Marie Steinerová, rozená Štrosová, pocházela z umělecky založené rodiny. Jejím otcem byl herec a hudebník Miroslav Štros, matka Marie Minářová-Štrosová byla operní pěvkyně, mj. sólistka opery Národního divadla Brno v letech 1929–1931. Marie Steinerová vystudovala Státní konzervatoř u profesorů Hilberta Vávry a Běly Chalabalové-Rozumové a ještě jako studentka debutovala na scéně ostravského divadla titulní rolí Dvořákovy Rusalky (1943). Během studií získávala zkušenosti v Divadle Vlasty Buriana, v operním souboru Divadla 5. května a v opeře ostravského divadla, kde byla angažována v letech 1946–1948. Pohostinsky pravidelně vystupovala v řadě českých divadel včetně pražského Národního, její domovskou scénou však od roku 1948 až do odchodu do penze v roce 1981 bylo Národní divadlo Brno.
Ve svém repertoáru měla těžké dramatické role, k nejúspěšnějším patřily Milada ze Smetanova Dalibora, Mařenka v Prodané nevěstě, Libuše, Cizí kněžna v Rusalce, titulní Aida ve Verdiho opeře, Tosca v Pucciniho opeře, Ortruda ve Wagnerově Lohengrinovi či Marina v Musorgského Borisi Godunovovi. Samostatnou kapitolou jsou pak postavy v operách Leoše Janáčka, jež byly doménou pěvkyně: Emilia Marty ve Věci Makropulos, Mílina matka v Osudu, Kabanicha v Kátě Kabanové, Jenůfa a především její milovaná Kostelnička v Její pastorkyni. Janáčkovský repertoár často volila také ke svým koncertním vystoupením.
Vedle vlastní umělecké činnosti se věnovala práci pedagogické, vyučovala zpěv na brněnské konzervatoři a Janáčkově akademii múzických umění. Marie Steinerová je držitelkou řady ocenění. V roce 1954 získala první místo v pěvecké soutěži o Cenu Emy Destinové, obdržela také Cenu Senior Prix, cenu DIVA a Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru opera. Až do pozdního věku se aktivně zajímala o kulturní, politické, ale i sportovní dění, účastnila se setkání s diváky v rámci pořadů Klubu přátel opery a baletu a působila jako hlasová poradkyně.
