Lohengrin jako pomník rodu Wagnerů

  1. 1
  2. 2
Ve čtvrtek 8. června se v Národním divadle odehrála dlouho očekávaná premiéra nakonec „autentické wagnerovské“ inscenace Lohengrina. Nové pražské nastudování je totiž rekonstrukcí bayreuthského Lohengrina z roku 1967, které tehdy režíroval vnuk skladatele a dlouholetý ředitel Bayreuthských slavností Wolfgang Wagner. A režie obnoveného nastudování se ujala Katharina Wagner, pravnučka skladatele.
R. Wagner: Lohengrin – ND Praha 2017 (zdroj ND Praha / foto Patrik Borecký)

Pražská inscenace se tvořila s maximální věrností podle dostupných dokumentů ze šedesátých let, jako jsou fotografický materiál, zápisky inspicientů, klavírní výtahy s režijními poznámkami nebo záznamy osvětlovačů. Statický charakter představení (dle starých záznamů o pohybu osob na jevišti) připomínal místy živé obrazy, akce na jevišti sestávala ponejvíce z nástupů a odchodů pěvců, s výjimkou kratičké a spíše jen naznačené simulace mečového souboje mezi Lohengrinem a Telramundem.

Také scéna vznikala podle původní výpravy Wolfganga Wagnera. I když působí jednoduše a co do stylu nijak vyhraněně, tvůrce se inspiroval románskou dobou a historickými artefakty (ornamenty ze dveří veronské baziliky, z chrámových reliéfů v Pise), tyto jsou použity na modrém koberci v prvním dějství nebo v podobě svatebního altánu ve třetím dějství. Jediným háčkem bylo, jak kulisy z bayreuthského Festspielhausu, který pojme i pětadvacetimetrové prospekty a umožňuje s nimi manipulovat, napodobit v mnohem menších rozměrech Národního divadla. (I Státní opera by měla větší prostorové možnosti, ale je v rekonstrukci…). I když jeviště působí jako poloprázdné, jeho proměny nejspíš byly náročné. Přestávky mezi dějstvími byly až čtyřicetiminutové a jediná proměna, která se dělala „za chodu“, během orchestrální mezihry, dávala tušit z hlučného bouchání a dunění za oponou, jak kulisáci bojují s časem a materiálem.

Naopak repliky kostýmů, které byly původně z těžké kůže a v dnešní době již neufinancovatelné, se nyní nedělaly. O jejich novodobou, byť stylově hodně podobnou variantu se postaral Thomas Kaiser. Byly to kostýmy dosti jednotvárné – částečně i proto, že ve Wagnerově příběhu takříkajíc z nejvyšších vládnoucích pater se kromě homogenní skupiny dvořanů a rytířů žádný pestrý lidový typ nebo chudina nevyskytuje.

Pověst o záhadném rytíři v jasné zbroji, který se z mlžného oparu vynoří dovezen loďkou taženou labutí (zde jednoduchá projekce) a vybojuje boží zápas o čest křivě nařčené šlechtičky Elsy von Brabant nepůsobila jako velký příběh lásky. Spíše tu převážil akcent mocenského boje o trůn a nadvládu nad zemí. Nejspíš se o to vyznění zasloužila nerovnováha mezi první nepříliš charismatickou dvojicí Lohengrin – Elsa (Stefan Vinke – Dana Burešová), a naopak po pěvecké i herecké stránce velmi silnou dvojicí Ortrudy a Telramunda (vynikající Eliška Weissová a Olafur Sigurdarson). To jejich emoce, podbarvené krvavě nasvícenou scénou, byly v druhém dějství tak životné. Jejich nenávist, společné intriky, vzájemná fyzická touha, ale i manipulativnost Ortrudy, která žene Telramunda do zkázy, on to ví, a stejně si nemůže pomoci, to byly naprosto pochopitelné a skutečné charaktery. Eliška Weissová je rodilá wagnerovská pěvkyně, její průrazný a tvárný hlas neměl konkurenci, prozářil celou scénu, kdykoli se na ní objevila. Sklidila také největší ovace večera. Skvělým partnerem jí byl islandský barytonista Sigurdarson s hutným, zdravě mužným témbrem. Celé jejich druhé dějství bylo nejzdařilejší částí pětihodinového představení.

Dana Burešová podala soustředěný a solidní výkon, jak je jejím standardem, byla dobře slyšet nad orchestrem i nad sbory a nebylo nic, co by jí činilo technické obtíže. K ideálu jí chybí jen větší kousek vcítění, dát publiku pocit, že právě v tuto chvíli je Elsa a ta role je její srdeční záležitost. Slabinou večera byl Lohengrin, ztvárněný německým tenoristou Stefanem Vinkem. Má za sebou skvělou pěveckou kariéru a Wagner je jeho parketou, zpíval jej na mnoha světových scénách. Bohužel je na jeho tenoru znát již únava a je rozvibrovaný. Svou roli však zvládl i s náročnými dlouhými áriemi ve třetím dějstvím bez dalších hlasových potíží či výpadků. Konflikt Elsy a Lohengrina v posledním dějství vypadá dost uměle – proč si mladá nevěsta zničí štěstí jen proto, aby se dozvěděla ženichovo jméno? Ale umanuté dívky (navedené kamarádkou, zde Ortrudou) také známe ze života i z mnoha pověstí (nahlédnutí do zakázané komnaty, spálení manželovy hadí kůže a podobně). V této intimní scéně, kdy si dosud jen poslušná a nevýrazná dívka postaví hlavu a žádá na svém muži důkaz lásky, působila dvojice Elsa – Lohengrin docela přesvědčivě.

Hudebního nastudování se ujal mladý, ale mimořádně zkušený wagnerián: německý dirigent Constantin Trinks stihl ještě před dovršením čtyřicítky nastudovat a řídit kompletní operní dílo Richarda Wagnera, včetně Zákazu láskyBayreuthu 2013. Zpočátku orchestr zněl spíš rozpačitě, do předehry vstoupil s ne zcela jistou a koordinovanou smyčcovou sekcí. S postupem času ale výkon orchestru sílil do větší suverenity, dynamičnosti a rychlá předehra před třetím dějstvím se mu vyloženě vydařila. Spolu se sbory (mužský sbor zněl místy dosti neduživě, ženský si vedl o poznání lépe) vytvořili hudebníci mnoho velebně krásných míst, jaká od wagnerových oper očekáváme.

Hodnocení autorky recenze: 75%


Richard Wagner:

Lohengrin
Hudební nastudování : Constantin Trinks
Dirigent: Constantin Trinks (alt. Zbyněk Müller)
Režijní koncepce a scéna: Wolfgang Wagner
Režie obnoveného nastudování: Katharina Wagner
Kostýmy: Thomas Kaiser
Světelný design: Marc Löhrer
Sbormistři: Pavel Vaněk, Adolf Melichar
Orchestr Národního divadla
Sbor Národního divadla
Sbor Státní Opery
(obnovené nastudování inscenace Bayreuther Festspiele 1967)

Premiéra 8. června 2017 Národní divadlo Praha

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Wagner: Lohengrin (ND Praha 2017)

[yasr_visitor_votes postid="257849" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments