Mimořádná osobnost se železnou vůlí, která se nespokojila jen s prosazováním vlastního uměleckého názoru, ale veřejně komentovala i společenská témata. Tak dnes hodnotí komentáře německého tisku dirigenta Gerda Albrechta, který v neděli zemřel ve věku sedmdesáti osmi let. Tisk věnuje značnou pozornost i Albrechtovu působení v čele České filharmonie, kterou v letech 1993 až 1996 vedl jako první cizinec.
„Sloužit umění mu nebylo dost. Gerd Albrecht vždy usiloval i o vliv na společnost,“ uvedl svůj článek list Der Tagesspiegel. „Jen zřídka si bral servítky a vždy se angažoval i politicky,“ napsal Frankfurter Neue Presse. Oba deníky si v této souvislosti všímají především aféry z Albrechtova působení v čele Dánského symfonického orchestru, kdy přímo z pódia kritizoval dánskou účast na válce v Iráku.
Média se věnují také Albrechtovu působení v Česku. „V roce 1991 byl zvolen prvním zahraničním dirigentem České filharmonie,“ napsal deník Süddeutsche Zeitung s poukazem na tajnou volbu filharmoniků během podzimního turné v Japonsku, od které pak ale uplynul více než rok, než Albrecht do čela hudebního tělesa nastoupil. „Politické intriky ho ale donutily v roce 1996 předčasně rezignovat,“ uvedl Süddeutsche Zeitung.
Obšírněji se Albrechtovu českému působení věnuje server Spiegel Online. „Byla to politická senzace,“ uvedl o volbě dirigenta do čela filharmonie. „Jenže Albrecht byl kontroverzní, brzy se zvedly hlasy proti němu. Orchestr se rozdělil na jeho protivníky a stoupence. I v médiích byl často kritizován,“ napsal server s tím, že při Albrechtově odchodu už mezi dirigentem a českou společností zuřila zákopová válka s hojnými nacionalistickými tóny.
Albrecht v minulosti vedl orchestry a operní domy v Německu, hostoval ve Vídni, Nizozemsku, Londýně či San Francisku. Mimo jiné proslul jako interpret méně uváděné české hudby i pozapomenuté tvorby židovských skladatelů z českých zemí.
Foto archiv
