Miki Skuta: Každý interpret má „své“ skladatele

Při výběru programu se vždy snažím, aby byl koncert jednolitý. Tak, aby žádný kus nevybočoval z celkového dojmu a nenarušoval koncepci večera. Navíc si myslím, že každý interpret má „své“ skladatele, což také hrálo důležitou roli při tvorbě programu.

Ve vašem případě jsou to především Johann Sebastian Bach a Ludwig van Beethoven, které často zařazujete do svých programů. Která díla jste si vybral tentokrát?
Bachova Toccata D dur, která je ideální pro začátek koncertu. Nahrál jsem ji v roce 2004 spolu s dalšími třemi tokátami, ale tuhle jsem hrál nejčastěji. Líbí se mi jejich recitativní části, které jsou jakoby improvizované. Vše je samozřejmě vypsané, což v Bachově případě znamená pouze noty, bez dynamiky a tempových značek. Z tohoto důvodu má interpret velkou volnost a prostor pro fantazii. Beethovenových 32 variací c moll je virtuózní dílo, a to jak po stránce interpretační, tak kompoziční. Beethoven byl velkým mistrem variací. Jsou to krátké, pouze osmitaktové variace, ale každá má svůj vlastní charakteristický svět. Právě proto tuto skladbu obdivuji. Beethovenova Sonáta č. 26 Es dur je první sonátou, kterou jsem studoval ještě na konzervatoři, a od té doby ji hraji. Má krásný příběh, jak napovídají názvy jednotlivých částí: Loučení, Nepřítomnost a Shledání.

Obě Beethovenovy skladby jste nahrál pro košické vydavatelství Hevhetia, které má také zajímavé zázemí.
Nahrál jsem je v roce 2008 ve svém vlastním studiu. V té době jsem měl doma čerstvě zakoupený klavír Bösendorfer, který byl v perfektním stavu. Tehdy jsem začal nahrávat, což mě vždycky zajímalo.

Na koncertě zazní také Debussyho skladby.  Je to také jeden z „vašich“ skladatelů, které pravidelně hrajete? 
Na koncertě zahraji tři Debussyho skladby z různých cyklů. Debussyho jsem nehrál často. Ale někdy kolem roku 2010 přišla krásná nabídka ze Salcburku. Tamní soubor soudobé hudby OENM připravoval program z děl Tristana Muraila. Murail je považován za pokračovatele francouzské skladatelské tradice: Debussy – Messiaen – Murail. Základem programu byly Murailovy skladby hrané souborem a mezi nimi jsem měl sólové vstupy z děl Debussyho a Messiaena. Tam jsem si uvědomil, že Debussy je mi velmi blízký a snadno rozumím jeho jazyku, jeho impresionistickému světu.
Děkuji za rozhovor