Jste zakladatelkou a již čtrnáctým rokem i ředitelkou Festivalu Jarmily Novotné. Příští rok bude svým způsobem „kulatý“. Co pro vás znamená připravovat festival tak dlouhou dobu?
Je to tak, příští rok oslavíme již patnáctý ročník Festivalu Jarmily Novotné! Když to slyším, sama si uvědomím, jak rychle ten čas běží. Kdyby mi někdo tehdy řekl, že budu jednou připravovat patnáctý ročník, asi bych se jen pousmála a pomyslela si, že to není příliš pravděpodobné. Na začátku jsem to vůbec neměla v plánu – šla jsem do toho nejprve na rok, pak na tři… a najednou je z toho patnáct let! Nicméně hlavním důvodem, proč festival stále žije a rozvíjí se, je bezpochyby jméno Jarmily Novotné a její odkaz, který v nás i v publiku stále rezonuje. Na tom stojí veškeré naše aktivity.
Festival je spojen se jménem operní pěvkyně Jarmily Novotné i vzhledem k výjimečnému prostoru, kde se akce koná. Co do vašeho života vstoupilo dříve? Byl to zámek, nebo tato operní diva?
Se jménem Jarmily Novotné jsem se poprvé setkala ještě jako studentka, když jsem ve zprávách zaznamenala, že zemřela slavná operní pěvkyně, o níž jsem do té doby příliš nevěděla. Teprve později nám do života vstoupila Liteň – a s ní i rodina Daubků. Až následně jsem se jednak od syna Jarmily Novotné, George Daubka, jednak studiem archivních materiálů z pozůstalosti slavné pěvkyně, které nám George daroval k desátému výročí Festivalu Jarmily Novotné, dozvěděla více o životním příběhu této významné umělkyně – o tom, jak slavnou hvězdou v USA byla, že se přátelila se s americkými prezidenty Eisenhowerem, Nixonem, Reganem a Bushem, či ministrem zahraničních věcí USA Marshallem, významnými americkými rodinami Astorovými, Rooseveltovými, s Louisem B. Mayerem, spoluzakladatelem a ředitelem filmového studia MGM; Thomasem J. Watsonem, ředitelelem IBM; Sarnoffem, ředitelem mediálních společností RCA a NBC, večeřela s Einsteinem, když se loučila v Hollywoodu, přišel se s ní rozloučit i slavný Clark Gable. Například Jan Masaryk, syn Tomáše Garrigue Masaryka, s nimi pravidelně trávil Vánoce, byl totiž kmotrem jejích dětí. Postupně se tak Jarmila Novotná stávala součástí nejen mého, ale i našeho rodinného života.
Musím konstatovat, že výčet zmíněných jmen je skutečně fascinující. Zajímala jste se o operu, potažmo o klasickou hudbu již dříve? Co na hudbě oslovuje konkrétně vás?
Na gymnáziu jsme s kamarádkami chodily do Klubu mladých diváků, takže jsme „z bidýlka“ viděly téměř všechna představení. Díky občasným brigádám na Bertramce jsem si vytvořila zvláštní vztah k Mozartovi a jeho operám. Sama ale nejsem hudební odborník – hudbu vnímám spíš jako prostředek, který mi pomáhá navodit určitou náladu nebo pocit relaxace.
Pak ale přišla operní hvězda Jarmila Novotná. Odtud již vedla cesta přímo k samotnému festivalu?
