Milena Hrbáčová: Luhačovický festival pomáhá navracet radost ze života

Jeho záměrem bylo, aby lázně Luhačovice, sjednocující “slovanský duch i tvar“, navracely hostům nejen zdraví, ale i radost ze života, k níž přispívá rovněž umění a architektura. Jedním z významných realizátorů této myšlenky je právě Festival Janáček a Luhačovice, který se vyznačuje svou komorní, přátelskou atmosférou, skloubenou s vynikající dramaturgií, sestavenou z předních českých i zahraničních umělců. Srdcem této pravidelné akce je paní Milena Hrbáčová, manažerka festivalu, kterou jsem na jeho závěr požádala o krátký rozhovor.

Právě byl zakončen pětidenní luhačovický festival, jehož záměrem je představit život a tvorbu proslulého skladatele Leoše Janáčka, významného hukvaldského rodáka, úzce provázaného s Luhačovicemi. Letos byla tato akce ještě významnější, neboť se jednalo o jubilejní 30. ročník. Co je podle vás příčinou úspěchu této dlouholeté tradice?
Máte pravdu, náš festival patří k velmi oblíbeným a hojně navštěvovaným kulturním akcím již třicet let. Za jeho úspěchem stojí podle mého názoru několik aspektů. V první řadě je to určitě výběr špičkových interpretů, kteří na něm vystupují, hodnotná dramaturgie včetně bohatého doprovodného programu a nabídky edukačních pořadů. Svou roli v tom hraje jistě i naše pečlivá příprava celého projektu, která probíhá jak po stránce technické, tak také personální a organizační. Významnou úlohu ale hraje rovněž tradice a místo konání. Luhačovice jsou malebné lázně, ležící v krasném, klidném prostředí barevného údolí s pohádkovou Jurkovičovou architekturou, obklopenou zelení lesů a strání.

Vnímáte, že je Janáčkův odkaz v Luhačovicích stále živý?
Ano, jsem o tom přesvědčena a věřím, že je to i díky festivalu, který tohoto hudebního velikána každoročně připomíná nejen široké veřejnosti z Luhačovic a z celého Zlínského kraje, ale také nekonečné řadě hostů, kteří v době jeho konání navštěvují naše lázně a přijíždějí z různých koutů naší republiky i ze zahraničí.

Osobnost skladatele je připomínána ale i dalšími akcemi, jež souvisí s minulostí Luhačovic, neboť Janáček byl úzce propojen s řadou významných postav z historie našeho města. Patřil k nim například ředitel 1. akciové společnosti lázní MUDr. František Veselý se svou chotí, operní pěvkyní a básnířkou Marií Calmou Veselou, či zakladatel Lázeňského divadla MUDr. Zikmund Janek. Na Janáčka odkazuje také bohatý folklor a tradice zdejšího kraje. Jedním z jejich nositelů je také Luhačovický okrašlovací spolek Calma v čele s ředitelkou Muzea luhačovického Zálesí PhDr. Blankou Petrákovou.

Nelze se zároveň nezmínit o skutečnosti, že se v současné době dokončuje rekonstrukce Jurkovičových Slunečních lázní a Vodoléčebného domu. A právě v tomto objektu bude otevřeno nejen muzeum Leoše Janáčka s expozicí vztahující se k jeho hudbě a k jeho pobytům v Luhačovicích, ale také muzeum slovenského architekta Dušana Jurkoviče, který v Luhačovicích zanechal nesmazatelné stopy.

Jak jste již naznačila, mívá luhačovický festival vždy zajímavou dramaturgii. Kdo všechno se na ní podílí a čím se řídíte při jejím sestavování?
Příprava dramaturgie je vlastně hlavně náplní mé práce. A čím se při jejím sestavování řídím? Snažím se přichystat koncerty a jejich programy pro náročnější publikum a pro přímé milovníky hudby mistra Janáčka a při tom nezapomínat na to, že je náš festival pořádán v lázeňském městě, kam přijíždí nespočet hostů za zdravím, odpočinkem či relaxací. V jejich případě je naší snahou, aby si z Luhačovic odvezli krásné vzpomínky – třeba i na koncerty tzv. „lehčí“ či „líbivější“ hudby.

Své místo v dramaturgii mají rovněž programy pro děti a mládež, tedy pro potenciální budoucí posluchače či návštěvníky festivalu. Význam osobnosti Leoše Janáčka se jim při festivalu snažíme předávat například prostřednictvím týdenního hudebně výtvarného workshopu Dobrodružství s Bystrouškou, v němž děti pět dnů „putují“ za hudbou, malováním, přírodou, architekturou a osobnostmi Luhačovic, nebo zapojením malých umělců ze ZUŠ Luhačovice do přípravy výstavy věnované Janáčkově tvorbě a Luhačovicím.

