Mužský sbor Shvidkatsa připravuje v kostele sv. Šimona a Judy gruzínské Velikonoce

Gruzínské písně se vyznačují spletitou polyfonií, zajímavými modulacemi a rozmanitým rytmem. Jejich tradiční interpretace vyžaduje mnohdy také znalost improvizačního umění. Soubor Shvidkatsa zvolil pro svůj pražský koncert mix lidových a umělých písní, napsaných gruzínskými skladateli na lidové motivy. Z folklórního repertoáru zazní například píseň s vinařskou tematikou „Charkulo“ z oblasti Kakheti ve východní Gruzii, která byla zařazena na Světový seznam nehmotného dědictví UNESCO. Z artificiálních písní najdeme na programu například středověký chorál, jehož text napsal gruzínský král Demeter I., nebo velikonoční koledu, oslavující Kristovo vzkříšení, kterou v Gruzii o Velikonocích zpívají profesionální církevní sbory. Kontrastem k ní bude lidová velikonoční koleda, kterou Gruzínci zpívají na tradiční velikonoční obchůzce v regionu Kakheti.

Jako výraz náklonnosti k evropským vlivům ve své kultuře soubor zařadil na program i píseň „Still ruht der See“ od německého skladatele Heinricha Pfeila, kterou upravil český pěvec Josef Navrátil, zvaný „Ratili“ (*1840 Dobšice, †1912 Tbilisi), do gruzínského interpretačního stylu. Ratili se zamiloval do gruzínské hudební tradice a spolupracoval s gruzínskými skladateli na záchraně mnoha lidových písní před zapomněním. Jeho kompozice je dodnes v Gruzii prováděna s oblibou.

Soubor Shvidkatsa (v překladu „Sedmimuží“) založil gruzínský dirigent a skladatel Jano Kakhidze v roce 1957. Soustřeďuje se na provádění starodávných, polyfonních gruzínských lidových písní, církevních hymnů a městských písní, ale zařazuje na svůj repertoár i jiné, modernější skladby. Všichni členové souboru hrají na gruzínské lidové nástroje a kytaru. Od roku 2004 působí při katedrále Svaté Trojice v Tbilisi a účastní se mší gruzínského patriarchy Ilii II. V této katedrále soubor zřídil hudební studio, kde se mladá generace Gruzínců učí lidové písně. Soubor nahrál řadu CD a DVD a koncertoval v mnoha evropských zemích i v Americe. Koncert se koná za podpory Velvyslanectví Gruzie v České republice.

Slovo dramaturga Symfonického orchestru hl. m. FOK Martina Rudovského: „Gruzie neoplývá jen omamným vínem a všudypřítomnými vlašskými ořechy. Tato kavkazská země se rovněž pyšní starodávnou kulturou, ona je hlavní silou zkoušeného národa. Není náhodou, že gruzínský vícehlasý zpěv je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Přesně takový pěstuje slavný mužský soubor Shvidkatsa, v překladu Sedmimuží, vystupující v tradičním oděvu s dýkami u pasu. Gruzie, podobně jako sousední Arménie, se také honosí magickými kláštery a silnou duchovní tradicí, zvláště velikonoční. Není tedy vhodnější datum pro gruzínský duchovní zpěv než Žluté úterý ve Svatém týdnu Léta Páně 2024.“