Varšavská filharmonie, Bamberg Symphony Orchestra, Ruská národní filharmonie, Dánský rozhlasový symfonický orchestr, Ukrajinská národní filharmonie, I Pomeriggi Musicali či Istanbulský symfonický orchestr. Polská národní opera ve Varšavě, ale i Rossini Opera Festival v italském Pesaru. A v neposlední řadě také špičkoví mezinárodně uznávaní zpěváci, jako Piotr Beczala, Ewa Podles nebo Mariusz Kwiecien. To vše je v soupisu uměleckých aktivit třiatřicetiletého, nejspíš v současné době nejuznávanějšího polského dirigenta Lukasze Borowicze. Právě posledně jmenovaný barytonista Mariusz Kwiecien, sólista všech předních světových operních scén, přivede svého krajana Lukasze Borowicze už příští měsíc do Prahy, aby tu 25.listopadu v Obecním domě řídil jeho recitál. Příležitost čím dál uznávanějšího a v zahraničí stále žádanějšího dirigenta vyzpovídat. A to zdaleka nejen co se pražského koncertu týče či opery v Polsku týče.
Pražský koncert s Mariuszem Kwiecienem není vaším prvním společným projektem. Jaké jsou podle vás jeho hlavní přednosti? Jak hodnotíte jeho kariéru?
Ano, toto opravdu není první projekt, na kterém spolu spolupracujeme. Měl jsem strašnou radost, že jsem mohl být u operního debutu Mariusze Kwieciene jako Dona Giovanniho ve varšavské opeře. Potom přišla další představení s ním ve Varšavě. A před rokem to byla premiéra Dona Giovanniho v Krakově. Kromě opery spolu plánujeme i koncerty a také jsme začali nahrávat se Symfonickým orchestrem Polského rozhlasu ve Varšavě, jehož jsem od roku 2007 uměleckým šéfem.
Mám ze společné práce velkou radost, mluvíme oba stejným hudebním jazykem, což nám oběma přináší velkou radost ze spolupráce jak na operním jevišti, tak na koncertním pódiu. Mariusz Kwiecien je mezinárodně uznáváným předním světovým barytonistou. Být u jeho jeho kariéry a moci se na ní podílet je pro mě velká čest.
Co s Mariuszem Kwiecienem pro Prahu připravujete?Program jsme poskládali z hudby různých stylů a epoch, ze kterých má Mariusz Kwiecien postavený svůj široký repertoár. Začneme Mozartem a Rossinim , budeme pokračovat italským belcantem, tedy Donizettim a Bellinim. V druhé části představíme slovanské árie se zaměřením na stěžejní díla Čajkovského a Rachmaninova, ale také se vrátíme zpět k italské hudbě, k úryvkům z Dona Carlose. Verdiho orchestrální čísla se budou střídat s dobře známými melodiemi, jako je předehra k Rossiniho Lazebníku sevillskému, ale také s některými na koncertech nepříliš často hranými věcmi, jako je mezihra z Musorgského Chovanštiny.
Vystupoval jste s řadou významných orchestrů. Není to pro dirigenta zajímavější, než doprovázet pěvecké recitály?
S tím nesouhlasím. Za prvé: na koncertě budeme hrát s velkým Symfonickým orchestrem FOK a zpívat bude přední světový barytonista. A za druhé: jsem přesvědčen, že dělat muziku společně se sólistou jako komorní recitál nebo s velkým symfonickým orchestrem je v podstatě totéž. Jednoduše řečeno, buď je dobrá nebo ne. Nevěřím, že by dirigent odvedl špičkový výkon s velkým symfonickým tělesem bez zapojení dobrých sólistů. Navíc dirigování opery je to složitější, na co v naší práci narazíte a to je taky asi důvod, proč ji moc dirigentů nedělá. Pro každého dirigenta je důležité, aby si zkusil dirigovat operu. Aby měl operní zkušenost. Když se podíváte na ta největší dirigentská jména minulosti, tak ti, kteří rádi dirigovali opery, měli i nějaké ty úspěchy na poli symfonické hudby – například Mahler, Toscanini, Walter, Karajan.
Co v současné době stojí za pozornost z operních událostí v Polsku? Jakou má opera v Polsku podle vás úroveň?
V Polsku je mnoho operních domů. Každý rok se zde koná mnoho premiér. Pro mě je asi nejsnazší mluvit o těch představeních, do kterých jsem zapojen. Na začátku prosince budu dirigovat premiéru Oněgina v krakovskéopeře, s Mariuszem Kwiecienem v titulní roli. Se Symfonickým orchestrem Polského rozhlasu ve Varšavě jsme společně provedli a zaznamenali mnoho zapomenutých a nehraných oper. Naše CD opery Lodoiska od Cherubiniho bylo nominováno na cenu Classic Midem. V současné době diriguji Bartókův Modrovousův hrad a Purcellovu operu Dido a Aeneas v Opeře v Lodži. Pro Beethovenův Velikonoční festival ve Varšavě připravuji Donizettiho Marii Padillu. Věřím, že těchto pár příkladů ukazuje rozmanitost polského operního života.
Jaký druh hudby máte nejraději?
Myslím, že operu. Ale jsem také velmi zapojený do objevování zapomenuté hudby a do její propagace. Velmi se zajímám o polskou hudbu, která by se měla stát ve světě známější protože si to naprosto zaslouží. Se Symfonickým orchestrem Polského rozhlasu jsem nahrál CD s hudbou Bacewicz, Panufnika, Statkowského, Lakse, Rathause, Noskowského a mnoha dalších.
Jaká důležitá vystoupení máte před sebou?
V nadcházejících měsících budu dirigovat nahrávku Andrzeje Panufnika s Konzerthausorchestrem Berlín, houslové koncerty Grażyny Bacewicz s Joannou Kurkowicz. V opeře připravuji dvě premiéry – koncertní erzi Verdiho opery Giovanna d’Arco s Poznaňskou filharmonií a již zmíněného Čajkovského Evžena Oněgina s Mariuszem Kwiecienem pro operu v Krakově.
Děkujeme za rozhovor, ať se vám daří!
Ptal se Vít Dvořák