Pro všechny naše aktivity na zámku Liteň bylo určující právě již zmíněné setkání s Georgem Daubkem. Nejprve jsme mu napsali e-mail – zajímalo nás, komu původně areál patřil, jaký k němu má vztah. K naší radosti nám odpověděl a pozval nás „na kávu“ k sobě domů – do New Yorku. Trochu nás to překvapilo, ale nakonec jsme si řekli: Proč ne? Mysleli jsme, že půjde jen o krátké setkání na hodinku, ale povídali jsme si nakonec osm hodin v kuse. George vzpomínal na Liteň, na dětství a svou rodinu. Vše vyprávěl se slzami v očích. To nás hluboce zasáhlo. Už cestou domů jsme si řekli, že mu dáme narozeninový dárek – pozvání pro něj a jeho rodinu do Litně. A opravdu, do roka a do dne jsme pro něj uspořádali první hudební festival, na který přijeli i další členové rodiny Daubků – poprvé po více než 65 letech. Na koncertě vystoupila i vnučka Jarmily Novotné, houslistka Tatiana. Tak postupně vznikal Festival Jarmily Novotné. Po prvním ročníku se nám začali ozývat osobnosti jako dirigent Jiří Bělohlávek nebo tenorista Peter Dvorský s nabídkou podpory a uznáním. To nás motivovalo pokračovat a věnovat se odkazu Jarmily Novotné profesionálně. Tehdy jsem si ještě myslela, že to bude „práce na půl úvazku“ při mateřské dovolené. Za těch čtrnáct let jsem poznala, že je to práce nejen krásná, ale velmi náročná.
Můžete nám nastínit vývoj některých dosavadních ročníků? Myslím jejich poslání, speciální sdělení či něčím mimořádné události. Určitě jste při každém měla plány, jak by se festival měl odehrát, kdo byl měl vystoupit a podobně. Povedly se některé dotáhnout přesně, jak jste si tom přestavovala?
Nejsem typ člověka, který plánuje dlouho dopředu. Ráda nechávám věci plynout, a právě tak často vznikají ty nejzajímavější projekty. Už samotný začátek festivalu byl výjimečný – po prvním ročníku se ozval pan dirigent Jiří Bělohlávek, který Liteň navštívil a nabídl uspořádání koncertu. Později následovala setkání s řediteli Metropolitní opery v New Yorku, kde Jarmila Novotná působila. Ukázali mi tam její originální kostýmy z archivu, které nám i následně zapůjčili do Prahy pro výstavu v Obecním domě.
Dalším klíčovým momentem bylo setkání s Dagmar Peckovou, která nabídla uskutečnit v Litni pěvecké kurzy – to bylo v roce 2014. Letos proběhl už dvanáctý ročník a vystřídala se zde skutečná pěvecká elita: Dagmar Pecková, Kateřina Kněžíková, Adam Plachetka, Simona Šaturová, Helena Kaupová a mnozí další. Setkání s Pavlem Kosatíkem zase vedlo například ke vzniku první monografie o Jarmile Novotné s názvem Baronka v opeře.
Jací byli dosud nejzajímavější, nejvzácnější či snad nejvýraznější účinkující festivalu?
Nerada bych někoho vyzdvihovala, protože si vážím všech, kteří v Litni vystoupili. Festivalu Jarmily Novotné se zúčastnila řada výjimečných osobností – od Jiřího Bělohlávka přes Kateřinu Kněžíkovou, Adama Plachetku, Simonu Šaturovou, Martinu Jankovou, Štefana Margitu, Jana Martiníka, Janu Kurucovou, Jiřího Suchého, Kühnův smíšený sbor a další. Letos přijede na adventní koncert Jan Smigmator. Zároveň si velmi ceníme spolupráce s institucemi jako Metropolitní opera v New Yorku, Česká filharmonie, Národní galerie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu nebo Národní divadlo – všech si nesmírně vážíme.
Některé další osobnosti, nám vyjádřily podporu tím, že se staly patrony vzácných stromů v zámeckém parku. Před více než dvanácti lety, když jsme tradici založili, se stal prvním vzácným patronem John Malkovich, který přijel do Litně, protože příběh Jarmily Novotné znal a chtěl se podívat na místo, kde žila. Následovali další, například Andrea Bocelli, Karel Schwarzenberg, Jiří Bělohlávek, Yveta Synek Graff – významná hlasová koučka, lektorka Margreet Honig, Simona Šaturová, Magdalena Kožená, Adam Plachetka, Martina Janková, Štefan Margita, Dagmar Pecková či Jiří Suchý.
