Nejdůležitější je zůstat sám sebou. Ptali jste se Ailyn Pérez…

  1. 1
  2. 2
Ailyn Pérez je „krásná žena, která vládne podiu.“ Těmito slovy popsal americkou sopranistku deník The New York Times. Dne 15. ledna 2019 ji budeme mít možnost opět uslyšet v Praze, tentokrát spolu s PKF – Prague Philharmonia, kterou diriguje Emmanuel Villaume. Čtenáři Opery Plus se tak měli možnost zeptat Ailyn Péréz na několik otázek...
Ailyn Perez, New Publicity (foto Rebecca Fay)

(Jana Chroustová) Jste Američankou s Mexickými kořeny. Jaké to pro Vás bylo, vyrůstat v Americe, a jak vidíte situaci v USA nyní, v době, která není imigrantům zrovna nakloněná?

Reklama

Snad v dětství to byl pro mne trochu stresující fakt, zejména když se mne ptali, odkud jsem, a já řekla, že z Ameriky. Vzápětí přišel dotaz: „Ale ne…, odkud jste původem?“ Když jsem pak přijela do Mexika, byla jsem také cizinkou, protože jsem tam nevyrůstala. Dnes se cítím být Mexičankou i Američankou. Politická situace v Americe, která se v současné době vyostřuje, bude mít nebo již možná má podle mého mnohem globálnější, dalekosáhlejší dopad. Ubližuje nakonec všem, nikoliv pouze Mexičanům nebo Američanům.

Jsou Vaši rodiče hudebníci?

Nejsou! A ani je nepovažuji za nějaké velké milovníky hudby. Oba pracují v průmyslových oborech. Moji mladší sourozenci (mám sestru a bratra) se však hudbě amatérsky věnují. Oba zpívají a bratr hraje na kytaru.

(Marcela Nováková) Získala jste cenu v soutěži Operalia a v řadě jiných soutěží. Ráda bych se zeptala, co si myslíte, že bylo klíčem k vašemu úspěchu? Jak dlouho jste se připravovala a jaký jste si vybrala repertoár?

Myslím, že je důležité ukázat nejen krásu vašeho hlasu, ale svým výkonem dát jasně najevo, že jste schopen výborně zazpívat celou roli, nejenom jednu árii. Proto se mi vždy vyplatilo nastudovat celou roli a pak si z ní teprve vybrat. I do relativně malé plochy tak dokážete promítnout charakter postavy. Je také důležité mít již alespoň nějakou pódiovou zkušenost. A ač to zní trochu jako klišé, myslím, že opravdu nejdůležitější je zůstat sám sebou, což mnoho mladých pěvců nedělá. Snažila jsem se vždy zpívat srdcem a všechnu svou energii vkládat do krásného zvuku. Někdy se sice může zdát, že nejvíce záleží na vzhledu. Ale myslím, že to tak opravdu není, byť byste vždy měli dbát o to, abyste vypadali na pódiu úchvatně. Nikdy byste ale svým outfitem neměli ani porotu, ani publikum odvádět od podstaty, a tou je váš hlas a vaše ponoření se do hudby. I když, třeba by nějaký ten „crazy outfit“ mohl naopak zapůsobit…? (smích) Na každou soutěž jsem se připravovala zhruba rok. A co jsem zpívala na Operalia? Violettu – Sempre libera a Canción del Ruiseñor od Amadea Vivese.

Myslíte si, že v soutěžích záleží na repertoáru, který Vám padne na tělo, nebo byste měli být schopní zazpívat úplně cokoliv? Jaká je v tomto Vaše zkušenost?

To je velmi dobrá otázka. Pokud se připravujete na mezinárodní soutěž, kde jsou v porotě nejen významní pěvci, ale také dirigenti, ředitelé divadel a mezinárodních agentur, pak musíte opravdu vybrat něco, co perfektně sedí vašemu hlasu.

Ailyn Pérez (foto Dario Acosta)

(Radim Chvalkovský) Které osobnosti či učitelé zpěvu a hudby na Vás měli největší vliv? Kteří z nich, myslíte, přispěli do Vašeho profesionálního života nejvíce a čím konkrétně?

Zmíním svého současného hlasového kouče Carla Lawrenze, se kterým pracuji poslední tři roky. Již před mnoha lety o mně tvrdil, že mám potenciál stát se operní pěvkyní. Byla jsem jeho žačkou od svých patnácti do sedmnácti let, než jsem odešla na další studia. Po letech jsem se k němu vrátila a dělá mi to velice dobře, podpořeno radostí z návratů domů do Chicaga. Je velmi trpělivý ve způsobu, jakým se mnou pracuje. A zná mne od mých začátků, které paradoxně možná byly i jednodušší než nynější studium. Carl zná můj hlas tak dokonale, že vnímá jeho nejjemnější nuance a hlavně jeho možnosti. Někdy máte blok, víte o něm, ale nevíte, jak si pomoci. On mi dokáže poradit. Někdy pracujeme hodiny a hodiny čistě na technice. Nestuduji s ním role. Pracujeme opravdu výhradně na technice zpěvu. Byl velmi nadaným žákem Eugena Conleyho, po narození syna ale začal učit a působil jako sborista ve sboru Chicago Symphony Orchestra, který tehdy vedl Georg Solti. Je to člověk, který na první místo staví umění řemesla. Má dokonale naposloucháno mnoho skvělých pěvců, zná jejich životopisné údaje, čte knihy o hudbě, o pěvecké technice v celé její historii. Záleží mu na tom, aby si zpěvák uchoval srozumitelnost projevu a správnou deklamaci. Někdy jsou to milimetry, ale pod jeho vedením cítím, jak se dokážu více opírat o vokály, čímž získávám větší svobodu hrát si s dynamikou. Jeho metoda jednoznačně vychází z italského belcanta a je prostě skvělá. Hodně také poslouchám nahrávky a v poslední době jsem se začala při cvičení nahrávat. Ráda se dívám především na audio-video nahrávky, které jsou pořizovány z představení, z těch se opravdu velmi učím. Moc nevěřím audio nahrávkám, protože hodně závisí na kvalitě a umístění mikrofonů. Ale video je pro mne velmi poučné, protože zvuk se vám jednoduše zračí ve tváři.

(Milena Hostovská) V roce 2006 jste podnikla turné s Andreou Bocellim. Jaké to bylo?

Byla to úžasná zkušenost, protože Andrea Bocelli miluje operu a je velice velkorysý. Bylo to také velice dobře zorganizované turné. Mám dojem, že nerad často kvůli práci cestuje, takže jsme měli sedm koncertů v různých městech napěchovaných do deseti nebo maximálně dvanácti dní. V praxi to znamenalo, že jsme odzpívali koncert, naložili kufry a odletěli na další místo. Nemohu vám ani popsat, jak neuvěřitelné bylo zpívat pro šedesát tisíc lidí, kteří často reprezentovali zcela netradiční publikum – byli tam milovníci jazzu či dalších hudebních žánrů. Donutilo mě to zamyslet se, kam až opera může jít. Není to pouze hudba pro divadlo, ale opravdu pro široké masy.

Ailyn Pérez (foto Dario Acosta)

(Tomáš Černý) Při pohledu na Váš koncertní program mě napadá otázka: Zpíváte jedno představení v USA, jiné v Evropě. Jak se podle Vás liší Evropská a americká operní (či vůbec hudební) scéna? Vidíte velké rozdíly, nebo se v dnešním globalizovaném světě už různé přístupy k hudbě stírají?

Reklama
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na