Na kus virtuální řeči s Ondřejem Brouskem

  1. 1
  2. 2
Pokračovatel hereckého pokolení rodiny Brousků hýří talentem napříč uměleckými obory. Filmové a divadelní prostředí tedy Ondřeji Brouskovi nenabízí pouze herecké vyžití, ale dává mu prostor také k rozvoji a uplatnění potenciálu hudebního skladatele a interpreta. Jeho multižánrový záběr dal vzniknout řadě muzikálů, filmových a televizních projektů i klasických koncertních skladeb. Přehlédnout nelze ani Ondřejovy výborné instrumentální dovednosti, kterých využívá pro různé hudební účely, mimo jiné i v kapele Monkey Business. Jelikož patří mezi zástupce mladší generace našich úspěšných filmových skladatelů, není překvapením, že další cesta v sérii hudebně-filmových rozhovorů vedla právě k němu.

Ondřej Brousek (foto se svolením Ondřeje Brouska)
Ondřej Brousek (foto se svolením Ondřeje Brouska)

Jaké atributy musí mít filmová kompozice, aby vám přivodila husí kůži?
Jako jakákoliv jiná hudba musí i ta filmová mít náladu. U filmu je nesouměřitelně zvýhodněna obrazem – to spojení je nejdůležitějším prvkem. Naposledy jsem měl překvapivě „husinu“ u Návratu Jediho (Star Wars: Epizoda VI) v momentě, kdy umírá Darth Vader (v tu chvíli už spíše Anakin Skywalker – otec). John Williams použil slavný motiv z Imperial Marche, který slyšíme vždy, když se objeví zlo, nepřátelé našich hrdinů. V téhle scéně je ovšem zahrán velmi tklivě harfou a získává tak naprosto jiný význam. Je to tečka za životem právě poznaného rodiče. Síla nás provázej!

Nepochybuji, že máte velký přehled o domácí i zahraniční filmové produkci. Existují nějaké filmové žánry nebo národní kinematografie, které máte ve zvláštní oblibě?
Navždy budu obdivovat filmy Chaplina (pokud to vezmeme od počátku), Kubricka a Formana. Nadžánrová umělecká díla nestárnoucí. Těch Velkých v kinematografii je mnoho a vyjmenovat lze třeba dvacet zásadních, ale knih o dobrých filmech už bylo vydáno mnoho. Podívejte se do nich! Zvláštní atmosféru umí do každého snímku vytvořit Thomas Newman nebo i Hans Zimmer, moderní ikona udávající směr, přesto však velmi přemýšlivý skladatel.

Je těžké se v českém prostředí prosadit coby skladatel, ať už filmový, muzikálový nebo koncertní?
Buď máte kontakty, nebo štěstí. Často s tím talent nemá co dělat. Myslím, že po Čechách běhá spousta nadaných, jen je ještě třeba není vidět. Na druhou stranu, každý, kdo má dneska počítač s hudebním programem, si na svoje stránky napíše: skladatel všech žánrů, filmová hudba, reklamní hudba, symfonická hudba atd. To vůbec nic neznamená. Můžu si do portfolia napsat: daňový poradce, v případě potřeby i údržba trávníku. Teprve to, jak potom práci provedu, je pravý ukazatel.

Skladatel píšící pro film nebo televizi se jistě musí vypořádávat s určitou vizí režiséra a dalších zainteresovaných osob. Jste spíš ten typ skladatele, který se snaží vyhovět, nebo kráčíte svou cestou i za cenu případného obhajování svého stanoviska?
Režisér by měl mít hlavní slovo. Ten ovšem někdy ne úplně přesně dokáže vysvětlit, co by potřeboval. Od toho je skladatel (znalý hudebního vyjadřování), který je schopen tu abstraktní vizi zhmotnit.