Zámek Liteň byl milovaným sídlem Jarmily Novotné. V rámci vašeho festivalu se často edukativně zaměřujete i na samotnou osobnost slavné pěvkyně. Málokdo ví, že tato umělkyně byla žačkou dvou neméně významných učitelek, a sice operní pěvkyně Emy Destinnové a herečky pražského Národního divadla Míly Pačové-Krčmářové, významné umělkyně a mecenášky prvorepublikového výtvarného umění v Československu. Ema učila Jarmilu opeře, k Míle Jarmila docházela kvůli zlepšení dramatických dovedností na jevišti. Představujete publiku v rámci festivalových akcí detaily jejího životního příběhu?
Jarmilu Novotnou a její život, umělecký i morální odkaz, připomínáme na našich akcích pravidelně – ať už formou moderovaných koncertů, přednášek nebo tematických programů. Prvním počinem v této oblasti bylo vydání monografie Baronka v opeře od Pavla Kosatíka. Požádali jsme ho, aby zmapoval celý život Jarmily Novotné. Fascinující je též životopis rodu Daubků, který jsme nechali zpracovat a archiv rodiny včetně pozůstalosti po Jarmile Novotné, který jsme získali od George Daubka. Zvažujeme, jakým způsobem jejich příběh dále představit – zajímavých osobností v tomto rodu je opravdu mnoho. Byli to velmi úspěšní podnikatelé a mecenáši kultury, například Rosa Daubková byla spoluzakladatelkou České filharmonie a velmi uznávanou pražskou mecenáškou, Irma Daubková zas získala za svoji charitativní činnost od papeže Pia X. papežskou medaili Bene merenti. Za druhé světové války Daubkovi schovávali ve svých mlýnech v Brněnci mnoho Židů a tím zachránili jejich životy, za což jim osobním dopisem děkoval Oscar Schindler.
V letošním roce se na zámku Liteň konal u příležitosti stého výročí Vojtěcha Hynaise také výtvarný plenér pro amatérské malíře. Jakou souvislost má malíř pozdní generace Národního divadla, autor opony právě se zámkem Liteň?
Rod Daubků patřil mezi významné mecenáše českého národního obrození, a proto není divu, že přispěl i na stavbu Národního divadla. Na zámku Liteň hostili a podporovali řadu umělců té doby – Josefa Mánesa, Františka Ženíška, bratři Mánesové či Josef Václav Myslbek zde skutečně tvořili. Pro výtvarné plenéry se vždy necháváme inspirovat těmito osobnostmi. Po Josefu Mánesovi a Maxi Pirnerovi jsme se letos zaměřili na Vojtěcha Hynaise, který do Litně pravidelně jezdil a pro rodinu Daubkovu vytvořil i autorskou kopii obrazu Léto. Témata pro další plenéry nám rozhodně nechybí.
Mimo výtvarné kurzy také pravidelně pořádáme kurzy pěvecké nebo třeba fotografické. Snaha podporovat mladé umělce v různých oborech, je jedním z našich dlouhodobých cílů.
Během roku mohli návštěvníci zažít i jedinečná vystoupení hornistů se skladbami Strausse, Telemanna nebo Rachmaninova. To byl v rámci čtrnáctého ročníku festivalu i koncert úvodní, je to tak?
Letos už popáté zahájila Festival Jarmily Novotné Jarní akademie hornistů České filharmonie. Tento termín vyhovuje hráčům i jejich lektorům, aby se mohli připravit na soutěže a koncerty – například na Pražské jaro. Zájem mladých hudebníků každoročně roste, což nás velmi těší. Máme radost, že si významní hráči České filharmonie i přes nabitý program nacházejí čas, aby mladým hudebníkům předali své zkušenosti. V letošním roce vedli mistrovské kurzy například Kateřina Javůrková, Ondřej Vrabec či Radek Baborák. Garantem projektu je hornista České filharmonie Jindřich Kolář, se kterým projekt připravujeme již od počátku, a já jsem ráda, že se nám podařilo započít tak úspěšnou tradici.