No a samozřejmě se snažíme na koncerty zvát špičkové, světově proslulé interprety z řad instrumentálních či pěveckých sólistů, různých komorních těles či ansámblů, velkých orchestrů, pěveckých sborů a v posledních letech dokonce i operních souborů. Oslovujeme také vybrané cimbálové muziky, protože barevný a pestrý folklór k Luhačovicím patří. Vždyť samotný Janáček putoval za folklórními písněmi po zdejším kraji…

Při přípravě dramaturgie se setkáváme ale také s různými problémy. Je to především problém s nedostatečnými prostorami pro uskutečnění oper či koncertů velkých těles. U venkovního provedení opery nebo velkého koncertu na Lázeňském náměstí nad námi „visí Damoklův meč“ v podobě nepřízně počasí. Při špatném počasí je nutno uspořádat akci buď v KKC Elektra nebo v Kostele svaté Rodiny. Případně vynucená operativní změna místa konání je bohužel provázena částečnou improvizací či koncertním provedením opery, jež dílu neprospěje a tím ubere na jeho kvalitě. Ale zatím nám vždy štěstí přálo a všechny velké projekty se uskutečnily na Lázeňském náměstí.

Jaká je cílová skupina, kterou chcete festivalovým programem oslovit?
Doposud tvoří většinu návštěvníků festivalu, včetně předplatitelů abonmá, a potažmo i lázní Luhačovice zralejší posluchači. Do této skupiny rovněž patří i rakouští hosté, kteří se na náš festival opakovaně vrací. Jak jsem již zmínila, je naší snahou získat také generaci mladší, kvůli kterým jsme začali propagovat festival nově i na sociálních sítích, ale je to proces dlouhodobý a velmi pomalý….

Jste dlouholetou manažerkou celého festivalu. Co vás k tomuto postu přivedlo a čím vás samotnou tato akce inspiruje?
K postu manažerky a také i dramaturgyně festivalu mě přivedla má dřívější profese. Pracovala jsem jako kulturní manažerka v akciové společnosti Lázně Luhačovice. Tato společnost spolupracovala v minulosti s PhDr. Jaromírem Dlouhým, který festival Luhačovice a Janáček v roce 1992 založil. V roce 2010 se pan doktor Dlouhý rozhodl svou činnost při festivalu ukončit a dohodl se s vedením akciové společnosti Lázně Luhačovice, že tato festival převezme a bude v něm nadále pokračovat, což s sebou přineslo nesmírné rozšíření náplně mé práce a pro akciovou společnost další velký úkol a zodpovědnost.

Naštěstí jsem k hudbě (a také k literatuře) měla vždy velmi blízký vztah, takže jsem se přípravě a pořádání festivalu nebránila a hned jsem se začala více zabývat životem Leoše Janáčka včetně poslechu jeho hudby, abych do ní hlouběji pronikla. Festival mi natolik přirostl k srdci, že když přišel můj čas uvolnit své místo mladším, dohodla jsem se po jednání s vedením akciové společnosti, že si jej ještě „ponechám“ a budu ho nadále připravovat. A to činím velmi ráda a s láskou do dnešní doby. Zde je potřeba zdůraznit velkou roli kolegů z akciové společnosti, kteří se vždy výraznou měrou podílí na jeho technické, organizační a personální realizaci.

Myslíte si, že festival, pořádaný v poklidné atmosféře lázeňského města a věnovaný tvorbě jednoho z nejznámějších českých skladatelů počátku minulého století může inspirovat i naše dynamické 21. století?
Myslím si, že mnozí z nás se rádi uchýlí z kvapu a stresu zaměstnání, města či dokonce velkoměsta do poklidného zeleného údolí, kde pramení nejen léčivá voda, ale také pohoda, klid a nezapomenutelné zážitky, které s sebou přináší i poslech hudby. Považuji za velký dar, že právě z luhačovického festivalu, v souznění přírody, léčivých pramenů, barevné architektury Dušana Jurkoviče a hudby, si hudbymilovní hosté odnášejí nezapomenutelné umělecké zážitky z řady koncertů, při nichž se prolínají skladby Leoše Janáčka s díly dalších světových komponistů v podání špičkových českých i zahraničních interpretů.

Děkuji za rozhovor. Přeji celému festivalu do dalších let stálou přízeň posluchačů a vám neutuchající energii do jeho pořádání.