. Na evropské hudební scéně se Mayrhofer prosazuje díky spolupráci s Bavorskou státní operou, Lucernským festivalem či Berlínskou filharmonií, kde působil jako asistent Sira Simona Rattla. Od roku 2024 je uměleckým ředitelem Hidalgo festivalu v Mnichově.

Motto „Hudba… humanita“: Poselství naděje a lidskosti

Program koncertu přinese díla, která nesou hluboká poselství o lidskosti a naději. Violoncellista Tomáš Jamník provede Druhý violoncellový koncert Bohuslava Martinů. V druhé části večera zazní Rückertovy písně Gustava Mahlera v podání mezzosopranistky Belly Adamové a orchestru. O vycházející hvězdě Belle Adamové se říká, že Mahlerova tvorba je pro její hlas jako stvořená.

„Rückertovy písně patří k nejdojemnějším dílům v našem repertoáru. Ve své podstatě jsou plné naděje. Někdy jsou falešně interpretovány jako smutné, ale pro mě jde o niternou oslavu – oslavu osvobození od názorů vnějšího světa. Rückert a Mahler zde barvitě vykreslují naději na konci všeho zoufalství a bezmoci,“ dodává Adamova o svém oblíbeném díle.

Magické prostředí s dávnou historií

Ze stejných pohnutek jako program večera bylo vybráno i místo provedení. Severní Čechy, pravda, neoplývají velkými koncertními sály, kde by mohlo vystoupit takřka stohlavé těleso. Hejnický poutní chrám má ale něco navíc. A to genia loci, příběh, jenž je také příběhem naděje a znovuzrození.

Poutní tradice v Hejnicích sahá až do středověku. Legenda vypráví o sítaři z nedalekého Lužce, jeho nemocné ženě a dítěti. Sítaři se při odpočinku pod lipou zjevili andělé. Na jejich radu zakoupil sošku Panny Marie, kterou umístil do koruny lípy. Po modlitbách u tohoto místa se jeho rodina uzdravila. Zaznamenaná verze ze 17. století hovoří o zjevení Bohorodičky. Ať tak nebo tak, hejnická soška Mater Formosa (Sličná Matka) vznikla patrně na konci 14. století a Hejnice se staly cílem poutníků hledajících pomoc a útěchu.

Barokní chrám a rozkvět pod patronací Gallasů

Zlomovým okamžikem bylo v roce 1691 rozhodnutí hraběte Františka Ferdinanda z Gallasu přeměnit Hejnice na významné mariánské poutní místo. Spolu s manželkou Johanou Emerencií přivedli do Hejnic františkány a financovali stavbu nového barokního chrámu podle plánů architekta Tomáše Haffeneckera. Základní kámen byl položen v roce 1722 a chrám byl vysvěcen v předvečer svátku Navštívení Panny Marie 1. července 1725.

Monumentální stavba, jejíž hlavní oltář je netradičně orientován k jihu, aby vynikl na pozadí Jizerských hor, dodnes přitahuje pozornost svou architekturou i uměleckými díly. Kromě iluzivního oltáře Josefa Kramolína je zde cenný gotický křídlový oltář, lustr z olovnatého křišťálu vyrobený v Kamenickém Šenově nebo unikátní varhany z dílny Rieger-Götz.

Historie zkoušená válkami i totalitou

Hejnice přečkaly husitská tažení, třicetiletou válku i reformy císaře Josefa II., které snížily počet řeholníků. Válka, která změnila svět, však zasáhla i do historie poutního místa. Hejnice, ležící v pohraničí, nesly otisk válečných a poválečných let, kdy došlo k dramatickým změnám ve skladbě obyvatelstva i v péči o poutní místo. Klášter byl v roce 1950 obsazen Státní bezpečností, a zatímco byl postupně internačním klášterem, charitním domovem pro řeholnice, školou i sklady, poutní kostel chátral.

Obnova místa začala po roce 1989. Klášter byl postupně revitalizován a dnes slouží nejen duchovním, ale i kulturním účelům. Místo, které svým příběhem samo o sobě symbolizuje naději a víru, je ideální kulisou pro koncert věnovaný připomínce lidskosti a vítězství dobra nad zlem.

To, že se sejdou dvě historická výročí v jednom roce, je vlastně jen dílem náhody. Ale v tomto případě by bylo ostudné nevzpomenout obě. A nemůžeme si nechat pro sebe ani fakt, že v roce 1925 rozhlas zaměstnal své první kmenové hudebníky, sexteto, které položilo základ budoucím rozhlasovým symfonikům, kteří v příštím roce oslaví výročí stoleté.

Co už ale není náhoda, je přímý přenos koncertu, který zajistí Český rozhlas Vltava. Ještě před slavnostním koncertem k výročí konce 2. světové války zazní ve vysílání Vltava Live. Od 18:00 hodin si v aule Kláštera a poutního domu v Hejnicích bude redaktor Vojtěch Babka povídat s historiky Janem Heinzlem, Martinem Hořákem a také s ředitelem festivalu Martinem Prokešem. Tématem budou dramatické události května 1945 v severních Čechách i dnešní přeshraniční umělecká spolupráce se Saskem.

Koncert v přímém přenosu začíná v 19:00 hodin. Kvůli nerušenému průběhu vysílání bude vstup do sálu možný do 18:50 hodin.