Martin Glaser: Pojďme být svým konáním hodni Janáčka

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Od roku 2004, kdy vznikl z iniciativy brněnského Národního divadla mezinárodní festival Janáček Brno a byly uvedeny všechny Janáčkovy opery, se tento festival propracoval do skutečné první „operní ligy“ – jako první v České republice získal v celosvětové konkurenci prestižní The International Opera Award za nejlepší festival roku 2018.

Martin Glaser (zdroj Janáček Brno)
Martin Glaser (zdroj Janáček Brno)

Základem festivalu, koncipovaného jako bienále ve městě, kde Janáček žil a tvořil více než padesát let, jsou operní představení domácích a zahraničních divadel, konfrontace pojetí inscenací významných osobností. Festival nabízí také symfonické a komorní koncerty, matiné, kolokvia, pořady pro děti, alternativní koncerty, výstavy i „výpravy“ po stopách Leoše Janáčka.

Letošní osmý ročník festivalu Janáček Brno se uskuteční od 2. do 20. listopadu 2022. Zahajovat ho bude nová brněnská inscenace s neobvyklou kombinací Janáčkovy opery Z mrtvého domu a scénické podoby jeho Glagolské mše – v hudebním nastudování Jakuba Hrůši a v režii Jiřího Heřmana. Ze zahraničních operních produkcí na festivalu tentokrát vystoupí Grand Théâtre de Genève s Káťou Kabanovou pod taktovkou Tomáše Netopila v režii Tatjany Gürbaci a Velšská národní opera s Věcí Makropulos pod taktovkou Tomáše Hanuse v režii Olivie Fuchs. Z produkcí pražského Národního divadla operní část programu doplní Káťa Kabanová a Plameny Erwina Schulhoffa. Na programu jsou také orchestrální i komorní koncerty a recitály, zapojí se také studenti JAMU. Součástí doprovodného programu bude například výstava nejdůležitějších dokumentů vztahujících se k opeře Z mrtvého domu a ke Glagolské mši, ale také v brněnských restauracích janáčkovské menu podle Mářiny kuchařky, receptů jeho hospodyně Marie Stejskalové. A zájemci se budou moci dokonce sprchovat (s) Janáčkem v audio sprše Českého rozhlasu.

Na téma festivalu poskytl rozhovor ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser.

Jiří Heřman a Martin Glaser s cenou Opera Award (zdroj Janáček Brno)
Jiří Heřman a Martin Glaser s cenou Opera Award (zdroj Janáček Brno)

Festival Janáček Brno roku 2022 nese název QUO VADIS. Proč jste zvolili pro celý festival právě tento název podle Janáčkovy oblíbené duchovní kantáty Felikse Nowowiejského?
Ta myšlenka vznikla na sklonku roku 2020. Na jeho začátku jsme tehdy měli smělé plány díky čerstvému ocenění, které jsme přivezli z Londýna. Těšili jsme se, že přivítáme velké množství diváků z celého světa, měli připravený skvělý program – a pak přišla pandemie. A nám se všechno během pár týdnů rozpadlo pod rukama. Kdo si dnes vzpomene, že jsme měli uvést novou Jenůfu v režii Clause Gutha v koprodukci s Covent Garden? Skvělý festivalový tým připravil během pár měsíců z velké části nový program, včetně mnoha online přenosů. Festival začal premiérou ceněné Carsenovy inscenace Osudu a do týdne nám zakázali zpívat a poslední třetina festivalu už proběhla bez diváků za zavřenými dveřmi divadel přenášená do virtuálního světa. Logicky jsme se ptali, kam jdeme jako lidstvo. Koho by napadlo, že vstříc barbarské válce a hrozbě posilování diktátorských praktik v Evropě.

V roce 2018 jste získali prestižní cenu The International Opera Award v kategorii festivalů. Má tato cena ještě „dozvuky“ v roce 2022?
Cena výrazně zvýšila povědomí o našem festivalu, který má před sebou teprve osmý ročník. Byť vzhledem k významu Janáčkova díla by ta číslovka měla být násobně větší. Je dobré si stále připomínat, že jsme pořád na začátku a máme před sebou ještě dlouhou a náročnou cestu! Nicméně takové ocenění, které nás zařadilo do mezinárodní první festivalové ligy, námotevírá mnohé dveře, které pro nás byly dříve nedostupné. A to samozřejmě přináší silné nové příležitosti pro rozvoj festivalu do budoucna.

S výjimkou festivalu Opera, který je ale založený na jiném principu přehlídky českých a slovenských operních souborů, jste jediným festivalem u nás, který ve svém programu nabízí „luxus“ hostování zahraničních operních divadel. Během minulých ročníků jsme díky tomu mohli vidět i velmi neotřelé, až provokativní inscenace. Jak je vybíráte?
Obecně – snažíme se přivážet práci špičkových a inspirativních tvůrců. Samozřejmě vycházíme i z toho, co je právě dostupné. Janáček se v Evropě inscenuje často, ale musíme se vejít do rytmu produkčního cyklu konkrétních domů. V těch, které drží repertoár delší dobu, je možné se domluvit s předstihem, což, jak věřím, vyjde nádhernou inscenací, kterou chceme přivézt v roce 2024. Ty domy, jež pracují stagionově, nám někdy vyjdou vstříc, jindy se třeba inscenaci, o kterou bychom hodně stáli, přivézt nepodaří. Dramaturgie festivalů je vždy o balancování mezi ideální představou a konkrétní realitou.

Martin Glaser (zdroj Janáček Brno)
Martin Glaser (zdroj Janáček Brno)

A proč letos padla volba na ženevskou Káťu Kabanovou a velšskou Věc Makropulos?
Klíčovým důvodem byla tentokrát opravdu unikátní příležitost představit v rámci jednoho ročníku práci špičkových českých dirigentů s excelentními zahraničními režiséry ve špičkových evropských operních domech. Během tří týdnů se u nás představí pánové Tomáš Hanus, Tomáš Netopil a samozřejmě Jakub Hrůša s naším domácím souborem. To, že před pár dny londýnská Královská opera ohlásila, že bude od roku 2025 jejím hudebním ředitelem, je něco naprosto úžasného – a po obrovském úspěchu jeho salcburského nastudování Káti Kabanové je výjimečný dvojvečer Z mrtvého domu a Glagolská mše mimořádně očekávanou operní událostí!

Když uvádíte inscenace zahraničních souborů – nebojíte se konkurence?
Strach je poslední slovo, které by mne napadlo! Je přeci úžasné, že diváci mohou naši práci vidět v zahraničním kontextu a přitom zůstat doma. Ne každý může vyrazit za operou do světa a záznamy na internetu nebo přenosy v kině živé divadlo nenahradí. A pak je takové srovnání samozřejmě i nesmírně inspirativní a zvyšuje nám všem nároky na sebe sama. Na druhou stranu mne ovšem mrzí taková ta česká „předkloněnost“ před vším cizím. Přiznejme si, že ve srovnání s evropskou první ligou jsme bohužel stále chudí příbuzní. Ale jsme schopni to celkem slušně dohnat kreativitou a nasazením. A ne všechno, co vznikne za humny, je pokaždé dokonalá perla.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


5 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments