Miroslav Sekera a Jaroslava Vernerová: Jsme spojeni skrze „hudební bluetooth“

Začněme trochu obšírněji – kdy, jak a proč jste spolu začali hrát?
Naše první společné hraní inicioval psychiatr Cyril Höschl, který je zároveň naším vzácným přítelem, neúnavným propagátorem hudby a popularizátorem vědy. Jeho přáním bylo, abychom provedli skladby pro čtyřruční klavír, které má rád, a my jsme mu samozřejmě s velkým potěšením vyhověli.

S Mirkem se dávno známe a uvědomujeme si, že způsob našeho hudebního myšlení je velmi obdobný – snad proto, že jsme studovali oba u významných českých klavíristů a pedagogů prof. Ivana Moravce a doc. Miroslava Langera, kteří nám především vštěpovali pokoru a hlubokou poctivou přípravu ke každému výkonu.

Jak se vaše spolupráce v průběhu času vyvíjí?
Po našem prvním vystoupení přišla řada příležitostí a angažmá, kde jsme měli možnost rozšiřovat repertoár a těšit a obohacovat se o nápady, které takové vzájemné hudební porozumění přináší. Myslím, že oba bez nadsázky můžeme o sobě říct, že je až neuvěřitelné, že takové hudební bluetooth vůbec existuje. Že si umíme společně „dýchnout“, společně „spočinout“, společně „popoběhnout“.

Hrát komořinu s jinými nástroji (smyčce či dechy) sice totiž obnáší jistou náročnost, ale hrát na klavír spolu přesně a s porozuměním, to je disciplína o moc těžší.

V rámci koncertního cyklu Rok na 4 doby společně vystoupíte na koncertě v prostorách muzea Škoda Auto v Mladé Boleslavi, a to 24. září 2024. Představíte posluchačům Smetanovu Mou vlast v provedení pro dva klavíry. Proč jste se rozhodli právě pro tuto skladbu?
Protože je Rok české hudby, tak se vysloveně tento program sám nabízí. Navíc Smetana má dvousté výročí narození a taky vznešenost Mé vlasti sotva nějaký jiný český celek pro čtyři ruce může předčit.

Klavírní verzi orchestrální skladby vytvořil sám Bedřich Smetana. Máte pocit, že je klavírní úprava Mé vlasti jiná, případně chudší než ta orchestrální?
Ano, Smetana tuto verzi napsal také pro čtyřruční klavír a dobře věděl, co dělá. Prokomponovanost a plasticita jednotlivých částí vás omráčí svojí efektností. Napsal ji skvěle a my se snažíme co nejlépe vystihnout barevnost jednotlivých témat.

Mou vlast zahrajete na dvou klavírech. Hrajete obecně raději čtyřručně na jednom klavíru nebo na dvou klavírech? Jaká jsou úskalí každé z variant?
Bedřich Smetana napsal Mou vlast pro čtyřruční klavír. Zahrajeme ji na dvou klavírech, umožní nám to pracovat s rozsáhlejší dynamickou škálou. Posluchačům tak poslech přinese zážitek takříkajíc orchestrálního zvuku.

Hrát na jednom klavíru má bezesporu výhodu snazší komunikace (vidíte na ruce toho druhého), doslova cítíte, jak bije srdce vašeho klavírního partnera. Nevýhodou je nedostatek prostoru, mnohdy musíte hrát v jiném úhlu, aby se tam ty čtyři ruce poskládaly.

Klavírní duo naproti tomu přináší svobodu v prostoru i zvuku, ale zato zhoršenou komunikaci.

Zdá se, že máte hlasy (primo a secondo) rozdělené pokaždé stejně, proč vám to tak víc vyhovuje? Nebo si party někdy i střídáte?
Mou vlast jsme si rozdělili tak, že liché části hraje primo Mirek a sudé Slávka. Je to pro nás oba zábavné a navíc publikum tak dokáže přehledněji určit, jaká část se zrovna hraje.

Jak vybíráte společný repertoár? Co na seznamu hraných skladeb již máte? Co byste si v budoucnu přáli zahrát?
Výběr repertoáru se dosud řídil hlavně poptávkou organizátorů koncertů. Máme sestavené dva výhradně české programy, jeden světový, jeden zcela klasicistní a jeden impresionistický. To už je sám o sobě materiál, který se dá různě kombinovat a je pro posluchače zajímavý.

Nedávno jsme provedli Poulencův Koncert pro dva klavíry ve verzi bez orchestru a třebaže jsme ho oba hráli s jiným klavírním partnerem (Slávka s Danielem Wiesnerem, Mirek s Václavem Máchou), takové společné angažmá s orchestrem by nás těšilo.

Nakonec bych se vás ráda zeptala každého zvlášť – čemu se v současnosti nejvíce a nejraději věnujete?
JV: Asi jako většina mých kolegů se snažím rozvrhnout svůj čas mezi rodinu a práci. Máme s Petrem dvě krásné děti a pejska (úsměv) a trávíme pokud možno co nejvíce volného času pohromadě. Vedle toho provozuji sólové a neméně intenzivně komorní hraní – hraji v Dvořákově klavírním kvartetu, ale i s různými dalšími kolegy v rámci jednotlivých projektů. Také se intenzivně podílím na přípravách a organizaci soutěže Antonín Dvořák mladým a vedle toho učím. To vše naskládat do 24 hodin je někdy unikum, ale dá se to (úsměv).

MS: Mám se Slávkou podobnost nejen v hudebním cítění, ale i v osobním životě. I já mám to štěstí, že mám krásnou a fungující rodinu (úsměv).