Mozartův Idomeneo

Opera Idomeneo z roku 1781 je výsledkem první velké kompoziční příležitosti na poli vážné opery, kterou Mozartovi dalo Německo. Přesněji řečeno jeden bohatý německý panovnický dvůr, sídlící v Mnichově a nesoucí tehdy poněkud kuriózně znějící označení „Doppel-Kurfürstentum Pfalz-Baiern“. Jednalo se o jakési dvoustátí v čele s jedním panovníkem, který se stal nejprve roku 1742 na základě dědictví kurfiřtem falckým se sídlem v Mannheimu (tam v jeho proslulé dvorní kapele působila řada českých hudebníků v čele s J. V. Stamicem) a k tomu mu v roce 1777 připadlo ještě další velké dědictví po vymřelé hlavní větvi dynastie Wittelsbachů, tj. kurfiřství bavorské. Karl Theodor z Falce (1724-1799) byl naštěstí panovníkem kultivovaným, do historie obou zemí se zapsal pozitivně založením řady kulturních institucí, z nichž některé existují dodnes, a W. A. Mozarta znal od jeho 21 let. Tehdy – v listopadu 1777 – mu do Paříže směřující Salcburčan hrál v Mannheimu, ale na nějakou větší tvůrčí objednávku tam tehdy čekal marně. Jako dvojnásobný kurfiřt to Karl Theodor o tři roky později v Mnichově napravil, neboť to byl zřejmě on, kdo dal pokyn, aby novou operu pro nadcházející sezonu objednali u toho tak mimořádně nadaného syna salcburského vicekapelníka.

Wolfgangu Amadeu Mozartovi nebylo v čase této objednávky ještě ani 25 let a byl-li v roce 1777 pouhým houslistou v kapele salcburského knížete-arcibiskupa hraběte Hieronyma Colloreda, pak v roce 1780 byl stále ještě v postavení nepatrného dómského varhaníka v sídle téhož nevlídného arcibiskupa. Na svém skladatelském kontě měl už ovšem 11 hudebně dramatických děl: 2 opery seria (Mitridate, Lucio Silla), 1 dramma giocoso (La finta giardiniera), 1 festu teatrale (Ascanio in Alba), 1 operu buffu (La finta semplice), 2 singspiely (Bastien und Bastienne, Zaide), 1 azione teatrale (Il sogno di Scipione) ad. A pro Mnichov už jednou komponoval: před 5 lety pro něj vytvořil zmíněnou buffu La finta giardiniera, ale tehdy se nejednalo o objednávku dvora, nýbrž pouze o privátní objednávku hraběte Josepha Antona von Seeau (1713-1799), který byl sice dvorním hudebním a divadelním intendantem („Intendant de la Musique et du Festin“), ale vedle toho soukromě podnikal ve starém Salvatortheater, a tam také byla – bez valného ohlasu – Mozartova buffa provedena.


Kdy a od koho Mozart objednávku na kompozici velké opery pro mnichovský dvůr dostal, známo není, patrně se tak stalo někdy na sklonku léta roku 1780. Pro Mozarta to byla v každém případě nesmírně vítaná tvůrčí příležitost. Nejen proto, že komponování opery patřilo k jeho nejoblíbenějším činnostem, ale i proto, že takovou objednávkou od velkého německého dvora byla podstatně posílena jeho společenská prestiž. Každý musel přece pochopit, že dává-li falcbavorský kurfiřt svůj souhlas – a možná dokonce i svůj pokyn – k tomu, aby hlavní opera příští karnevalové sezony nebyla objednána od nějakého už proslulého italského skladatele, ale od varhaníka sousedního salcburského dvora, muselo být o něm už známo, že je to velmi dobrý operní skladatel a že si dvůr provedením jeho opery nezadá. Veškeré další náležitosti pak s Mozartem opět dojednával zmíněný intendant hrabě Seeau. Tak zvaná scrittura, tj. smlouva o napsání opery, dochována není, stejně tak jako není dochována ani žádná korespondence, týkající se objednávky opery. Z dostupných fakt však vyplývá, že volba námětu opery nebyla ponechána na Mozartovi, ale dvorem mu byl dodán jakýsi „plán“ opery, o čemž jsou zmínky např. v dopisech Leopolda Mozarta z 11. a 18. listopadu 1780, a pro další orientaci při psaní libreta ještě starší francouzské libreto Antoine Dancheta Idoménée.

dr. Milada Jonášová: Úryvek ze studie „Láska zvítězila – Nebe odpouští Idomeneovi velký prohřešek“, otištěné v programové brožuře k inscenaci opery W. A. Mozarta Idomeneo v Národním divadle (premiéra 6. 5. 2010)

publikováno se souhlasem autorky
 
z posledních inscenací Mozartova Idomenea:
Mnichov 2009 – režie Dietr Dorn
Aix-en-Provence 2009 – režie Olivier Py
Brusel 2010 – režie Ivo Van Hove

Bologna 2010 – režie Davide Livermore

Mohlo by vás zajímat


5
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
5 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Petr

Zajímavé povídání, zajímavé fotky. Jsem tím spíš tuze zvědav, co v Národním zítra předvedou :-) Petr

Dan

To dají, je to postavené na hostech a režisér je dobrý.

Anonymous

Jen těžko inscenovatelná věc, zejména proto, že se jedná o božsko-světský námět. Jsem zvědavý moc na to, jak se scénografie a režie poperou s tímhle tématem.

Anonymous

Poté, co jsem viděla Smrt v Benátkách ve Státní, mám k režiséru Oidovi bezmeznou důvěru :-) A taky jsem hrozně zvědavá!
Ronnie

Anonymous

pro Ronnie: tak tentokrát se to panu režisérovi moc nepovedlo. Nejvíc mě vadila zpřeházená hudební čísla – nesmyslné podsunutí velké árie za závěrečný sbor. Inu mistr i tesař se někdy utne. Pavel