Nebesky přesné, ďábelsky podmanivé. Collegium 1704 ukázalo sílu baroka

Úvodní Sinfonia z kantáty J. S. Bacha Der Herr denket an uns BWV 196 zazněla v klidném tempu, ve kterém vynikla bravurně provedená ornamentika v houslích. Závěrečná koruna sinfonie byla anticipována mírným zpomalením a byla uzavřena v působivém pianu.

Pro kantátu Wachet! betet! betet! wachet! BWV 70 si Václav Luks vybral ze sboru čtyři sólisty, kteří postupně předstupovali před orchestr. První tutti sboru na sebe upozornilo brilantním přednesem šestnáctinových dob sopránů a altů. Obdobně precizní byla i pak jejich imitace tenory a basy o oktávu níž. Jednotlivé hlasy sboru zněly jednotně, nebyly patrné žádné technické, ani jiné obtíže jednotlivců.

Alt, tenor a bas zněl vyrovnaně a jednotně, u sopránů jsem však zaznamenal jednu sboristku, která několikrát místy zvukově vyčnívala. Sólový bas Tomáš Šelc zaujal precizními diminucemi zejména v poslední árii v kantáty. V nižších polohách čelil rozsahovým obtížím, ve vyšších však exceloval.

Mezzosopranistka Aneta Petrasová zasluhuje pochvalu za přednes opor v kombinaci s trylky, její souhra s continuovým doprovodem byla dobrá, snad jen v rozsáhlých melismatech přibližně před polovinou árie jsem zaznamenal nepatrná vychýlení.

Výkon sopranistky Terezy Zimkové byl svrchovaný. Nebyla parná žádná intonační nejistota, ani žádné zaváhání. Závěrečné tutti sboru zaznělo s citem pro výstavbu frází, které byly vzájemně odděleny nepatrnými pauzami, což dopomohlo k ohraničení jednotlivých hudebních myšlenek. Celkově by se dalo provedení Bachovy kantáty označit jako velmi povedené, diváci ocenili umělce relativně dlouhým potleskem již po první polovině koncertu. Václav Luks při ovacích ocenil i některé hráče orchestru.

Vyjma árie Es ist nun aus mit meinem Leben Johanna Christopha Bacha a Sinfonie z kantáty Christ lag in Todes Banden Johanna Sebastiana Bacha, tvořily druhou polovinu koncertu výhradně moteta. Kromě motet Johanna Sebastiana Bacha zazněly i moteta jeho bratranců Johanna Christopha a Johanna Ludwiga. Moteta čistě vokální i doprovázená orchestrem zazněla naprosto fenomenálně. Všechna byla provedena s mimořádnou lehkostí a důsledností. Sbor se při druhé polovině koncertu několikrát přesunoval, neboť několik motet bylo dvousborových. Při celkovém počtu 16 sboristů tedy připadali dva sboristé na jeden hlas. Nutno podotknout, že zvuku z dynamického hlediska bylo dostatek.

Rád bych v tomto kontextu vyzdvihl celkovou práci s prostorovým zvukem. Celkový dojem z přednesu složitých kontrapunktických pasáží připomínal dokonalou mechaniku švýcarských hodinek, které postupují neustále dopředu v čase a nikdy se nezpozdí. Ansámbl v tomto smyslu představoval dokonalý běžící stroj, navíc s uvěřitelnou, až sugestivní rétorikou.

Celkovým dojmem druhá polovina jednoznačně předčila první polovinu. Hudebníkům i pěvcům se dostalo bouřlivých ovací, po kterých se diváci dočkali přídavku. Vlastně mě překvapilo, že tak dobrý výkon diváci ocenili pouze potleskem vsedě.

Dynastie Bachů
24. března 2025, 19:30 hodin
Dvořákova síň, Rudolfinum, Praha

Program:
Johann Sebastian Bach: Sinfonia z kantáty Der Herr denket an uns BWV 196
Johann Sebastian Bach: Kantáta Wachet! betet! betet! wachet! BWV 70
Johann Christoph Bach: Árie Es ist nun aus mit meinem Leben
Johann Sebastian Bach: Moteto Komm, Jesu, komm BV 229
Johann Sebastian Bach: Sinfonia z kantáty Christ lag in Todes Banden BWV 4
Johann Christoph Bach: Moteto Fürchte dich nicht
Johann Ludwig Bach: Moteto Das ist meine Freude JLB 28
Johann Christoph Bach: Moteto Der Gerechte, ob er gleich zu zeitlich stirbt
Johann Sebastian Bach: Moteto Singet dem Herrn ein neues Lied BWV 225

Účinkující:
Collegium 1704
Collegium Vocale 1704
Tereza Zimková – soprán
Aneta Petrasová – mezzosoprán
Ondřej Holub – tenor
Tomáš Šelc – bas
Václav Luks – dirigent