Netradiční Holanďan v Drážďanech

  1. 1
  2. 2

Řada divadel se v letošním roce snažila přispět wagnerovskému jubileu inscenací relativně nejjednodušeji zvládnutelnou. Tou se zřejmě jeví Bludný Holanďan. V případě Semperovy opery v Drážďanech to bylo pochopitelné z několika důvodů. Především zde mělo toto dílo svoji premiéru před 170 lety, 2. ledna 1843. Předchozí, poněkud ponurá inscenace Wolfganga Wagnera běžela ve zdejším divadle přes dvacet let. Skoro všechny ostatní opery jubilujícího autora jsou na běžném repertoáru. Vedení divadla, jehož hudebním ředitelem je od loňského roku známý dirigent Christian Thielemann, tentokráte zvolilo dámský inscenační tým. Díky režisérce Florentine Klepper (v Drážďanech již režírovala Monteverdiho Korunovaci Poppey) a jejímu zvláštnímu výkladu získala synopse díla odlišný význam, než jak je obvyklé. Úderem sedmé zaznívá předehra a zároveň se v mlze otvírá scéna, v jejíž levé části sedí k divákům zády obrácená dívenka. Opar ustupuje a před námi se otevírá realistický pohled na málo hostinné severské mořské pobřeží. Scénu vytvořila Martina Segna. Předehra končí a pokračuje jakási dějová ouvertura doprovázená jen zvuky hučícího mořského příboje a rychle se pohybujícími temnými mraky. Mění se světelné nálady (výtvarník světel Bernd Purkrabek). Po svažujícím se břehu kráčí s knězem v čele pohřební průvod s mrtvým kapitánem Dalandem. Přítomná je také Senta i ona malá dívenka (mladičká Senta). Začíná pršet, ministrant roztahuje deštník nad knězem, průvod mizí a začíná znít hudba. Přes obzor přelétávají černí ptáci a jeden padá na zem. Malá Senta se s ním mazlí. Přichází sbor námořníků v žlutých, od rybího tuku umaštěných kombinézách (kostýmy Anna Sofie Tuma) v čele s kapitánem Dalandem. Na pravé straně jeviště sjíždí z provaziště šest velkých mečounů a zespodu vyjede současně nálevní pult. Tím je imitována námořní krčma jako nezbytná součást tamějšího života obyvatel.

Efektní příjezd zakleté velké lodi se nekoná a její kapitán Holanďan přichází po malém dřevěném molu, u kterého se dají uvázat snad jen čluny. Jeho levá ruka je tvořena černým ptačím křídlem. Děj probíhá dále, Daland a jeho námořníci se podivují zakotvené lodi. Objevuje se i obligátní skříňka se šperky, kterými si chce Holanďan naklonit Dalanda a získat jeho dceru. Během úvodní hudby k druhému dějství sjíždí dolů tři stěny, které pak vytvoří prostornou místnost Dalandova domu, a přadleny by zde měly započít svoji bohulibou práci. Leč je tomu ale jinak. Žádné kolovrátky a předení. Sbor okolo třiceti stejně oblečených blonďatých žen a dívek má velmi zaoblená bříška, jsou totiž v pokročilém stadiu těhotenství. Jediná Senta v jiném stavu není a zpívá svoji baladu o kletbě a bloudění nešťastného muže oceány. Uprostřed místnosti se nalézá veliká postel, na níž si postupně každá z nich jde lehnout, je přikryta prostěradlem a za pomoci porodní asistentky, Sentiny chůvy Mary, porodí své děti. Pravda, udělá to z časových důvodů jenom několik z nich. Další novorozenci, zabalení v zavinovačce, vystupují jedno po druhém z otvoru v posteli a hromadí se v ní. Když je jich dostatečný počet, ženy si je rozeberou.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Wagner: Der fliegende Holländer (Semperoper Drážďany)

[yasr_visitor_votes postid="62709" size="small"]

Mohlo by vás zajímat