Londýn šílel, Calleja zazpíval Bělohlávkovi na rozloučenou Nessun dorma

Při velkolepém závěrečném koncertu oblíbeného letního festivalu BBC Proms Jiří Bělohlávek dlouho do noci ze soboty na neděli naposledy řídil Symfonický orchestr BBC jako jeho šéfdirigent. Show sledovaly tisíce lidí v londýnském sále a další statisíce díky televiznímu a rozhlasovému přenosu či na velkoplošných obrazovkách. Však se podívejte, co neskutečného se dělo třeba v Hyde Parku:

Diváci stojící v auditoriu Royal Albert Hall se přitom postarali o nejeden velmi dojemný moment. V jednu chvíli třeba českému dirigentovi unisono zazpívali tradiční rozlučkovou píseň Auld Lang Syne. Velký ohlas v sále způsobil Bělohlávek také v okamžiku, kdy si připnul Řád britského impéria, který mu letos udělila královna Alžběta II. Domů pak poslal pozdrav zamáváním českou vlajkou.

Mezi hlavními esy večera byl i známý tenorista Joseph Calleja, který zazpíval Pucciniho nesmrtelnou árii Nessum dorma. Bělohlávek byl určitě spokojený, však si poslechněte sami:

Související články


Reakcí (3) “Londýn šílel, Calleja zazpíval Bělohlávkovi na rozloučenou Nessun dorma

    1. PROMS jsou v Londyne velmi tradicni a velmi popularni zalezitosti; zaverecny koncert obsahuje tradicne radu ceremonialu, vcetne hrani konkretnich tradicnich pisni a hymny, za doprovodneho zpevu publika (ktere je navic z casti – prakticky cele „prizemi“ tvoreno lidmi, kteri chodi na prakticky kazdy koncert PROMS a pred koncerty a behem prestavek vybiraji penize na charitu).
      Na vlajky jsou britove velmi vysazeni, jako velmi patrioticky narod (ackoliv sebevic kritizuji jakoukoliv vladu, ktera je prave u moci) a letosni PROMS probihalo soucasne s Olympijskymi hrami, ktere byly ve zdejsich (britskych) mediich prezentovany predevsim jako triumf domacich schopnosti a dovednosti, takze vlna patriotismu byla velmi vysoka; pro vetsinu publika byla vrcholem koncertu kratka navsteva drzitelu medaili z britskeho olympijskeho tymu.
      Nicmene v publiku byly videt vlajky jak britske (tzv. Union Jack), tak anglicke, skotske, welsske, ale pri Callejove vystoupeni i Maltske (on osobne v zaveru koncertu rozhazoval do publika cepice s Maltezskym krizem; konecne Malta je byvalou kolonii Spojeneho Kralovstvi), ale i ceske (vcetne vlajkami oveseneho dirigentskeho stupinku), na ochozech Royal Albert Hall pak visely vlajky dalsich mnoha narodu.
      Britske tradice…

      1. Joseph Calleja sám v různých rozhovorech občas zmiňuje, že je Malta součástí Commonwealthu, a zmiňuje to s hrdostí. Další věc, která se mi na něm líbí.
        Ostatně pořád mi nějak nejde do hlavy, co je vlastně na vlastenectví tak špatného.
        Myslím, že od Britů by se v tomhle ohledu mohla většina ostatních evropských národů učit – přes všechny tlaky se hrdosti na svou zemi nevzdali a asi hned tak nevzdají (God save the Brits :-))

Napsat komentář