Publikum uvítala organizátorka koncertů SČS, Mgr. Daniela Bělohradská, která celý koncert uvedla. Přítomen byl i předseda této organizace – hudební skladatel Zdeněk Zahradník. Pavel Trojan poděkoval paní Bělohradské za obětavou manažerskou práci a uvedl první skladbu večera, kterou byla skladba Fontána pro klavír z roku 2014. Zahrál ji interpret nanejvýš povolaný – Ivo Kahánek, současný ředitel Pražské konzervatoře. Dílko posluchačům elegantně navodilo atmosféru odpovídající krásnému interiéru Komorního sálu Pálffyovského paláce. Jde o kompozici žánru „lístku do památníku“, bezprostřední inspirací pro vznik této skladby byla autorovi fontána v parku města Poděbrady. Skladatel ji věnoval rodinné přítelkyni, paní Adrienne von Korff-Kerssenbrock, předsedkyni Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách. Tato instituce byla obnovena u příležitosti 200. výročí Pražské konzervatoře na podporu školy.
Skladba Blízká krajina pro sólovou harfu z roku 2016 vznikla jako povinná skladba pro soutěž Pražská harfa, kterou v roce 2017 pořádala Pražská konzervatoř. Slovy autora: „Naštěstí ji nepotkal obvyklý osud soutěžních skladeb: soutěžící je nastudují, protože musí, a po soutěži je s radostí odloží…“. Blízká krajina naopak zůstává v repertoáru řady interpretů. Patří k nim Ivana Švestková, která ji natočila na své album, i Vanda Šabaková, která ji uvádí na koncertech a nahrála ji pro Trojanovo autorské album Magické struny. Na gratulačním koncertě zazněla ve skvělém podání studentky Josefiny Holečkové. Skladba je velmi dobře kompozičně propracována, nechybí ani vhodně stylizovaný reminiscenční hudební odkaz na úvodní tóny dvou harf ve Smetanově symfonické básni Vyšehrad – tzv. „Lumírovy harfy“.
Skladbu Kaligrafie pro dvě harfy z roku 2018 (Moderato, Moderato, Allegro, Moderato, Allegro, Moderato) interpretovaly harfistky Lydie Härtelová a Bronislava Klablenová. Autor o kompozici poznamenává: „Kaligrafii jsem napsal v roce 2018 pro Vandu Šabakovou a Luďka Šabaku v původním obsazení pro klavír a harfu. Vznikla pro jejich plánované koncertní turné v Japonsku, které inspirovalo její název i jemné hudební odkazy k japonské kaligrafii. V šesti částech se střídají pomalé, meditativní úseky s rychlejšími pasážemi, které dávají prostor technické zdatnosti interpretů. Pro dnešní koncert si Duo Härtelová–Klablenová skladbu upravilo pro dvě harfy. Nové obsazení tak rozšiřuje možnosti jejího koncertního uplatnění.“
Hravá hudba pro flétnu a klavír (2022) vznikla na objednávku České flétnové asociace pro 1. ročník soutěže mladých flétnistů v květnu 2023. Iniciátorem soutěže i myšlenky objednávky skladby byl Trojanův kolega z Pražské konzervatoře Miroslav Lopuchovský. Jak název napovídá, hudba je spíše hravá než vážná, a tak jsme měli možnost vyslechnout první větu v tanečním charakteru, druhou – poněkud zádumčivější a svižné finále, které je založeno na pětidobém metru. Skladba je věnována podporovatelce umění a rodinné přítelkyni paní Karle Lažanské. Na jubilantském koncertě zazněla v technicky dokonalém podání teprve šestnáctiletého flétnisty Ondřeje Macourka za klavírního doprovodu výborně připraveného Jakuba Dvořáčka.
Jedním z dramaturgických vrcholů večera byla skladba Cantabile a Presto pro housle a klavír (1990, 2000, 2004) ve famózní interpretaci Richarda Kollerta – housle a Jiřího Kollerta, který svého syna skvěle podpořil po interpretační stránce. Tato skladba spojuje dvě věty, které původně vznikly samostatně. Presto napsal autor v roce 1990 jako virtuózní přídavek Jaroslava Svěceného pro jeho koncertní turné po Španělsku. O deset let později vznikla pro koncertní cyklus v Bertramce skladba Cantabile a Capriccio pro housle a klavír, v roce 2004 pak pro Soutěž konzervatoří v kategorii nižších ročníků Cantabile Trojan spojil s původním Prestem. Presto je totiž navzdory svému virtuóznímu charakteru interpretačně snazší než Capriccio, jehož náročnost je srovnatelná s Paganiniho capriccii. Všechny tři věty lze hrát i samostatně, případně je spojit do třívětého celku: Capriccio, Cantabile, Presto.
