Musica non grata uvádí světovou premiéru loutkové hudební pohádky Plešatá princezna

Na vzniku představení Plešatá princezna se podílí mladý autorský tým ve složení Matyáš Míka (koncept, scénář a režie), Markéta Labusová (hudba) a Iva Ščerbáková (scénografie). Odrazovým můstkem pro vznik této hudební loutkové pohádky se stal příběh Zlatovláska (v originále Die Goldhärchen) německé autorky Leny Stein-Schneider (1874–1958), jež byla v letech 1942–1945 internována v terezínském ghettu. „Zaujala mě postava hlavní hrdinky – sympatické, drzé rebelky, která se nebojí vystoupit ze zajetých konvencí, které jí předurčuje její postavení. Zatímco však původní pohádka ústí v poučení o mírnosti a poslušnosti, cesta naší pohádky vede jiným směrem. Naše hrdinka podnikne kvůli lásce dlouhou záchrannou cestu, během které se – aniž by ztratila něco ze své kuráže a otevřenosti – naučí citlivosti k druhým a přesvědčí se, že jen proto, že je princezna, jí svět u nohou neleží. V příběhu jsem se vydal tímto směrem, protože jsem přesvědčen, že schopnost dohlédnout důsledky svých činů a rizika arogance a ponižování rezonují v dnešní době zřetelněji než téma poslušnosti. Po smyslové stránce tak zcela opouštíme původní autorčin text,“ říká Matyáš Míka.

Hlavní akcent na odkaz Leny Stein-Schneider, která před druhou světovou válkou proslula jako autorka operet, populární a filmové hudby, se přesunul z textové do hudební složky Plešaté princezny. „Naprostá většina hudebních vstupů pracuje s motivy z původních Leniných písní, které jsem ovšem moderně instrumentovala, osvěžila novými rytmy a přizpůsobila je žánrově tak, aby z pohledu dnešních dětí srozumitelněji komunikovaly povahu a rozpoložení jednotlivých postav. V původním znění zůstala Lenina titulní píseň Ich tu ja doch was mir gefällt (Dělám si jen to, co chci), kterou jsme určili jako hudební symbol hlavní hrdinky Zlatovlásky,“ přibližuje hudební koncept Plešaté princezny skladatelka Markéta Labusová.

S ohledem na mobilitu představení pracují herci s playbacky, které sami ovládají. Markéta Labusová kombinuje zvuk analogových nástrojů, které využívá v momentech, kdy se Zlatovláska dostává do nebezpečného světa, se zvukem klavíru jako připomínkou faktu, že Lena Stein-Schneider byla vynikající klavíristkou, a zvukem houslí, které doprovázejí titulní píseň.

Představení je určeno dětem převážně od 4 do 8 let a je koncipováno pro uvádění ve školách, školkách, na divadelních festivalech tvorby pro děti a jako součást nabídky edukačních programů Národního divadla ND+. Mimořádné publikum projektu pak slibuje organizace Loutky v nemocnici, která jako koprodukční partner bude inscenaci pravidelně přinášet dětským pacientům v nemocnicích a léčebnách. Specifické potřeby této divácké skupiny ovlivnily i dramaturgii inscenace a způsob zpracování látky. „U nových inscenací myslíme nejen na určitou věkovou skupinu, ale i na děti s konkrétními diagnózami či potřebami. Pokud představení otevírá prostor pro komunikaci o tématech, jako je odlišnost, či o tom, jak důležité je nevzdat se na dlouhé cestě, která vede k cíli, víme, že spolu s příběhem přinášíme více než jen chvilkové odreagování se od prožívané nemoci. Mezi inscenace s takovou ambicí patří i Plešatá princezna. Tento mimořádný projekt opět posouvá kvalitu naší nabídky v místech, kam se jinak profesionální divadlo nedostane,“ dodává Jakub Matějka, producent Loutek v nemocnici.

Partnery světové premiéry jsou Dům Ronalda McDonalda, který vznikl na podporu rodin vážně nemocných dětí, a Fakultní nemocnice v Motole. Představení díky svému záměrně zvolenému názvu Plešatá princezna tak dostává další symbolický rozměr. „Věříme, že umělecká tvorba má moc léčit a přinášet radost, zejména dětem, které procházejí náročným léčebným procesem. Spolupráce s projektem Musica non grata, Národním divadlem a dalšími partnery nám umožňuje poskytovat našim malým pacientům nejen péči, ale i kulturní zážitky, které mohou obohatit jejich pobyt v nemocnici,“ říká Mgr. Jana Nováková, MBA, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice v Motole. „Představení pro naše malé pacienty se u nás hrají pravidelně a děti se na ně vždy moc těší. Je úžasné vidět, jak se smějí a alespoň na chvíli zapomínají na to, kde a proč jsou. Rodinám vážně nemocných dětí se tak snažíme kromě bezplatného ubytování přinášet i radost a pohodu a podpořit je v náročných chvílích. Proto jsme velice rádi, že můžeme hostit světovou premiéru této půvabné pohádky z rukou mladé generace tvůrců a že se tak naše cesty opět protínají nejen s Loutkami v nemocnici, se kterými spolupracujeme pravidelně, ale nově také s Národním divadlem a s projektem Musica non grata,“ dodává Lucia Kubištová, House manažerka Domu Ronalda McDonalda.

„Za Operu Národního divadla a Státní operu jsem velice rád, že projekt Musica non grata věnoval část svého úsilí rovněž dětem a že i po víkendu 5.–7. dubna, kdy se tento čtyřletý cyklus Národního divadla definitivně uzavře, zde zůstane představení, které má potenciál nést jeho odkaz dalších mnoho let. Zároveň mě těší, že v rámci naší dramaturgické řady Ženy v hudbě připomínáme osobnost prakticky zapomenuté autorky Leny Stein-Schneider, která jako mnozí jiní umělci a umělkyně doplatila na svůj židovský původ perzekucí ze strany nacistického režimu, a její hudba i předválečné úspěchy tak zůstaly na dlouho zapomenuty,“ uzavírá umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen.

Pohádka Plešatá princezna byla přeložena také do němčiny a do budoucna se plánuje její uvádění v německy mluvících zemích. Vedle představení je součástí projektu rovněž hudební workshop.

Plešatá princezna
Koncept, scénář, režie: Matyáš Míka a kol.
Hudba: Lena Stein-Schneider (1874–1958) a Markéta Labusová
Scénografie: Iva Ščerbáková
Hrají a zpívají: Alžběta Nováková a Kryštof Míka Německý překlad: Johannes Mohl