Muzikál o touze žít jinak
Původní nápad vytvořit muzikál na motivy Shakespearova dramatu Romeo a Julie přišel od Jeroma Robbinse, choreografa a režiséra, v roce 1949. Oslovil spisovatele Arthura Laurentse a skladatele Leonarda Bernsteina, zdali by tuto látku nezpracovali. Nejprve byl odmítnut, a tak čekal několik dalších let, než se pánové uvolili a vytvořili tvůrčí tým, který stojí za vznikem nejslavnějšího muzikálu všech dob. Původně měl Bernstein v plánu kromě hudby psát i texty, ale během tvůrčího procesu, někdy v roce 1955, se množství hudebních čísel rozrostlo natolik, že uznal za vhodné oslovit dalšího kolegu – tentokrát mladého spisovatele Stephena Sondheima, aby napsal texty písní. Jak Bernstein v jednom z mnoha rozhovorů zmiňuje: „Byla to jedna z nejvíce výjimečných spoluprací mého života, možná vůbec ta nejvýjimečnější. Cítil jsem vzájemný respekt a velkorysost, která je v divadelním prostředí opravdu zřídkavá.“ Premiéra proběhla 26. září 1957 na newyorské Brodwayi ve Winter Garden Theater. Muzikál byl na scéně nepřetržitě téměř dva roky a za tu dobu se odehrálo přes 700 představení.
„Navzdory tomu, jak je téma děsivé, jeho zpracování je obdivuhodné. (…) Autoři spojili představivost a virtuozitu a napsali hluboce dojemnou show, která je škaredá jako městská džungle a zároveň patetická, něžná a odpouštějící. (…) Vše ve West Side Story přispívá ke komplexnímu dojmu divokosti a úzkosti. (…) Příběh je velmi silný, nepochybně proto, že jej Arthur Laurents vystavěl na Shakespearově Romeu a Julii,“ napsal recenzent Brooks Atkinson do New York Times den po premiéře.
West Side Story je muzikál o touze žít jinak. Parta Tryskáčů, kluků druhé generace převážně polských imigrantů, bojuje o nadvládu nad několika ulicemi manhattanského Upper West Side se Žraloky, skupinou nových přistěhovalců z Portorika. Ten, kdo získá kontrolu nad ulicemi, získá zároveň určitou moc a zdánlivý společenský status, který ani jedna ze skupin přistěhovalců nemá.
Na pozadí tohoto boje o lepší bytí se setkávají Maria a Tony, dva milenci, zamilovaní blázni, kteří nechtějí vidět svět Žraloků a Tryskáčů, plný předsudků, nesvobody, zloby a násilí. Oba jsou však jeho nedílnou součástí, ale podle pravidel, pramenících z nevraživosti, odmítají žít. Čím více je jejich touha žít jinak, tedy v lásce, omezovaná, tím intenzivněji ji pociťují a naléhavěji prosazují. Svou lásku vnímají zcela přirozeně jako jedinou cestu pryč ze světa nenávisti.
Jedním z mnoha důvodů, proč je muzikál West Side Story tolik oslňující i několik desítek let po svém vzniku, může být fakt, že se Arthurovi Laurentsovi, Stephenovi Sondheimovi, Jerome Robbinsovi a Leonardu Bernsteinovi podařilo díky důmyslně promyšleným charakterům a průkopnickému propojení tance a hudby vytvořit plastický obraz části tehdejší společnosti a přetavit ho do podoby sociálního dramatu. Každá z postav se vypjatě pohybuje mezi realitou, kterou musí žít, a představou o ní, kterou chce žít. Všichni bytostně touží po něčem, o čem jsou přesvědčeni, že je nezbytnou podmínkou pro jejich spokojený život, který (prozatím?) nemají. Jejich cílem není žít à priori odlišně, jejich záměrem je žít ve shodě se svým autentickým já.
Opakování příběhů v různých uměleckých žánrech či druzích není nijak náhodné. Kulturu lze totiž ze sémiotického hlediska pojímat jako kolektivní paměť společenství s omezenou kapacitou. Aby se důležité příběhy z naší kultury nevytratily, je potřeba si je znovu a znovu připomínat. K tomu nám slouží právě umění, které jejich pomíjivost eminuje, dá jim určitou trvalou formu. Prostřednictvím umění můžeme opakovaně nahlížet do velkých životních příběhů, a nořit se tak díky nim do vlastního nitra. Proto se necháme pohltit láskou Romea a Julie v činohře i v muzikálu, nebo v Zeffirelliho filmu nebo v Prokofjevově baletu. Bezpochyby na nás zapůsobí i balkon ve Veroně, o němž se zřejmě mylně domníváme, že je to ten Juliin.
O autorech
Arthur Laurents (1917–2011) byl americký dramatik, divadelní režisér, filmový producent a scenárista. Získal řadu ocenění včetně dvou cen Tony, ceny Drama Desk Award a nominací na dvě ceny Akademie, dvě ceny BAFTA a Zlatý glóbus. Laurents vytvořil pro Broadway soubor prací, které zahrnují West Side Story (1957), Gypsy (1959) a Hallelujah, Baby! (1967). Za posledně jmenovaný vyhrál cenu Tony za nejlepší muzikál. V roce 1983 režíroval muzikál La Cage aux Folles (Klec bláznů) a obdržel cenu Tony za nejlepší režii muzikálu. Laurents také pracoval jako scenárista na hollywoodských filmech, jako je thriller Alfreda Hitchcocka Provaz (1948), Anastasia (1956), Bonjour Tristesse (1958) a romance Sydneyho Pollacka Takoví jsme byli (1973). Získal dvě nominace na Oscara za nejlepší film a nejlepší původní scénář k dramatickému filmu Herberta Rosse (1977).
