V pořadí čtvrtý koncert šestnáctého ročníku mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby byl symbolicky věnován sv. Maří Magdaleně, jejíž svátek připadá na 22. července. Ti, kdo se navzdory velmi horkému počasí vydali rozpálenými pražskými ulicemi, byli v kostele sv. Šimona a Judy vrchovatě odměněni nejen příjemným chladem koncertního sálu, ale zejména nevšedním hudebním zážitkem. Postarala se o něj čtveřice instrumentalistů z německého souboru Les Cornets Noirs, která nabídla atraktivní dramaturgii ve špičkové interpretaci.
Jak už název souboru napovídá, hlavními protagonisty souboru byli hráči na cink – Bork-Frithjof Smith a Gebhard David. Skvěle sehraná dvojice se velmi dobře doplňovala. První jmenovaný hráč tvořil sytý a razantní tón, druhý spíše jemný a hybný, oba však s naprostou intonační a technickou jistotou, která naplno využila tónový i dynamický rozsah nástroje. Rovnocennými partnery jim byli hráči kontinua – Johannes Strobl (varhanní pozitiv) a Patrick Sepec (violoncello), kteří v průběhu koncertu dostali prostor i k předvedení svých sólistických kvalit. Sepec v jednom takovém případě (Susanne un jour) vyměnil violoncello za violu da gamba. Všichni čtyři hráči pak od začátku až do konce koncertu tvořili kompaktní celek, v němž se neztrácejí individuální rysy jednotlivých členů, ale zároveň vzniká i další společná dimenze muzicírování.
Dramaturgie koncertu byla velmi přitažlivá a precizně promyšlená. Nabídla repertoár převážně italské instrumentální hudby konce šestnáctého a počátku sedmnáctého století, který byl dobře vyvážený nejen z hlediska poměru ansámblové a sólové hry, ale také z pohledu stylové rozmanitosti.
Nebývalou vynalézavost prokázali interpreti v práci s akustikou koncertního sálu. Využili nejenom pódium a k němu přilehlé točité schodiště, ale i původní kůr (kde zazněly nejenom cinky, ale i barokní varhany) a dokonce postranní empory.
Zvláště v tomto případě bylo možno ocenit bezchybnou synchronizaci všech hudebníků, jejichž hra působila dojmem, jako by mnohametrová vzdálenost mezi nimi neznamenala zhola nic. Mohli tak do nejmenších detailů využít často používanou hudební hříčku té doby – echo. Žádný z těchto „kousků“ však nepůsobil okázale nebo samoúčelně, vše bylo vedeno snahou dobrat se ideálního akustického vyznění jednotlivých skladeb.
Vystoupení souboru Les Cornets Noirs bylo po všech stránkách jedním z vrcholů letošních Letních slavností. Ukázalo totiž interpretační a dramaturgickou kvalitu, jež by měla nejenom oslovit publikum, ale stát se i následováníhodným příkladem pro domácí profesionální hudební scénu.
Hodnocení autora recenze: 100 %
Letní slavnosti staré hudby 2015
Magdalena
Les Cornets Noirs
– Bork-Frithjof Smith (cink)
– Gebhard David (cink)
– Patrick Sepec (violoncello, viola da gamba)
– Johannes Strobl (varhany)
22. července 2015 kostel sv. Šimona a Judy Praha
program:
– Ludovico Grossi da Viadana: Canzon francese in risposta
– Tarquinio Merula: Ballo detto Gennaro
– Giovanni Battista Riccio: Canzon à doi Soprani in Echo
– Anonym: Intonatio primi toni – Canzona in d
– Benedetto Re: Canzone detta La Landriana accomodata per sonare a duoi chori
– Orlando di Lasso: Susane un jour (diminuce od Bartoloa de Selma y Salaverde)
– Johann Vierdanck: 2. Capriccio à 2 cornetti
– Dario Castello: Sonata duodecima à 3
– Nicolò Corradini: Suonata à 2 cornetti in risposta. La Golferamma
– Girolamo Frescobaldi: Canzon La Tromboncina
– Giovanni Paolo Cima: Sonata à 3; Canzon terza La Gentile; O sacrum convivium
– Erasmus Widmann: Sophia – Regina – Magdalena – Rosina
– Maurizio Cazzati: Passacaglio
– Benedetto Re: Canzone à 4 accomodata a suonare a duoi chori
Foto Anna Chlumská
