Nová site-specific opera Malý třesk zanechala prvotřídní dojem

Opera Malý třesk je rozdělena do tří částí, z nichž každá vznikala samostatně pod rukou jednoho skladatele. Úvodní Ouvertura Michala Cába vtáhla diváky do intimní a tajuplné atmosféry představení několika kratšími kompozicemi pro třináctičlenný orchestr vedený dirigentem Petrem Šumníkem. Od první chvíle byla patrná promyšlená práce s časem jako uměleckým prostředkem. Komplexní audio-vizuální zážitek však zajistily nejrůznější efekty provázející diváka po celou dobu inscenace. Především práce se světly, dále s tvary, stíny a obrysy jednotlivých rekvizit. Skvělá práce s napětím, pestrá paleta zvuků a přímočará interpretace se postaraly o velmi slibný úvod k druhé části druhého z tria skladatelů Marka Piačka s názvem: Purkyně – Duch jest, jenž smíří protivy.

Nelze opomenout vyjádření obdivu týmu režisérů, scénografů, dramaturgů a dalším účinkujícím mimo pódium, neboť tento večer hráli neméně důležitou roli jako interpreti samotní.

„Věda je síla, věda je moc.” První slova libreta, jehož autorem se, po adaptaci do poetického textu rukou Renáty Beličové, stal vědec Jan Evangelista Purkyně, uvedly posluchače do jiného světa filozofických úvah, otázek a odpovědí. Mužský a ženský sbor byl rozdělen na dvě části, z nichž každá stála na opačné straně kůru čelem k sobě. Hudba druhé části na první poslech působila zcela odlišně než ta z předehry, přesto bylo možné vycítit jakýsi náznak vnitřní spojitosti utvořené ze subjektivních dojmů a prožitků, patrně díky ucelené a promyšlené interpretaci. Sborový čtyřhlas fungoval jako mocný prostředek pro sdělení poselství textu podpořen orchestrem a téměř „atletickým“ výkonem dirigenta, stojícího na křižovatce mezi orchestrem a dvěma polovinami sboru. Samotný text byl rozdělen do několika částí. V návaznosti na text se měnila také scéna, o kterou se starali samotní zpěváci.

Intermezzo oddělilo druhou a třetí část představení. V něm se poprvé představily hlasy zpěváků v působivém sboru. Hudbu složil autor Ouvertury Michal Cáb.

Poslední část již zcela připomínala jeviště obvyklé opery. V prvním dějství vypravěč (Daniel Kfelíř) představuje hlavní postavu Mardowa (Daniel Klánský) uvažujícího o dualitě světa, o protikladech Boha a Ďábla a o jednotě, kterou spolu tyto protiklady vytvářejí. Dále se na scéně objeví dvojčata (Helena Beránková, Elena Prášilová Gazdíková) vysvětlující princip plurality myšlení a řeči. Druhé dějství zobrazuje diskuzi Mardowa s prodavačkou (Barbora Perná) v obchůdku u benzínové pumpy. Rozhovor rozvíjí myšlenku duality na dalších příkladech zahrnujících manželství a Dobro se Zlem.

Ve třetím dějství se poprvé objevuje Vysoká postava (Raman Hasymau). Společně s Mardowem rozebírají bytí a nebytí, jeho chápání v křesťanském kontextu a společně komentují text části Kréda, vyznání víry.

Čtvrté dějství se opět odehrává v obchodě, nyní však v knihkupectví, kde Mardow diskutuje s Jinou prodavačkou (Kateřina Popová) a Jinou zákazníci (Lucie Skácelíková). Dále je tématem rozpravy bytí a nebytí, tentokrát z lingvistického pohledu.

Poslední dějství, stejně jako všechna ostatní, začíná Vypravěč uvedením času (pokaždé je šest hodin večer) a krátkým shrnutím situace a popisu místa, kde se zrovna Mardow nachází. Páté dějství se odehrává v ordinaci za účasti Mardowa, Zdravotní sestřičky (Anna Moriová) a Doktora (Martin Štolba). Mardow je objednán na šestou hodinu a vypravuje Doktorovi svůj sen, ve kterém Mardow bloudí městem na kopci. Doktor dle Mardowova nákresu vyloží, že nakreslené město jsou Nové Hrady v Novohradském podhůří. S tím Mardow není spokojen. Je mu předepsán Imurakatin. Poslední scéna zachycuje sestřičku, která padá na zem. Ze zad ji trčí středověká dýka s nápisem na rukojeti, který Mardow nemůže přečíst.

Z pěveckých výkonů je nutné vyzdvihnout Vypravěče Daniela Kfelíře, jehož projev působil velmi přesvědčivě a podmanivě. Daniel Klánský v roli Mardowa též podal sebejistý výkon. Nutno podotknout, že ani poslední část představení nestála na virtuózních výkonech zpěváků jako spíše na jejich schopnosti pohybu po jevišti a správně deklamaci. Tuto schopnost projevili všichni vystupující a přispěli k pronikavému zážitku.

Autorem třetí části Je čas je Petr Kofroň. Z hudebního hlediska poslední a nejdelší část působila propracovaně, vyváženě a dobře korespondovala se zpívaným textem. Drobnou kaňkou na představení byly občasné výpadky mikrofonů, které znemožňovaly dobrou srozumitelnost. Ani to však nemohlo zabránit celkovému prvotřídními dojmu z celého představení završeného epilogem, znovu z pera Michala Cába.

Malý třesk nabídl v dvouhodinové opeře obecenstvu nevšední zážitek, který ukázal možnosti hudebního díla jako celku logicky seskládaného z částí napsaných různými autory s odlišným přístupem a strategií. Celý projekt lze hodnotit jako úspěšný a originální. Nezbývá než pogratulovat všem účinkujícím a také režisérům Matyáši Dlabovi a Lukáši Jiřičkovi. Další nejbližší provedení je na programu 5. prosince opět v Červeném kostele.

Petr Kofroň, Marek Piaček, Michal Cáb: Malý třesk
Premiéra 15. září 2024, 19:00 hodin
Červený kostel VKOL, Olomouc

Inscenační tým
Libreto: Jan Evangelista Purkyně, Petr Kofroň, Michal Cáb, Renáta Beličová
Hudební nastudování: Petr Šumník
Dirigent: Petr Šumník
Koncept, režie a dramaturgie: Matyáš Dlab, Lukáš Jiřička
Sbormistr: Michael Dvořák
Scéna a kostýmy: Mikoláš Zika, Jan Brejcha
Light design: Jonáš Garaj
Video: Šimon Levitner
Hudební příprava: Milada Jedličková, Lucie Kaucká

Obsazení
Vypravěč: Daniel Kfelíř
Mardow: Daniel Klánský, j. h.
I. Dvojče: Helena Beránková
II. Dvojče: Elena Prášilová Gazdíková
Prodavačka: Barbora Perná
Vysoká postava: Raman Hasymau
Jiná prodavačka: Kateřina Popová
Jiná zákaznice: Lucie Skácelíková
Zdravotní sestřička: Anna Moriová
Doktor: Martin Štolba