Muž mnoha talentů. Před 75 lety nacisté umučili Karla Hašlera

Některé staropražské písničky Karla Hašlera jsou známé i dnes, přestože byly složeny před mnoha desítkami let. K těm patří třeba Strahováček, Po starých zámeckých schodech, My jsme ti Pražáci či Pětatřicátníci. Hašler jako muž mnoha talentů hrál v Národním divadle, byl kabaretiérem, filmoval, skládal hudbu, psal scénáře. Jeho osudem se ale staly písně. Ostré parodie na Protektorát a nacisty a vlastenecký postoj vedly v září 1941 k jeho zatčení. Hašler byl před pětašedesáti lety, 22. prosince 1941, umučen v koncentračním táboře Mauthausen. Bylo mu dvaašedesát let.

Během svého života napsal Hašler přes tři stovky skladeb, z nichž se dobrá třetina zařadila mezi evergreeny. Vedle skládání a zpívání se původně rukavičkářský tovaryš výrazně uplatnil i ve filmu a hrál také v Národním divadle.

Byl ředitelem Rokoka, hrál ve Varieté a v Divadle na Vinohradech. Zlatý věk kabaretu Lucerna prožil v letech 1918 až 1924 a poté se v řadě revuí uplatňoval znovu v karlínském Varieté. Měl své pořady i v rozhlase a pro své šlágry si založil vlastní vydavatelství. Psal operetní libreta, publikoval fejetony a satirické básně v časopisech, s písničkami jezdil po zájezdech. Značný úspěch Hašlerovi přinesl film, v němž vytvořil přes dvacet rolí.

Písničky začal Hašler skládat dlouho před první světovou válkou, především pod vlivem svého švagra, skladatele Rudolfa Frimla. Popularitu si získal nejen kvůli krásným melodiím či vyzpívané lásce k milované Praze, ale také kvůli vtipu a často i ironii aktuálních kupletů.

Problémy začaly při natáčení filmu Městečko na dlani, kde byl Hašler uměleckým poradcem. Odvážný Hašler často mezi natáčením v Ládví u Prahy či Ronově nad Doubravou zpíval v hospodách aktualizované, protiněmecké verze svých známých písní. V Ronově byl poprvé zatčen, později jej ale gestapo propustilo, podruhé si pro něj přišli na natáčení do Ládví 2. září 1941. Hašler poté prošel výslechy v Pečkárně, věznicí v Drážďanech a v polovině října ho odvezli do koncentračního tábora v Mauthausenu. Nejprve byl umístěn do punčochárny, později jej nacisté převeleli do kamenolomu. Podle reportéra Stanislava Motla se mu zde zanítila rána na noze, trpěl úplavicí a nakonec byl zkopán dozorcem. Podle úředních záznamů zemřel na „všeobecnou otravu po flegmóně”.