Nově zveřejněný dopis Mozarta o návštěvě Prahy

  1. 1
  2. 2
Salcburské Mozarteum získalo cenný dopis, který psal Wolfgang Amadeus Mozart své ženě Konstanci, když na Velký pátek roku 1789 přebýval v Praze. V dopise se zmiňuje o setkání s osobnostmi pražského kulturního života, jednáních o nové opeře pro Prahu i o nedočkavosti pruského krále, který si Mozarta žádal v Berlíně.
Dopis W. A. Mozarta z Prahy 1789 (zdroj Mozarteum Salzburg)

V roce 1781 se Wolfgang Amadeus Mozart usadil ve Vídni, kde se následujícího roku oženil s Konstancí Weberovou. Od té doby se zřídkakdy vypravil na delší cestu mimo Vídeň, a pokud se tak stalo, cestoval ve většině případů ve společnosti své ženy. Z toho důvodu nemáme mezi manžely Mozartovými téměř žádnou dochovanou korespondenci, vyjma let 1789 až 1791. Nově zveřejněný dopis z roku 1789 je nejen vzácným dokladem Mozartovy komunikace s manželkou, ale zároveň obsahuje cenné detaily o jeho pražském pobytu.

Mozart opustil Vídeň v dubnu 1789 a vydal se na cestu do Berlína. Cestoval přes České Budějovice, Prahu, Drážďany či Lipsko a své ženě posílal alespoň dvakrát týdně dopisy, ve kterých informuje o svých setkáních s přáteli, kolegy a osobnostmi z řad kulturní smetánky.

Na Velký pátek, 10. dubna, dorazil Mozart do Prahy a ubytoval se v domě U zlatého jednorožce čp. 285 v Lázeňské ulici. Dnes se domu říká „Palác Beethoven“ ve snaze poukázat na fakt, že zde Ludwig van Beethoven pobýval během svého pražského pobytu v roce 1796.

Dům U zlatého jednorožce čp. 285 v Lázeňské ulici (archiv OP)

Mozart měl v plánu navštívit řadu významných osobností pražského hudebního života. Jednou z nich byl Josef Emanuel Canal, hrabě z Malabaily (1745-1826), který si vydržoval vlastní kapelu, byl sám zdatným hudebníkem a komponoval. Stejně jako Mozart byl Canal svobodným zednářem. Působil v lóžích U tří korunovaných sloupů a U tří korunovaných hvězd, později založil lóži Pravdy a sjednocenosti. Měl významnou úlohu v řízení pražského sirotčince sv. Jana Křtitele a vybudoval ve své době slavnou botanickou zahradu při své usedlosti zvané „Kanálka“, která se nacházela na území dnešních Riegrových sadů.

Další návštěva měla patřit Janu Josefovi Filipovi hraběti Pachtovi z Rájova (1723–1822). Pachta, důstojník jezdectva a polní generál-vachmistr ad honorem, byl podle všeho výborným hudebníkem a skladatelem, vydržoval si dechovou harmonii složenou jak z vlastních sloužících, tak částečně i profesionálních hostujících hudebníků. Pravděpodobně pro něj (a zároveň pro ples pražské smetánky) napsal Mozart svých Šest německých tanců, KV 509. Významnou osobností pražského hudebního života byl i jeho synovec Jan Josef (1756–1834), který se mimo jiné i podílel na založení Pražské konzervatoře.

Jak vyplývá z dopisu, z výše plánovaných setkání sešlo, Mozart nicméně nemohl při své návštěvě opomenout návštěvu svých přátel, manželů Duškových. František Xaver Dušek (1731-1799), klavírista a skladatel a jeho manželka, pěvkyně Josefína Dušková (1753-1824), znali Mozarta již od roku 1777. Mozart manžele navštívil již dříve při své návštěvě Prahy roku 1787 při příležitosti uvedení své opery Don Giovanni.

Důležitou roli mělo setkání Mozarta s modenským rodákem Domenikem Guardasonim (1731-1806). Ten byl činný v Praze jako operní pěvec, dříve spolupracoval s impresáriem Pasqualem Bondinim, režíroval operní inscenace a později byl v Praze sám činný jako impresário. Když se roku 1789 setkal s Mozartem, jednali o nové objednávce pro divadlo. Jednalo se s největší pravděpodobností o operu na Metastasiovo libreto La Clemenza di Tito, ale samozřejmě ještě nemohlo jít o objednávku pro pozdější korunovační slavnosti. Tvrdí se, že Mozart požadoval velké změny v libretu. Guardasoni po tomto setkání odcestoval do Varšavy a objednávku stvrdil až poté. Opera měla premiéru při příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem roku 1791, tedy stejného roku, kdy si začal Guardasoni pronajímat Nostitzovo divadlo, po jehož prodeji a přejmenování na divadlo „Stavovské“ roku 1798 se stal i jeho prvním ředitelem.

Další zajímavou osobností, zmiňovanou v Mozartově dopise, je Friedrich Ramm. Tento vynikající hobojista, který byl již ve čtrnácti letech přijat do dvorské kapely kurfiřta Karla Theodora v Mnichově a Mannheimu, se znal s Mozartem již od roku 1777, kdy Mozart Mannheim navštívil. Mozart pro něj a jeho kolegy napsal řadu skladeb, zejména Hobojový kvartet KV 370, když pobýval roku 1781 v Mnichově, kde dokončoval operu Idomeneo. I tato opera čítá náročný hobojový part, ve kterém Mozart počítal s Rammovými nadprůměrnými schopnostmi. V Praze Ramm informoval Mozarta, že je již netrpělivě očekáván pruským králem Fridrichem Vilémem II., synovcem svého předchůdce na pruském trůnu, Fridricha II. Velikého.

Ještě téhož dne večer pokračoval Mozart do Berlína přes Drážďany, doprovázen knížetem Karlem Aloisem Lichnovským z Voštic, milovníkem hudby a kulturním mecenášem, známým též svými kontakty s Johannem Wolfgangem Goethem či Ludwigem van Beethovenem.

Mozartův dopis je naplněn slovy lásky vůči své ženě, neopomíná též pozdravovat syna Karla Thomase, kterému byly čtyři a půl roku.

Dopis z 10. dubna 1789 byl naposled dražen na aukci po roce 1990. Salcburské Mozarteum ho získalo do svých sbírek před několika týdny.

Stavovské divadlo v době W. A. Mozarta (zdroj Wikipedia Commons)

 

Zde přinášíme český překlad dopisu:

 

 

Praha, na Velký pátek 10. dubna 1789

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat