Vystupovat v Metropolitní opeře je pro operní pěvce jednou nejvyšších met. Není totiž mnoho tak vyhlášených scén – v Evropě snese srovnání asi jen milánská La Scala. Newyorský operní svatostánek si svou pověst pečlivě buduje už sto třicet let. Od premiéry opery Charlese Gounoda Faust a Markétka 22. října 1883 zde dosud mělo světovou premiéru jedenatřicet oper. Velikou oblibu si po celém světě získaly přímé přenosy z New Yorku do kin, se kterými v Metropolitní opeře začali v prosinci 2006.
Opera v Metropolitní si stále zachovává vysokou úroveň produkcí, což zajišťují špičkoví sólisté a dirigenti z celého světa. Výborný je v Met orchestr, který se bez obav vydává i na samostatná turné, a také sbor. Příznačný je poměrně široký repertoár čítající každou sezonu až třicet různých kusů; například v minulé sezoně to bylo osmadvacet oper ve dvou stech devíti provedeních, přičemž jsou zde k vidění a slyšení barokní opery z osmnáctého, italské bel canto z devatenáctého i minimalistická díla dvacátého století.
Popudem k vybudování nového operního stánku v New Yorku byl nedostatek místa v malém divadle na rohu 14. ulice a Irving Place. Od nápadu k dílu neuběhlo mnoho vody – obchodníci rozhodli v dubnu 1880 a v říjnu 1883 už zněla z budovy na Broadwayi a 39. ulici Gounodova hudba.
Budova byla v dubnu 1966 zavřena a o rok později zbourána. Nynější sídlo opery v Lincolnově centru otevřela v září 1966 světová premiéra opery Samuela Barbera Antonius a Kleopatra.
Opery se zde uvádějí, až na výjimky, v jazyce originálu, čemuž se musely v minulosti přizpůsobit všechny hvězdy, včetně Lilli Lehmann nebo Enrika Carusa.
Hvězdný profil Metropolitní opery určovali v minulosti takoví velikáni jako Arturo Toscanini a Gustav Mahler, George Szell, český exulant Rafael Kubelík, James Levine či Ital Fabio Luisi, který je od září 2011 hlavním dirigentem Metropolitní. Mnoho pěvců zde periodicky hostuje, někteří další, jako kupříkladu americká sopranistka Renée Fleming či španělský tenorista a dirigent Plácido Domingo, zde vystupují i několikrát za sezonu.
Metropolitní opera zažila jednatřicet premiér významných skladeb operního repertoáru, první byla v prosinci 1910 opera Děvče ze Západu Giacoma Pucciniho, dosud poslední pak v prosinci 2006 První císař soudobého čínského skladatele Tan Duna.
Pro Ameriku objevila opera mimo jiné Richarda Wagnera, poprvé v USA vyslechla Musorgského Borise Godunova nebo též Pucciniho operu Turandot. Nejčastěji jsou zde uváděny tři operní trvalky, Pucciniho Bohéma, Verdiho Aida a Bizetova Carmen.
Nesmazatelnou stopu zanechali v Metropolitní opeře pěvci českého původu. Slavná Ema Destinnová prosadila v Americe Bedřicha Smetanu, Karel Burian byl mnohdy oceňován více než jeho současník Caruso. Jarmila Novotná zase zpívala ve čtyřicátých letech při prvním pravidelném sobotním rozhlasovém vysílání z Metropolitní opery. Tři roky zde hostovala také Ludmila Dvořáková, zpívala zde Eva Urbanová či Eva Randová. V roce 2003 v Met debutovala mezzosopranistka Magdalena Kožená a o rok později dirigent Jiří Bělohlávek.
Rozpočet Metropolitní opery, který se pohybuje kolem 320 milionů dolarů za sezonu, je téměř z poloviny kryt ze soukromých darů.
Metropolitní opera zahájila již v roce 1931 rozhlasové přenosy, televizní pak v roce 1977. V prosinci 2006 zahájila sérii přímých satelitních a video přenosů do různých kin, včetně Česka, v roce 2011 si opery poslechly tři miliony posluchačů ve více než 1 600 kinech a divadlech po celém světě.