Na závěr večera zazněla Balada pro kontrabas a klavír z roku 2024. Posluchači se nechali doslova „ukolébat“ nádherně znějícím tónem kontrabasu v podání Jiřího Valenty, u klavíru „čaroval“ s muzikantským citem a jemností Luděk Šabaka. Autor ke vzniku skladby dodává: „Baladu jsem napsal pro Jiřího Valentu, dlouholetého člena České filharmonie a pedagoga Pražské konzervatoře. Ještě téhož roku ji společně s klavíristou Luďkem Šabakou premiéroval na mém autorském koncertě. Oba interpreti skladbu rovněž natočili pro mé autorské album Magické struny, vydané u Radioservisu. V této jednověté kompozici se propojuje zpěvnost kontrabasu s možnostmi virtuózní hry. Do popředí tak vystupuje nejen jeho technická obratnost, ale především schopnost vést výraznou melodickou linii. Lyrická a virtuózní poloha se zde vzájemně doplňují a společně utvářejí charakter skladby.“
Hudebního skladatele, pedagoga a emeritního ředitele Pražské konzervatoře Pavla Trojana jistě není třeba představovat, uvedeme tedy jen některé důležité skutečnosti jeho bohatého profesního života. Narodil se 14. srpna 1956 v Domažlicích. Studoval na Pražské konzervatoři skladbu pod vedením Ilji Hurníka, poté pokračoval ve studiu na pražské HAMU ve třídě Jiřího Pauera. Absolvoval Koncertem pro klavír a orchestr, sólový part interpretoval Tomáš Víšek.
První významnější skladby složil Pavel Trojan již během studia. Vznikly skladby jako Houslová sonáta, Musica per archi. Trojanův Koncert pro housle a orchestr v podání houslisty Jaroslava Svěceného postoupil do semifinále ve skladatelsko-interpretační soutěži The Concerto Prize v Londýně. Z dalších lze můžeme uvést Čtyři valčíky pro klavír, Klavírní trio i cyklus etud pro akordeon Dny. Rozsáhlou Missu solemnis pro sóla, sbor, varhany a orchestr věnoval Univerzitě Karlově. Řada Trojanových skladeb je věnována akordeonu či souborům obsahujícím tento nástroj, většina vznikla na podnět Ladislava Horáka, předního českého akordeonisty. Sem patří např. i Variace na téma Astora Piazzolly „Astoriana“ z roku 1998.
V díle Pavla Trojana má významné zastoupení tvorba instruktivní a tvorba pro děti, například dětská opera Bylo nás pět (2000–02; libreto Marie Kronbergerová) na motivy Karla Poláčka. Ta byla uvedena v rámci festivalu Pražské jaro 2003 v koprodukci Pražské konzervatoře a Dětské opery Praha. Dále můžeme uvést Variace na téma a počest Václava Trojana, z roku 2006 je Sinfonia giocosa, jež vznikla pro Plzeňskou filharmonii na podnět dirigenta Jiřího Maláta. Nejnovější Trojanovou symfonickou skladbou je Koncert pro housle a orchestr č. 2, který byl zkomponován na podnět Jiřího Vodičky, koncertního mistra České filharmonie.
Pavel Trojan je členem Společnosti českých skladatelů, v současné době působí v jejím výboru, byl dlouholetým předsedou sdružení pro soudobou hudbu Přítomnost, je členem skladatelského sdružení Harmonie. Od roku 1986 je činný na Pražské konzervatoři, od roku 1991 jako učitel skladby, od prosince 2004 do srpna 2018 byl ředitelem této školy. Zde prosadil výstavbu nového Koncertního sálu školy, sálu Divadla Na Rejdišti a uskutečnil mnoho dalších významných změn. Pražská konzervatoř Trojanovi jistě vděčí za mnohé, a tak uspořádala svému emeritnímu řediteli k jeho jubileu 24. září 2026 1. gratulační koncert, kde mj. zazněly ve světové premiéře Pohádkové tance, orchestrální suita z baletu Bílá laňka (Miriam Němcová, SOPK). 2. gratulační koncert se konal 8. října v Sále B. Martinů. Na něm mj. ve světové premiéře zazněla Dancing Fantasy pro harfu, klavír a smyčcový orchestr (Vanda Šabaková, Luděk Šabaka, Václav Dlask a NeoKlasik Orchestr) a v pražské premiéře Klavírní sonáta “Akita“ (Luděk Šabaka). Hostem večera byl Jaroslav Svěcený.
Na gratulačním koncertě pořádaném Společností českých skladatelů Pavel Trojan znovu ukázal, že jeho výborná znalost kompozičního řemesla a výborné hudební nápady, které dokáže rozvinout do mnohdy virtuózních kompozic, mají i díky skvělé spolupráci interpretů všech generací neobyčejný umělecký potenciál. To je jistě jedna z nejvýraznějších, možná i zásadních charakteristik Trojanovy hudby. jeho skladatelským přednostem patří rovněž umění vytvořit na poměrně malé tektonické ploše hudební miniaturu s dokonale propracovanou formou i hudebním obsahem. Stejná kvalita se přitom projevuje i v jeho rozsáhlejších skladbách. Přejme mu tedy mnoho dalších tvůrčích úspěchů v nadcházejících letech a jeho hudbě, aby i nadále dokázala oslovovat posluchače!
Zveme rovněž na nadcházejících 8 koncertů právě probíhajícího festivalu Dny soudobé hudby, v jehož rámci zazní mezi 64 skladbami 55 autorů z celé České republiky (z nich 36 premiérově) i skladba Pavla Trojana.
Pavel TROJAN 70 let: Jubilantský koncert člena SČS a emeritního ředitele Pražské konzervatoře
6. listopadu 2026, 19:00 hodin
Komorní sál Pražské konzervatoře – Pálffyovský palác Valdštejnská 14, Praha 1 – Malá Strana
Účinkující
Ondřej Macourek – flétna
Richard Kollert – housle
Jiří Valenta – kontrabas
Jakub Dvořáček, Ivo Kahánek, Jiří Kollert, Luděk Šabaka – klavír
Josefina Holečková, Lydie Härtelová, Bronislava Klablenová – harfa