Leonard Bernstein (1918–1990) byl skladatel, dirigent, klavírista, pedagog. Studoval na Harvardu a před promocí v roce 1939 debutoval jako dirigent se svou vlastní scénickou hudbou k The Birds. Poté pokračoval ve studiu na Curtis Institute of Music ve Philadelphii, kde studoval hru na klavír, dirigování a orchestraci u Randalla Thompsona. Bernstein byl jmenován do svého prvního stálého dirigentského angažmá v roce 1943 jako asistent dirigenta Newyorské filharmonie. V roce 1945 se stal hudebním ředitelem New York City Symphony Orchestra. Později tvořil především pro Broadway, ale jako dirigent také cestoval po světových jevištích a koncertních sálech. Například v roce 1953 byl prvním Američanem, dirigujícím operu v Teatro alla Scala v Miláně: Cherubiniho Medeu s Marií Callasovou. V roce 1985 Národní akademie nahrávacích umění a věd ocenila pana Bernsteina cenou Grammy za celoživotní dílo. Ve své kariéře získal jedenáct cen Emmy.
Stephen Sondheim (1930–2021) byl americký hudební skladatel a textař, který se narodil a žil v New Yorku. Vystudoval Williams College a později teorii a skladbu u Miltona Babbitta. Působil v Council of the Dramatists Guild, národní asociaci dramatiků, skladatelů a textařů, v letech 1973 až 1981 byl jejím prezident. V roce 1983 byl zvolen do Americké akademie umění a literatury a v roce 1990 byl jmenován prvním hostujícím profesorem současného divadla na Oxfordské univerzitě. V roce 1993 mu byla udělena vyznamenání Kennedy Center Honors, National Medal of Arts v roce 1996, MacDowell Medal v roce 2013 a Presidential Medal of Freedom v roce 2015. Od 60. do 90. let 20. století skládal hudbu i pro filmy a televizní produkce. Získal cenu Tony za nejlepší hudbu pro Company, Follies, A Little Night Music, Sweeney Todd, Into the Woods a Passion, z nichž všechny získaly cenu New York Drama Critics‘ Circle Award. Obdržel také Pulitzerovu cenu za drama (1985).
Jerome Robbins (1918–1998) byl světově proslulý choreograf baletů a filmových a televizních produkcí. Jeho první významné angažmá bylo na Broadwayi v baletním souboru American Ballet Theatre, kam nastoupil jako tanečník v roce 1939. Během své kariéry působil jako choerograf v New York City Ballet, kde se stal zástupcem uměleckého ředitele George Balanchina. Za spolurežii a choreografii West Side Story získal dvě ceny Akademie. Velký úspěch zaznamenala jeho choreografie Šumaře na střeše v roce 1964. Vytvořil více než 60 baletů pro New York City Ballet, Ballet de l’Opera de Paris a pro další významné taneční soubory po celém světě. Dále získal ocenění a nominace na čtyři ceny Tony, pět cen Donaldson, dvě ceny Emmy, cenu Screen Directors‘ Guild Award a New York Drama Critics Circle Award. Jerome Robbins byl dále držitelem vyznamenání Kennedyho centra z roku 1981 a čestným členem Americké akademie a Institutu umění a literatury. Také mu byla udělena Národní medaile umění.
Leonard Bernstein: West side story
7. a 9. února 2025, 19:00 hodin
Divadlo F. X. Šaldy
Inscenační tým
Autor původního konceptu: Jerome Robbins
Hudba: Leonard Bernstein
Libreto: Arthur Laurents
Text písní: Stephen Sondheim
Překlad: Jiří Josek
Režie: Linda Hejlová Keprtová
Hudební nastudování: Paolo Gatto
Choreografie: Michal Kováč
Scéna: Michal Syrový
Kostýmy: Tomáš Kypta
Dirigenti: Paolo Gatto, Karol Kevický
Sbormistr: Tadeáš Tulach
Dramaturgie: Tereza Konývka Frýbertová
Dramaturgická spolupráce: Lenka Chválová, Jiří Janků
Hudební příprava a korepetice: Maxim Biriucov, Karol Kevický
Asistent dirigenta: Karol Kevický
Asistent režie: Šářka Brodaczová
Asistent choreografie: Michaela Wenzelová, Alexey Yurakov
Osoby a obsazení
Tony: Jan Kříž, Radek Melša
Riff: Stavros Pozidis, Lukáš Ondruš
Pruďas: Lukáš Adam, Filip Antonio
Čára/Dívka: Miroslava Časarová, Vanda Šípová
Prcek: Jakub Makarovič
Arab: Josef Šimek
Bourák: Peter Budík
Parta Tyskáčů: Balet DFXŠ
Maria: Veronika Kaiserová, Karolína Levková
Anita: Soňa Hanzlíčková Borková, Karolína Baranová
Bernardo: Petr Štěpánek, Adam Vohánka
Rosalia: Eliška Jansová
Chino: Tomáš Váhala
Francisca: Radka Černíková
Teresita: Veronika Mičjarová
Consuela: Zuzana Maxová Pecová
Parta Žraloků: Balet DFXŠ
Schrank: Tomáš Impseil
Krupke: Marian Mičjar
Rukavička: Pavel Hejl
Doktor: Petr Jeništa
Hlas Matky: Veronika Mičjarová
Hlas Otce: Radek Beran
Popelář: Martin Taller
Účinkuje: Orchestr DFXŠ, sbor DFXŠ, balet DFXŠ
