Na spáleništi lidských emocí aneb Liberec má novou inscenaci Trubadúra

  1. 1
  2. 2
Opera Il trovatore - Trubadúr, o trubadúrovi Manricovi, krásné Leonoře a cikánce Azuceně, patří společně s Rigolettem a La Traviatou k trojici oper, které přivedly italského skladatele Giuseppe Verdiho do nesmazatelného povědomí dějin operního umění. Obecenstvo bylo po světové premiéře Trubadúra roku 1853 doslova uchváceno z Verdiho melodiky, z orchestrální barevnosti, z pěvecky dokonalých partů a z propracovaných, energických a emočně nabitých partů sborových. I dnes je Verdiho Trubadúr stále jednou z nejčastěji uváděných oper, jak na českých, tak světových pódiích, stále se jí, po desítky let, dostává nadprůměrné pozornosti publika i péče uměleckých osobností. O inscenaci Trubadúra na prknech divadla F. X. Šaldy v Liberci píše reportáž Vojtěch Babka.
G. Verdi: Il Trovatore, Divadlo F. X. Šaldy Liberec 2019 (zdroj DFXŠ Liberec)

Objeví-li se v hracím plánu Verdiho opera Trubadúr (Il trovatore), přimějí vás k návštěvě slavná pěvecká čísla? Půjdete do divadla, abyste posté slyšeli Manricovu strettu nebo nesmrtelné árie dalších tří ústředních aktérů, které Giuseppe Verdi podělil nelehkou pěveckou ekvilibristikou? Pohnou vás ke koupi vstupenky silní hrdinové, kterým rozkazuje srdce a výbuchy temných vášní, jaké měl Verdi tak rád? Dotýká se vás Verdiho zaujetí vztahy rodičů a dětí a vůbec rodinnými vazbami, pro řadu jeho oper tolik příznačné, snad kvůli jeho vlastnímu osudu? Budete zvědavi na bohatou expozici orchestru a rytmické rafinovanosti? Nebo se budete těšit, že se jednou konečně dozvíte, co se to vlastně odehrálo v daleké historii a čeho jsou události v Trubadúrovi jen nutnými důsledky? Jak je možné, že Azucena hodila do ohně vlastní dítě, proč vlastně její matka údajně klečela u kolébky hraběcího syna, kterého následně stihly horečky a zimnice? Co to bylo za hlas, který Manricovi v souboji s Lunou velel „Nezabíjej ho…“?

Málokdy narazím na inscenaci, kde se režisér se svým týmem za každou cenu nesnaží tyto dávné nejasnosti vykládat a popisovat. Inscenaci, kde se mi dává najevo, že spojovat primárně Trubadúra s dějovými nelogičnostmi je tak trochu zaužívané klišé. Proč vlastně protagonisty nenechat „jen“ onu prehistorii odvyprávět? Proč na oproštěné scéně ponořené do černé barvy nenechat „jen“ proznít Verdiho hudbu podloženou sugestivními slovy, které se do pěvecké fráze pojí zcela logicky a přirozeně? To přece není málo! A mám za to, že za každou takovou inscenaci musíme být vděční. Ano, jednání postav, o kterém tato opera je, je oněmi hrůznými událostmi z minulosti jasně determinováno. Ano, Verdi to ještě podtrhl tím, že děj opery neprobíhá lineárně, nýbrž je jakýmsi sledem obrazů, nacházejících se na různých místech časové přímky. Ale v Liberci se rozhodli určující faktory z minula ponechat zahalené tajemstvím a zdůraznit čas aktuální, čas, který tady a teď prožíváme s ústřední čtveřicí sólistů. Zdůraznit jejich vazby, jejich teritorium, současný mikrokosmos každé postavy, který je jí dán osudem. Ukázat, jaké pohnutky je strhávají k jejich činům. A nezbytná vyprávění „pouze“ přirozeně zaznějí – tu od kapitána hradní stráže Ferranda s diodovým světlem nebo cikánky Azuceny v kožených botách na invalidním vozíku. A mluví-li se o krvi, což je v Trubadúrovi skoro pořád, využije se červený reflektor. Nic víc, nic míň.

G. Verdi: Il Trovatore, Divadlo F. X. Šaldy Liberec 2019 (zdroj DFXŠ Liberec)

Dominantním prvkem scény jsou zčernalé pozůstatky trámové konstrukce, které sugestivně narušují divadelní dimenzi; několik ohořelých kusů ční do prostoru nad orchestřiště, aktéři využívají k odchodům a příchodům proscéniové lóže. Kdysi solidní a pevné kusy dřeva jsou zuhelnatělé, nepravidelně rozlámané. Někdy dávno možná tvořily hranici, na níž byla upálena stará cikánka. Dnes je tento vyhořelý prostor nikoho obrazem spalujících vášní hlavních postav – Lunovy zničující žárlivosti a Azuceniny temné touhy po pomstě. Modeluje se jen mřížemi, zavěšenými na tazích, dominuje mu rozměrný měsíc v úplňku, a to je vše. Ostatní je na lidech, na rozpohybovaném sboru cikánů, na sevřeném šiku Manricovy či Lunovy družiny. A především na sólistech. Kteří jsou tak zoufalí a pod takovým tlakem, že by snad nejraději všichni skočili do hrobky. Nebo do ohně. Přitom by třeba hraběti Lunovi stačilo vzít rozum do hrsti a uvědomit si, že Leonoru nikdy nemůže dostat a mít ji tak, jak ji mít chce.

G. Verdi: Il Trovatore, Divadlo F. X. Šaldy Liberec 2019 (zdroj DFXŠ Liberec)

„To je hraniční a extrémně vyhrocená zaslepenost jednotlivých postav, které jednají pod obrovským tlakem,“ říká režisér inscenace Peter Gábor, „ jednají velmi iracionálně a nechávají se vést hlavně emotivností. Racio je v těchto postavách velmi potlačené.“

Otázka prehistorie ale zůstává a nelze od ní upustit. Všichni tvůrci mi potvrdili, že po čas zkoušení se velmi zaobírali úvahami, proč se osoby ocitly právě tam, kde jsou. Peter Gábor nicméně vidí důležitost jinde: „Je tu jakási osudovost, něco, co se zdravým rozumem možná ani nedá pochopit. A otázka náhody. Tedy – jak se říká – chvíle, kdy se v nesprávný čas ocitnete na nesprávném místě. To je snad moje odpověď a klíč k historii, která za událostmi v Trubadúrovi stojí.“ V nové liberecké inscenaci zkrátka získáte pocit, že mnohé motivace se ani nedají dost dobře analyticky vyložit. „A důležité tajemství, které v předloze cítím, zůstává zachované,“ říká režisér.

G. Verdi: Il Trovatore, Divadlo F. X. Šaldy Liberec 2019 (zdroj DFXŠ Liberec)

Díváme-li se na Trubadúra optikou rodinných vazeb, dojde nám, že Leonora má vlastně nakročeno k tomu, aby sama založila rodinu a stala se – patrně velmi citovou a milující – manželkou a matkou. Do jisté chvíle máme dojem, že by k tomu opravdu mohlo dojít. A režisér přiznává, že v případě Leonory byla motivace k vybudování této postavy velmi pozitivní: „Jako bych u ní cítil protipól k tragické příhodě s dítětem a Azucenou. Viděl jsem v ní někoho, kdo konečně nastaví nějaká jiná pravidla, založí rodinu, jak říkáte, v rámci onoho obrazce vztahů ústřední čtveřice povede novou linii. Že vznikne něco krásného a čistého!“

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na