Česká opera o komínku od kameníků špatně vystavěném, jak zní český překlad italského názvu prvního uváděného díla, vznikla v poslední třetině 18. století, přesné datum však není známo. Rozsahem nevelkou operu zkomponoval dlouholetý varhaník a regenschori kostela sv. Víta v Tuchoměřicích Karel Jan Loos na libreto neznámého autora.
Jednoduchý příběh se zaměřuje na mudrování českých kameníků, jimž spadl čerstvě vystavený komín. Nekvalitně odvedenou práci svádějí na nestálost a nejistotu okolního světa, a nakonec o své pravdě přesvědčí i ty, kteří jejich práci v dobré víře zaplatili, jelikož „komín nemůže věčně státi.“
„Dílo je velmi vtipné a dokládá autorovu znalost prostředí českých řemeslníků,“ míní umělecký vedoucí a dirigent orchestru Marek Štryncl. „Vedle toho se rovněž opírá do náboženských myšlenek, jejichž absurdním aplikováním na kamenickou práci si ve své podstatě utahuje i z církve.“
Z hlediska hudebního vyjádření jsou ve zpěvohře patrné jednak vlivy lidové kultury, jednak chrámové hudby, jejímž skladatelem Loos byl především. „To se odráží zejména v kontrapunktických figurách, které jsou využívány k podtržení komických momentů,“ dodává Štryncl. „Velice zajímavé rovněž je, že mnohé z lidových nápěvů je možno nalézt později ve sbírce Nápěvy pastorálních českých písní od K. J. Erbena.“ Původní instrumentaci (dvoje housle a basso continuo) se Štryncl rozhodl rozšířit o lesní rohy, které podtrhnou komické téma i jeho lidový charakter.
Českou operu se orchestr rozhodl doplnit uvedením italské opery buffa z dílny slavného Giovanniho Battisty Pergolesiho La serva padrona (Služka paní). Tuto operu – intermezzo složil Pergolesi v roce 1733 na italské libreto G. A. Federica. Námět byl čerpán ze stejnojmenné knihy Jacopa Angella Nelliho a premiéra se uskutečnila v Neapoli. O jedenáct let později se dílo dočkalo své české premiéry v pražském Divadle v Kotcích. Příběh vypráví o služebné Serpině, která úskokem donutí starého mládence Uberta Pandolfa k sňatku.
„Pergolesiho operu jsem vybral právě kvůli jejímu komickému charakteru, který je velmi podobný Loosově zpěvohře. Pergolesi byl navíc skutečně geniální skladatel. Byť zemřel v pouhých šestadvaceti letech, dosáhl takové slávy, že někteří jeho kolegové vydávali svá díla pod jeho jménem!“ uvádí Marek Štryncl. „Loos i Pergolesi mistrně ovládali tradiční kompoziční styl, byli zběhlí v polyfonii a kontrapunktu, přesto plně zdomácněli v tehdy nově se rozvíjejícím rokokovém hudebním stylu.“
Obou děl se režijně chopila Magdalena Švecová, absolventka brněnské JAMU v oboru operní režie. V hlavních rolích se objeví Eva Kývalová, Jan Mikulášek, Martin Javorský a Miloš Horák. Opery zazní na scéně přenosného barokního divadla Florea Theatrum v dekoracích Jiřího Bláhy a Václava Krajce a kostýmech Tomáše Kypty.
16. července 2020 ve 21.00 hodin, barokní divadlo Florea Theatrum, Letní scéna HAMU, Praha 1
Program:
- Karel Jan Loos: Opera bohemica de camino a camentariis luride aedificato
- Giovanni Baptista Pergolesi: La serva padrona
Režie: Magdalena Švecová
Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl
Kostýmy: Tomáš Kypta
Scéna: Jiří Bláha a Václav Krajc
V hlavních rolích: Eva Kývalová – soprán, Jan Mikušek – alt, Martin Javorský – tenor, Miloš Horák – bas, Anton Eliáš – němé role
Hraje orchestr Musica Florea
