Ministr Zaorálek chystá balíček Záchrana kultury

Ministerstvo kultury neplánuje kvůli dopadu opatření proti koronaviru na kulturu rušit či odsouvat plánované investiční akce. Mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová uvedla, že stát nesmí v době krize přestat investovat. Bylo by to proti smyslu všeho, co říká ministr Lubomír Zaorálek a co dělá vláda, uvedla. Na ministerstvu se připravuje balíček opatření s názvem Záchrana kultury.
Lubomír Zaorálek (archiv OP)

Ministr by ho rád předložil na vládu zřejmě příští týden. S tím souvisí i částka, o kterou budeme vládu žádat,” uvedla mluvčí. Zaorálek řekl, že bude žádat o 1,5 miliardy korun.

Příspěvkové organizace hlásí už teď ztráty v desetimilionech, pro nezávislou kulturu mohou být zákazy likvidační. Kultura patří k oblastem, které vládní opatření proti šíření koronaviru postihla mezi prvními. Národní památkový ústav, který odsunul kvůli opatřením vlády zahájení sezony, uvedl, že pokud potrvají zákazy až do konce dubna, předpokládá meziroční propad výnosů až 55 milionů korun. Národní muzeum už má propad měsíčních příjmů zhruba o deset milionů korun, Národní divadlo by jen vstupném do konce března mělo vracet 20 milionů korun.

Kulturní instituce ve správě státu se z rozhodnutí ministerstva kultury uzavřely 10. března, na další divadla, kina či výstavy dopadla již dříve vládní opatření omezující shromažďování osob. Nezávislí umělci vstoupili v jednání s ministrem, který jim slíbil pomoc třeba ve vypořádání dotací. Zřejmě bude možné posunovat termíny projektů, na které granty MK poskytlo. Na umělce se také podle Zaorálka mohou vztahovat některé kompenzace, třeba půjčky pro osoby samostatně výdělečně činné.

Rozpočet ministerstva na rok 2020 činí 15‚25 miliardy korun. Z toho je pro živé umění (hudba, divadlo, tanec) 177,45 milionu korun, což je 1,16 procenta z rozpočtu ministerstva a 0,0109 procenta ze státního rozpočtu. Podle Asociace nezávislých divadel, která jako jedna z prvních na obranu nezávislých umělců, kteří nepracují v zaměstnaneckém poměru, vystoupila, je přínos kultury do HDP přitom dlouhodobě přes dvě procenta.

Z rozpočtu MK po odečtení přibližně tří miliard pro církve je v letošním rozpočtu počítáno osmi miliardami korun na 29 příspěvkových organizací, tedy největších státních kulturních institucí. Z toho pět miliard jde na jejich provoz, 1,5 miliardy na Program péče o národní kulturní poklad a 900 milionů na rozvoj a obnovu materiálně technické základny těchto institucí.

Skoro 2,5 miliardy korun je letos v rozpočtu MK na investice. Mezi nejčastěji zmiňované investiční plány patří oprava Veletržního paláce v Praze, od níž ale Národní galerie za současného dočasného vedení ustupuje, dále stavba nové budovy Národní knihovny a dokončení oprav Klementina, rekonstrukce Nové scény Národního divadla a stavba nové budovy Západočeské galerie v Plzni. Přes dvě miliardy by měl stát investovat do oživení kulturních památek v Terezíně.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat