Mladý klavírní virtuóz Pavel Zemen si získal přátele komorní hudby
Přesně tohle se dělo na koncertě v úterý 14. listopadu, kdy vystoupil na pódiu mladý, sotva pětadvacetiletý, útlý mladík, který působil zpočátku velmi plaše.
Pavel Zemen, který je čerstvým bakalářem Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění, není na pódiu nováčkem a umí své umění prodat. Je proto majitelem prvních cen v mnoha soutěžích, dokonce i zahraničních, jmenujme alespoň absolutní vítězství v Young Academy Award Římě. Posledním jeho úspěchem je první cena v brněnské Mezinárodní soutěži Leoše Janáčka v září 2017. O jeho úspěchu v soutěži se už mezi brněnským publikem vědělo, a proto bylo jeho vystoupení zcela vyprodáno a očekáváno s napětím.
Mladý klavírista zahájil stylově, Leošem Janáčkem, a to Sonátou 1. X. 1905 „Z ulice“, která vznikla jako reakce na nešťastnou smrt mladého dělníka na schodech právě tohoto Besedního domu, při demonstraci za českou univerzitu. Janáček reagoval na události velmi emotivně a také jeho skladba měla pohnutou historii. Nakonec se dochovaly jen její první dvě části, Předtucha a Smrt. Interpret se ponořil do emotivní skladby s pokorou a hlubokým soustředěním. Z něžného a oduševnělého začátku budoval postupně velkou plochu zvuku, kterou vygradoval do efektu a poté postupně uklidnil do rozjímání.
Jako druhou skladbu zvolil skladatele Sergeje Rachmaninova a jeho Sonátu č. 2 b moll op. 36 a přednesl její virtuózní verzi z roku 1931. Je komponovaná do tří částí, které hýří impozantními pasážemi ve fortissimu, jež střídají zpěvné až nostalgické části, koketující s impresionismem. Zpěvná melodika je uzavřena akordickou plochou poslední věty. Interpret podal skladbu se samozřejmostí virtuóza, pohrával si výrazově se zpěvnými částmi a vychutnal si impozantní závěr. Po celou dobu prokazoval obdivuhodnou schopnost vystavět trpělivě dlouhé klenuté fráze, vygradovat je a pomalu nechat doznít efekt v duši posluchače.
Po přestávce si obecenstvo jako bonbónek vyslechlo Barkarolu Fis dur op. 60 Fryderyka Chopina, která nepostrádala zpěvnost, vášnivost i hravost. Následovalo stěžejní dílo koncertu, Klavírní sonáta es moll op. 26 amerického skladatele Samuela Barbera. Skladba je nabitá výrazovými prostředky dvacátého století, na půdorysu sonátové formy se potkávají jak chromatické postupy, tak dodekafonie a minimalismus či synkopické a jazzové prvky. To vše umně propojeno do logické a niterné výpovědi. Vrcholem skladby je čtvrtá závěrečná věta Fuga s názvem Allegro con spirito, která je sama o sobě monumentálním virtuózním dílem. Hudba postupně narůstá do mohutného toku, jehož základní motiv je nesen na akordickém podloží, jehož zhuštěná energie ohromovala publikum.
Interpretova schopnost předávat obrovské množství energie, které bylo obsaženo ve všech skladbách, byla až nepochopitelná. Útlý mladý muž hrál dvě hodiny vše zpaměti a vše s plným nasazením a plným výrazem, což naplňovalo posluchače obdivem.
Výsledkem byly nadšené ovace, které si vynutily dva přídavky. Zazněla Etuda Obraz od Sergeje Rachmaninova, kde interpret opět předvedl málo slýchanou schopnost vystavět klenutý dynamický oblouk, pomalu doznívající do ztracena. Druhým přídavkem bylo Intermezzo Johannese Brahmse, drobná introvertní skladba, která již zklidnila emoce a uzavřela výjimečný večer, na němž se klavírista Pavel Zemen nesmazatelně vepsal do myslí i srdcí hudbymilovných návštěvníků i do historie Spolku přátel hudby Filharmonie Brno.
Hodnocení autorky recenze: 100%
Klavírní recitál
Komorní cyklus Spolku přátel hudby
Pavel Zemen (klavír)
14. listopadu 2017 Koncertní sál Besedního domu Brno
program:
Leoš Janáček: Sonáta 1. X. 1905 „Z ulice“
Sergej Rachmaninov: Sonáta č. 2 b moll op. 36
=přestávka=
Fryderyk Chopin: Barkarola Fis dur op. 60
Samuel Barber: Klavírní sonáta es moll op. 26
přídavky:
Sergej Rachmaninov: Etuda Obraz
Johannes Brahms: Intermezzo
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
