Nejstarší festival vážné hudby na světě se koná v Bayreuthu, místě neodmyslitelně spjatém s Richardem Wagnerem. Ještě za skladatelova života a díky jeho iniciativě tam 13. srpna 1876 představením opery Zlato Rýna začaly slavnosti, na které se sjeli milovníci wagnerovské hudby z celého světa. Na premiérovém ročníku nechyběli německý císař Vilém I. nebo Wagnerův mecenáš, bavorský král Ludvík II., dorazil například i Petr Iljič Čajkovskij.
Na další ročník si ale zvláště postavená operní scéna musela počkat celých šest let až do roku 1882. O rok později Wagner zemřel a organizace přehlídky se ujala vdova Cosima. Festival, uvádějící pouze Wagnerova díla, se postupně stal prestižní událostí, přesto ale měl finanční potíže a většinou se pořádal jen dvakrát za tři roky. V roce 1908 převzal organizaci Wagnerův syn Siegfried, jeho éru ale v roce 1914 na deset let přerušila první světová válka a následné hospodářské potíže.
Zničující se pro pověst Bayreuthských slavností stala éra Třetí říše, nacisté totiž Wagnera naprosto uctívali. „Wagner je pro mne bůh, jeho hudba mým náboženstvím. Chodím na jeho opery jako ostatní do kostela,“ prohlásil jednou nacistický vůdce Adolf Hitler, za jehož vlády získal festival velkou státní podporu. Přesto slavnosti po umělecké stránce netrpěly, na druhou stranu je ale právě pro spojení s nacisty bojkotovala řada umělců i hostů. Konaly se i za války, kdy se ale vstupenky rozdávaly jen vyvoleným.
Po porážce Německa následovala přestávka, další ročník se konal až v létě 1951. Festival zůstal nadále pod vedením rodiny Wagnerů, tentokrát se jej ujali Wagnerovi vnuci Wieland (do své smrti v roce 1966) a Wolfgang, který odstoupil v roce 2008. Po něm převzala vedení další generace, Richardovy pravnučky Katharina Wagner a Eva Wagner-Pasquier. I nyní na měsíc trvající slavnosti přijíždějí desetitisíce lidí, loni se prodalo na šedesát tisíc vstupenek. Letos se koná už sto pátý ročník.