Letošní ročník festivalu bude uzavírat speciální adventní koncert, na kterém vystoupí Jan Smigmator. Přilížila byste nám více téma tohoto večera?
V roce 2022 jsme po Jarní akademii hornistů České filharmonie chtěli dát příležitost mladým hornistům, aby měli možnost vystoupit se zkušenými hráči, ozdobili jsme tehdy slavnostně Čechovnu a uspořádali jsme před Vánoci první adventní koncert, který měl krásnou sváteční atmosféru. Od té doby se nás již od podzimu návštěvníci ptají, jaký koncert zase na advent nachystáme. Po mladých hornistech to byla úžasná Simona Šaturová s harfou a klavírem, v loňském roce pan Jiří Suchý a Jitka Molavcová s malým orchestrem a v letošním roce jsme oslovili Jana Smigmatora, jehož úžasný sametový hlas bude komornímu prostředí sálu v Čechovně velmi slušet. Jan chystá dva koncerty a oba jsou již beznadějně vyprodány. Adventní koncerty v Litni mají velký ohlas a jsou každoročně opravdovou tečkou festivalu.
Už nyní ale máte plány pro následující jubilejní ročník festivalu. Zaslechla jsem, že se na zámku Liteň chystá velké open air koncertní provedení Prodané nevěsty s Kateřinou Kněžíkovou a Adamem Plachetkou v hlavních rolích a s orchestrem a sborem Národního divadla pod vedením Roberta Jindry. Můžete alespoň lehce nastínit nějaké podrobnosti?
V příštím roce oslaví nejen Festival Jarmily Novotné, ale i naše nezisková organizace Zámek Liteň, své patnácté výročí. Chtěli jsme proto připravit výjimečný projekt – a volba padla na Smetanovu Prodanou nevěstu. Je to jedna z nejmilovanějších českých oper, od její premiéry uplyne 160 let a navíc s ní Jarmila Novotná v pouhých sedmnácti letech debutovala v Národním divadle jako Mařenka. Tuto roli pak zpívala po celém světě – od Berlína přes Vídeň až po Metropolitní operu v New Yorku.
Celý projekt chystáme v koncertní podobě i „open air“ na nádvoří zámku v Litni. Jak jste zmínila, hlavní roli Mařenky přijala naše v současnosti asi nejlepší sopranistka Kateřina Kněžíková, roli Jeníka bude zpívat Daniel Matoušek, Vaška Raman Hasymau a jsme nadšeni, že roli Kecala přijal Adam Plachetka, takže diváci budou mít možnost užít si jak Kateřinu Kněžíkovou, tak Adama Plachetku společně na jednom podiu v těchto rolích snad vůbec poprvé! Pěvce doprovodí orchestr a sbor Národního divadla pod taktovkou Roberta Jindry.
Celý projekt má proběhnout v režii Michala Cabana a obsahovat i speciální „videomapping“. Co vás inspirovalo k této v vizuálnímu volbě?
Kromě špičkových pěveckých výkonů a skvělého hudebního tělesa chceme našim divákům nabídnout i něco výjimečného, aby jejich návštěva Litně byla opravdu jedinečným zážitkem. Scénické režie večera se ujme Michal Caban, se kterým jsme připravovali i jiné naše velké projekty v minulých letech. Součástí večera bude i videomapping – speciální projekce, která rozzáří historický dvůr zámku Liteň. Chceme, aby se diváci nejen zaposlouchali do krásné hudby, ale také prožili jedinečný vizuální zážitek, aby budovy v areálu zámku byly živou součástí vyprávění, nikoli jen kulisou.
To je velmi lákavá myšlenka.
Ráda bych tímto všechny čtenáře pozvala, aby s námi těch uplynulých patnáct let příští léto na zámku v Litni pěkně oslavili!
Děkuji vám za rozhovor
