Wagner je „výjimečný stav”
Rozhovor s představitelkou Isoldy, švédskou sopranistkou Ninou Stemme před dnešní premiérou uveřejnil list Der Kurier 11. června 2013. 
Nina Stemme je dnes považována za nejlepší interpretku Wagnerových nejobtížnějších rolí. V květnu ztělesnila ve Vídni všechny tři Brünnhildy v Prstenu Nibelungově, ve čtvrtek 13. října má premiéru nová inscenace Tristana a Isoldy, v níž jí partnerem bude Peter Seiffert.
KURIER: Po vašich úžasných třech Brünnhildách nyní Isolda. Jak se dá takový maraton vydržet?
Nina Stemme: Wagner je pochopitelně extrémně náročný, psychicky i emocionálně. Je třeba být v dobré kondici. A hlas si také potřebuje vždy odpočinout. Zpívat Wagnera pod tlakem – to by po delší době nedopadlo dobře.
KURIER: Letos, v roce Wagnerova a Verdiho výročí, jste jistě byla obzvlášť vytížená…
Nina Stemme: Chápu, že chce každé operní divadlo oba skladatele uctít. Je to plně pochopitelné, ale tolik wagnerovských pěvců zase neexistuje. Znamená to tedy hodně práce. Je to však radostná práce.
KURIER: Publikum se často zcela ponoří do Wagnerovy hudby a na všechno kolem zapomene. Jak to je u zpěvačky na jevišti?
Nina Stemme: Zapomenout se nesmím, vždyť musím zpívat a soustředit se na partnery. Ale je pravda, že i já se dostávám do jiných sfér. Wagner je zkrátka „stav“, dokonce „výjimečný stav“.
KURIER: Isolda také?
Nina Stemme: Isolda je především výjimečná role, protože navenek se skoro nic neděje. Wagner nás navíc naprosto nechá tápat v tom, co se mezi Tristanem a Isoldou událo, než se otevře opona. Láska, smrt, zrada, zastavení okamžiku – to jsou tu velká témata. Wagner proto nazval Tristana „děj ve třech jednáních“, je to výstižné.
KURIER: Zpívala jste téměř všechny Wagnerovy hrdinky. Která je vám nejbližší?
Nina Stemme: Určitě Brünnhilda ze Soumraku bohů. Ta jedná, je to žena činu a stojí si za svým. Já jsem také taková. Ale pěvecky a hudebně si cením všech.
KURIER: Schází vůbec některá významná wagnerovská role ve vašem repertoáru?
Nina Stemme: Jednou bych ráda zpívala Kundry v Parsifalu, ve vídeňské Státní opeře. Ale s několika rolemi jsem se už také rozloučila. Například Sentu v Bludném Holanďanu už zpívat nebudu. Tu přenechám mladším kolegyním s lyričtějším hlasem.
KURIER: Co cítíte při závěrečném aplausu?
Nina Stemme: Radost, vděčnost a také ulehčení. V šatně pak přijde pocit pozitivní únavy. Po Wagnerovi mám úplně prázdnou hlavu.
KURIER: Stává se to i u jiných skladatelů?
Nina Stemme: Ne, i v tomhle je Wagner zcela zvláštní případ.
KURIER: V říjnu 2013 budete ve Státní opeře zpívat Minnii v premiéře Pucciniho Děvčete ze Západu. Není to ve srovnání s Wagnerem malá výzva?
Nina Stemme: Ale vůbec ne. Minnie je velmi, velmi náročná, obtížná role. Musí se využít všechny možnosti hlasu, je třeba si být jistý ve všech polohách a také jste téměř pořád na jevišti. Minnie je těžší než některý Wagner. A těším se na své partnery Jonase Kaufmanna a Tomasze Konieczneho. A pochopitelně na Franze Welser-Mösta a úžasný vídeňský orchestr. Každý den se od těch výtečných hudebníků učím něco nového.
KURIER: Vy se učíte od orchestru?
Nina Stemme: Od tohoto ano!
Richard Wagner:
Tristan und Isolde
Dirigent: Franz Welser-Möst
Režie: David McVicar
Scéna a kostýmy: Robert Jones
Světla: Paule Constable
Choreografie: Andrew George
Premiéra 13. června 2013 Wiener Staatsoper Vídeň
Tristan – Peter Seiffert
König Marke – Stephen Milling
Isolde – Nina Stemme
Brangäne – Janina Baechle
Kurwenal – Jochen Schmeckenbecher
Melot – Eijiro Kai
Ein Hirt – Carlos Osuna
Ein Steuermann – Marcus Pelz
Stimme eines jungen Seemanns – Jinxu Xiahou
Přelořila a připravila Vlasta Reittererová
Foto archiv, APA Hans Klaus Techt