Ondřej Brousek (foto se svolením Ondřeje Brouska)
Ondřej Brousek (foto se svolením Ondřeje Brouska)

Měl jsem víceméně štěstí na režiséry, kteří ten pocit nechali z velké části na mně. Ctít scénu, situaci a náladu – to je můj rámec. V něm jsou ovšem další stovky možností. Někdy zase výtečně funguje jasný protiklad k obrázku. A někdy jsem úplně mimo a do scény se použije hudba komponovaná k jinému místu ve filmu. Nebo hudba nehraje, to je vůbec nejlepší řešení, pokud to scéna unese a nepotřebuje zbytečně podmalovávat a rušit pizzicaty nebo vířením bubnu…

Pomáhají vám zkušenosti z oblasti režie v lepším uchopení nebo porozumění díla jako celku, když pak máte přispět autorskou hudbou jako jednou z jeho složek?
I v režii se člověk inspiruje vzory, které má hluboko uložené a kterých se chce aspoň prstem dotknout. V umění platí systém návaznosti, inspirace jinými, za to se nikdo nemusí stydět. Ovšem jen praví umělci, většinou s nějakou větší či menší poruchou, mohou vytvořit něco dosud neviděného, neslyšeného. Pro okolní svět je to ale velmi „nepohodlné“, pouštět se do chápání něčeho neznámého. Hodnotu díla to jistě nijak nesnižuje a obvykle se to projeví až po čase. V okamžiku, kdy někdo další začíná navazovat.

Mnoho autorů přiznává, že se v procesu vytváření hudby nenechává rozptylovat ani inspirovat poslechem hudby, a to jakékoli. Že se zkrátka soustředí jen na daný úkol. Jste jedním z nich, nebo se rád takzvaně dostáváte do nálady určitého žánru, ve kterém hodláte psát?
Pokud nejste frontman countrybandu a chtějí po vás hudbu do Obchodníka s deštěm, v podstatě do amerického folklóru, pár country písní si snad poslechnete. I do tohoto žánru jsem se díky Obchodníkovi zamiloval. Je v něm hodně odpadu, ale to je všude.

Často dělám na více věcech najednou a čas mi ten luxus soustředit se jen na jedno dílo prostě neumožňuje. Žiju v hudbě v podstatě neustále a chvil na opravdu soustředěnou, ničím nerušenou práci je bohužel čím dál méně. Přemýšlím o sobeckém přístupu velkých skladatelů, o Mahlerově zahradním domku, kde nesmí být vyrušován. „Mám rukopis, drahá má, ujmi se přepisu, holubičko“. Takhle dnes nemůžete v rodině fungovat, byl byste upřímně nenáviděn.

Ondřej Brousek (foto Petr Horník)

Míváte jasnou představu o podobě hudby už při prvním zhlédnutí filmu, případně přečtení synopse, nebo to bývá proces zrání a třeba i experimentování?
Čím jsem starší, tím více času věnuji přemýšlení. Ta mladistvá rozhodnost, často neuvážená, mě opouští. Některé momenty jsou jasné od začátku a vím přesně, jak na to. Pokud však nechci zlenivět a ustrnout, je třeba nahlížet na věc ze všech možných úhlů. Šuplíky se hodí až potud, procházejí-li vám. Když nemáte černé svědomí sami před sebou, využívejte je dle libosti. Stačí si poslechnout několik soundtracků zesnulého Jamese Hornera a uslyšíte velmi podobné triky s melodikou, instrumentací, gradací a efekty. Přesto ho mám velmi rád a obdivuji jeho kvantum práce ve filmové hudbě. Pro mě je právě proces zrání příjemným dobrodružstvím.

Spolu se svým profesním kolegou Ondřejem Brzobohatým prý budete spolupracovat na animované pohádce Pyšná princezna. S prací v týmu máte jistě mnohé zkušeností, nejen z kapely Monkey Business. Jak ale probíhá taková tandemová tvorba v oblasti filmové hudby?
To ještě uvidíme, ale známe se natolik dobře, že se ničeho neobávám. Naše vzájemná úctai uvědomování si chyb nebo nedostatků toho druhého nám umožňuje pracovat bez předsudků a touze po předvádění. Není třeba soupeřit a něco si dokazovat.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments