Snílek je pohybová inscenace pro jednu tanečnici, projektor a kupu polštářů. Hana Strejčková se v ní vrací k projekci na podlahu, kdy je interakce mezi objekty zobrazovanými na bílý baletizol hlavním zdrojem mikropříběhů, které se na scéně odehrávají. Děti sedí na jevišti hned na okraji prostoru pro promítání, a tak mají možnost vidět i nejmenší tečky, které na zem dopadají jako kapky vody, a neváhají se přidat k jejich chytání. Představení je hned od počátku velmi interaktivní a jeho poslední třetina je věnována workshopu, kde si všichni mohou vyzkoušet, jak snadno se pomocí pár polštářů a trochy představivosti stát šnekem, dinosaurem či hadem.
Tvorba Hany Strejčkové se vyznačuje tím, že hodně nabízí, ale zásadně se nepodbízí. Děti nepodceňuje a s grácií sobě vlastní všem ukřičeným uhnaným pestrobarevným dětským produkcím ukazuje, že malý divák uměleckou kvalitu cítí úplně stejně jako divák velký. Vydat se na představení, pod kterým je podepsána Hana Strejčková, je jednoduše zárukou kultivovaného zážitku.
Kdybychom snad měli přeci jen poukázat na nějakou nedokonalost, byla by to volba kostýmu. Krátké puntíkaté šatičky s límečkem sice pomáhají nahlédnout na dospělou interpretku jako na holčičku, ale celkově jí nesedí a při pohybu se materiál krčí a nevrací zpět na místo. Kostým jakoby milou jednoduchost scény, hudby i projekce trochu rušil. Nejedná se o nic zásadního, nicméně místo toho, aby oděv inscenaci pomáhal, je to prvek lehce rozpačitý.
Odpoledne ve společnosti Snílka je pro každé dítě chvílí zábavy a učení současně. Malí návštěvníci trénují pozornost vizuální i sluchovou, rozvíjí imaginaci, získávají zkušenosti s tvořivostí pramenící z minima zdrojů. Spoluautorka a interpretka Daniela Kolková na děti reaguje přirozeně, zahrnuje je do svého světa a vede je ke kreativní rozpustilosti. Inscenace je jako magická cesta plná podnětných interakcí a fantastických situací: ptáci odlétající za obzor, květiny jako tóny zavěšené do notové osnovy. Jednotlivé scény se prolínají jako výjevy v krasohledu, občas překvapí barevností, jindy tichem. Je to nejen pohádková imaginace neexistujících světů, ale také magické zrcadlo všedních drobností. Celé toto dobrodružství vede od postele až na samý okraj světa a přidat se k tanečnici na její cestě je pro děti i dospělé, ve kterých probouzí často hluboko uloženou hravost, velice lákavé.
Hana Strejčková dává malým divákům ve svých inscenacích spoustu svobody a dělá představení skutečně pro jejich radost a rozvoj. Její inscenace jsou opravdovým proteinem pro dětský intelekt. V tomto kontextu je ale věčná škoda, že rodiče často tento přístup chápou tak, že je nastolena svoboda absolutní. Je to jev, se kterým se s dcerou setkáváme napříč dětskými představeními. Škoda, že někteří rodiče nepřijímají koncept dětského divadla tak, jak by měli. Namísto toho, aby ocenili možnost vzít své děti do divadla a využili této příležitosti k výchově ke kultivovanému chování a vnímání umění, často se chovají spíše jako návštěvníci dětského koutku. Představení Snílek je krásným zážitkem pro všechny bez ohledu na věk a tato recenze má tak sklony závěrem hodnotit více návštěvníky než tvůrce. Když dělají tvůrci maximum a rodiče jim nejsou partnery, ale jen neohrabanými konzumenty, hodnota události, jež může naše děti rozvíjet na mnoha rovinách, je zbytečně umenšena pro všechny zainteresované strany.
Snílek
Autor, režie, výprava: Hana Strejčková
Tanec a choreografie: Daniela Kolková
Animace: Anna Vitvarová
Hudba: Ivan Paisrt ml.
Kostým: Lucie Halgašová
Make-up art: Zuzana Maibaumová
Produkce: FysioART
Psáno z pražské premiéry 2. 12. 2023, Praha BRAVO!
