Moravská filharmonie Olomouc bujaře i elegantně vprostřed 75. sezóny

Nynější doba je mimořádně složitá jak pro „nezávislé“ soubory, zejména v oboru staré hudby, tak pro institucionalizovaná tělesa, jež mají svého zřizovatele. Doba, kdy bude možné po současném útlumu opět fungovat ve standardních podmínkách, se jeví jako celkem vzdálená a nejistota jistě nepřeje uměleckým výkonům. Přesto múzy tak docela nemlčí: hudba zní sice méně a v prázdných sálech, ale k posluchačům se i tak dostane. I regionální umělecká tělesa se snaží nabídnout alespoň část svých koncertů publiku v podobě předtočených či živých produkcí. Jedním z takových počinů byl i koncert Moravské filharmonie Olomouc, který bylo možno (a stále je možno) zhlédnout na internetových stránkách orchestru a který vysílal živě i Český rozhlas Vltava.

Hned dvě ze tří avizovaných položek programu patřily hudbě dvacátého století. Nejdříve to bylo dílo význačné, nedávno zesnulé, srbské skladatelky Isidory Žebeljan, jež zaznělo v české premiéře. Její „Zvučte, struny“ volně pracuje s fragmenty z Mozartovy Kouzelné flétny. Skladba začíná mohutnými disonantními souzvuky, po ztišenější ploše postupně graduje a přerůstá až do jakoby ničím nespoutaného bujarého reje. Výrazná rytmika a efektnost odkazuje balkánskému folkloru a prozrazuje, že skladatelka byla i plodnou autorkou filmové hudby. Tříapůlminutová skladba byla spíše (ostatně v souladu s názvem) znělkou než plnohodnotným číslem programu, vhodně ale předznamenala Bartókovu suitu z Podivuhodného mandarina, jež program uzavřela.

Koncert pro flétnu, harfu a orchestr C dur napsal Wolfgang Amadeus Mozart během svého pařížského pobytu v roce 1778. Je to salonní hudba s líbivou melodikou, která sólistům (zejména flétnistovi) skýtá bohaté výrazové možnosti. Flétnista Jan Ostrý s harfistkou Janou Bouškovou zde byli skvělými hudebními partnery. Hráli s nadhledem a „komorním“ citem. Své umění pak převedli i ve společném přídavku, jímž byl „Tanec blažených duchů“ z Gluckovy opery Orfeus a Eurydika. Orchestr pod vedením Tomáše Netopila v Mozartově dvojkoncertu elegantně frázoval, hrál tvárně, bez větších technických nepřesností (vytknout by snad bylo možno ojedinělou nejednotu ve smyčcích v prostřední volné větě).

Jednoaktový balet Podivuhodný mandarín komponoval Béla Bartók přibližně v době, kdy v Evropě zrovna řádila španělská chřipka. Jeho poněkud „nesalonní“ námět (mysteriózní příběh o zdánlivě „nesmrtelném“ Číňanovi, jehož chtějí jacísi městští pobudové zabít o oloupit, když si chce užít s prostitutkou), jež byl i důvodem proč dílo čekalo poměrně dlouho na své uvedení ve skladatelově rodném Maďarsku, zpracoval Bartók s velkou imaginací – v hudbě plné dramatického napětí, kontrastů a bezútěšné syrovosti. Olomouckým filharmonikům pod Netopilovým vedením se podařilo i v nuancích podtrhnout tyto kvality. Orchestr i ve vypjatých pasážích zněl kompaktně a hráčům se dařilo též jednotlivě. Vyzdvihnout je třeba četné sólové vstupy dřevěných dechových nástrojů.

Koncert byl dobře zvukově sejmut Českým rozhlasem, vizuální stránka příliš atraktivní nebyla. Poměrně velký prostor zde dostalo mluvené slovo. Rozhlasový režisér a moderátor Michal Bureš kromě standardního přiblížení děl a okolností jejich vzniku, zval k mikrofonu i jednotlivé interprety a rozmlouval s nimi. Kladl jim (těsně před výkonem) trochu naivně působící všetečné otázky – třeba zdali je snazší nahrávat nebo hrát živě, zdali je těžší hrát nebo vyučovat a jak je možné učit hudbu na dálku, nebo jestli ještě dnes někdo píše pro harfu. Přitom také trousil až trochu impertinentní poznámky. To by snad nějak zapadlo do spíše neformálně vedeného rozhlasového profilového rozhovoru, ale v pauzách mezi skladbami působil tento dynamický „reportážní“ prvek spíše rušivě. Přinejmenším pro rozhlasové účely by asi bylo lepší tyto rozhovory předtočit (a lépe se ptát), nebo vyplnit čas nějak jinak.

Pokud však jde o to podstatné, tedy o hudbu, Moravská filharmonie Olomouc se každopádně předvedla pod taktovkou dirigenta Netopila ve velmi dobrém zvuku a se zajímavým programem – koncertem, jímž jistě potěšila stávající a mohla si získat i nové posluchače či příznivce. Ti se, doufejme, mohou těšit na další plánované projekty. V měsíci březnu těleso plánuje uvést dvojici streamovaných koncertů, jedno z jeho dubnových vystoupení by pak měl opět nabídnout Český rozhlas.

Hodnocení autora recenze: 70%

Zvučte struny

26. února 2021 20:00, sál Reduty Olomouc, živý přenos

Isidora Žebeljan: Zujte strune! (Zvučte, struny!) – česká premiéra
Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro flétnu, harfu a orchestr C dur KV 299
Béla Bartók: Podivuhodný mandarin, suita z baletu op. 19

Jan Ostrý – flétna
Jana Boušková – harfa
Moravská filharmonie Olomouc
Tomáš Netopil – dirigent