Prague Sounds, původně Struny podzimu, má letitou tradici a pokud počítám správně, již za rok oslaví neuvěřitelné třicátiny.
Ano, počítáte správně. Mimochodem, jak jsem s překvapením zjistil, jsem mimo to asi i jeden z nejdéle sloužících ředitelů/zakladatelů festivalů u nás.
Příští rok tedy bude jubilejní, ale vraťme se zpět do současnosti. I letošní, to znamená 29. ročník si nejen pro své věrné posluchače, ale rovněž i pro pravidelné každoroční posluchačské nováčky připravil pestrou paletu muziky. Můžete nám prozradit, o jaká jména účinkujících jde a kdo by podle vás mohl být, tak říkajíc největším lákadlem?
Lovíme v tak říkajíc nekonečném oceánu hudby vždy nejzajímavější úlovky. Ty pak, často vůbec poprvé, představujeme českému publiku v nejkrásnějších pražských koncertních sálech. Třeba hned na zahajovacím koncertě vystoupí v Rudolfinu senzační mexická songwriterka Silvana Estrada – a to navíc na Día de Muertos, což přidává koncertu další rozměr. Tento svátek je v Mexiku velmi významný, slaví se 1. a 2. listopadu a je věnován vzpomínce na zesnulé. Lidé staví oltáře, nosí květiny a slaví život svých předků. Hudba je nedílnou součástí těchto oslav, často velmi emotivní a propojená s tradicemi.
Zvláštní, jakoby noční atmosféru, bude mít zcela jistě i vystoupení pakistánské umělkyně jménem Arooj Aftab ve Velkém sále Lucerny. Na festival se znovu vrátí také známá skladatelka Caroline Shaw, která na našem festivalu debutovala před pár lety a letos přijede spolu s newyorskou bubenickou sestavou Sō Percussion. Dále také vzdáme poctu Ryuichimu Sakamotovi koncertem s Alva Noto a Fenneszem, tentokráte v divadle Archa.
Počátky festivalu Struny podzimu jsou neodmyslitelně spjaté s objektem Pražského hradu, kde se festival pravidelně konal od roku 1996. Později přesídlil i do dalších významných objektů hlavního města, třeba do již zmíněné pražské Lucerny. Prozraďte, kde všude se bude odehrávat letošní ročník? Čeká návštěvníky v tomto směru nějaká změna?
Výběr sálů je letos poměrně ustálený – Rudolfinum, Lucerna, La Fabrika, Divadlo X10, Divadlo Archa a nově Nová Spirála, kde vystoupí na dlouho očekávaném a také vloni odloženém koncertě vizionář elektronické hudby Oneohtrix Point Never.
Časopis The New York Times vás označil za „jeden z nejinovativnějších hudebních projektů v Praze,“ první český prezident Václav Havel zase za „festival, který nabízí hudební experimenty, k nimž málokterá dramaturgie nachází odvahu.“ Snažíte se být podobným charakteristikám maximálně věrni dodnes, anebo čeká diváky změna?
Věříme, že úkolem našeho festivalu je být umělecky relevantním zrcadlem současné hudby, a pokud nemá ustrnout, musí se vyvíjet. Bez odvahy a neustálého posouvání hranic naší dramaturgie by to nešlo. Každý ročník Prague Sounds je samozřejmě svým způsobem jiný a nový svým obsahem. Navíc dnešní Prague Sounds jsou úplně jiným festivalem, než třeba byl ten před pěti lety i než byly Struny podzimu před 20 lety. Ovšem, právě díky této neustálé programové evoluci festival skutečně žije.
Na letošním ročníku vystoupí kromě jiných umělců například mexická písničkářka Silvana Estrada nebo frontman kapely Lambchop Kurt Wagner. Povězte nám o těchto dvou umělcích více.
My máme díky našemu dramaturgovi Guyi Borgovi opravdu dlouhou historii „zářezů“, českých debutů umělců, kteří na našem festivalu byli vůbec poprvé. Letos je to případ například mladé Silvany Estrady, teprve osmadvacetileté mexické zpěvačky, multiinstrumentalistky a skladatelky, která zažívá od vydání svého debutového alba Marchita (2022) takřka raketový vzestup. Strohé a elegantní aranže i sofistikovaný songwriting, doplněný naléhavým hlasem plným emocí a tiché krásy, jí přinesly celosvětové uznání. Získala například cenu Latin Grammy za Objev roku, nasbírala desítky milionů přehrání, vyrazila na rozsáhlé mezinárodní turné a spolu s losangeleskou filharmonií vystoupila také ve slavné Walt Disney Concert Hall.
Také Kurta Wagnera jsme představili českému publiku poprvé, a to právě s jeho kapelou Lambchop. Tentokrát však Kurt Wagner nabídne esenci svého songwriterství, konkrétně v intimním recitálu s klavírem, který proběhne na půdě Divadla X10.
Probrali jsme namátkou sice jen dva účinkující, ale už nyní je z vašich odpovědí zřejmé, že půjde o mimořádný hudební zážitek, tedy jakési splněné přání pro ty, kteří se na festival již nyní, a věřím, že určitě nedočkavě těší. Máte vy sám nějaké speciální hudební přání? Třeba konkrétního účinkujícího, kterého byste rád v budoucnu na festivalu přivítal?
Myslím, že bez snů by nemělo cenu dělat festival. Mám to štěstí, že si už skoro třicet let plním sny. A příští rok bych si jich rád splnil hned několik, když už oslavíme tu třicítku. Jména účinkujících teď sice neprozradím, ale již na jaře zveřejníme jubilejní program, který, myslím, opět mnohé překvapí. A dokud umíme překvapovat, máme co říct!
To je pravda. Je něco, co byste před blížícím se zahájením 29. ročníku festivalu návštěvníkům vzkázal? Něco, na co byste rád upozornil?
V rámci Prague Sounds nabízíme publiku bezprostřední, ryzí hudební zážitek, a to bez ohledu na žánr. Myslím si, že tento tradiční formát naplněný novým obsahem v době hromadných akcí s velkoplošnými obrazovkami nabývá o to větší hodnoty. U nás můžete jednoduše zažít umělce v komfortu a intimitě koncertního sálu, v dokonalém zvuku a pohodlí vašeho sedadla, což je, myslím, jedinečné.
Souhlasím a děkuji vám za rozhovor.
