Návrh státního rozpočtu počítá u ministerstva kultury s výdaji 17,6 miliardy korun, což je asi o 1,17 miliardy méně proti návrhu minulé vlády. Méně peněz mají dostat především takzvaná živá kultura, tedy třeba koncerty, divadelní představení či performance, a také příspěvkové organizace ministerstva či obnova památek. Asociace Klempíře vyzvala, aby v letošním rozpočtu dotace zachoval ve stejné výši. Do budoucna by orchestry a sbory chtěly dosáhnout navýšení objemu dotací.
„Tato vláda převzala veřejné finance ve špatném stavu a úspory jsou nevyhnutelné u všech resortů, včetně kultury,“ uvedl Oto Klempíř.
„Stávající návrh rozpočtu ztěžuje působnost symfonických orchestrů a pěveckých sborů čerpajících z příslušného ministerského programu. Bez jakékoliv diskuse v něm bylo škrtnuto 100 milionů korun (25 procent), což je velmi razantní zásah,“ uvedla v úterý předsedkyně asociace orchestrů a sborů Lenka Kavalová. „Dále má dojít ke snížení o více než 300 milionů korun v programu pro kulturní aktivity, což se dotýká i hudebních festivalů,“ sdělila.
Program státní podpory pro profesionální divadla, symfonické orchestry a pěvecké sbory administrovaný ministerstvem kultury je podle ní pro existenci těchto souborů zásadní. Do budoucna by asociace chtěla diskutovat o navýšení peněz v programu.
Podle ministerstva kultury je dopad na orchestry a sbory menší než dvě procenta jejich rozpočtů. Většinu těchto institucí podle něj zřizují kraje a statutární města, která nesou hlavní odpovědnost za jejich provoz. Státní program je podle ministerstva určen především k rozvoji a novým projektům. Úřad má zájem s asociací jednat o dalším směřování podpor hudebních těles, uvedl.
Orchestry a sbory hrají podle asociace ve společnosti nezastupitelnou roli. Jednak vzdělávají širokou veřejnost, posilují turismus třeba pořádáním mezinárodních festivalů a podporují místní ekonomiku v regionech. Jejich představitelé by tak uvítali předvídatelnější nastavení parametrů financování kultury. Asociace proto vyzvala k intenzivnější debatě mezi ministerstvem, zřizovateli a zakladateli kulturních institucí v regionech, která jasně vymezí odpovědnost státu a samospráv ve financování kultury a živého umění.
Výzva Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR
Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR varuje před škrty a vyzývá
k narovnání rozpočtu pro kulturu v roce 2026
Praha, 17. února 2026
Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR vyjadřuje vážné znepokojení nad
návrhem státního rozpočtu na rok 2026, který počítá s výraznými škrty v oblasti podpory
živého umění. Tyto zásahy mohou negativně ovlivnit činnost profesionálních orchestrů,
pěveckých sborů i divadel, zejména v regionech České republiky.
„Stávající návrh rozpočtu ztěžuje působnost symfonických orchestrů a pěveckých sborů
čerpajících z příslušného ministerského programu. Bez jakékoliv diskuse v něm bylo škrtnuto
100 milionů Kč (25 procent), což je velmi razantní zásah. Dále má dojít ke snížení o více než
300 milionů Kč v programu pro kulturní aktivity, což se dotýká i hudebních festivalů. Vážíme
si snahy pana ministra zlepšit platové podmínky v kultuře, ale současně realizované škrty v
souvisejících oblastech nic neřeší. Naopak povedou k celkovému zhoršení situace,“
konstatuje Mgr. Lenka Kavalová, předsedkyně Asociace symfonických orchestrů a pěveckých
sborů ČR.
Asociace žádá ministra kultury, aby dotační tituly vrátil do původně navržené výše
„Proto bychom chtěli pana ministra požádat, aby v dotačních titulech ponechal částky v
původně navržené výši. Tím by se situace pro letošní rok stabilizovala. V návaznosti na to
bychom uvítali debatu na téma dlouhodobého financování české kultury, do které se zapojí
jak odborná veřejnost, tak zřizovatelé či zakladatelé (často města a kraje). Kultura si totiž
zaslouží nejen slušné financování, ale také koncepční a předvídatelné řízení,“ dodává Lenka
Kavalová.
Nestabilita financování ohrožuje regiony i kvalitu
Program státní podpory pro profesionální divadla, symfonické orchestry a pěvecké sbory,
administrovaný Ministerstvem kultury České republiky, je pro existenci těchto institucí
klíčový. Cílem Asociace, která sdružuje 14 významných hudebních těles napříč republikou, je
přitom navýšení prostředků v programu alespoň na 500 milionů Kč a nastavení
předvídatelných parametrů financování.
Orchestry a sbory mají širší společenský dopad
Uvedené snahy umocňuje skutečnost, že symfonické orchestry a pěvecké sbory nehrají
nezastupitelnou roli pouze v oblasti kultury. Organizují vzdělávací programy pro děti, mladé
hudebníky i širokou veřejnost, přispívají k vyrovnávání kulturních rozdílů mezi regiony a
podporují místní ekonomiku. Generují pracovní příležitosti a pozitivně ovlivňují turismus i
navazující odvětví, jako je gastronomie a hotelnictví. Symfonické orchestry jsou mnohdy také
pořadateli významných mezinárodních hudebních festivalů. Bez jejich existence by česká
kultura byla ochuzena o zásadní část své identity i o důstojnou reprezentaci v zahraničí.
ASOCIACE SYMFONICKÝCH ORCHESTRŮ A PĚVECKÝCH SBORŮ
ČESKÉ REPUBLIKY
