Namísto toho,aby hudba tradičně dokreslovala film, tentokrát záběry ze slavných filmů doprovázely hudebníky. Na plátně zavěšeném nad orchestrem se tak prolínaly obrázky herce Jeana-Paula Belmonda, praještěrů z Jurského parku či Dartha Vadera a stormtrooperů z Hvězdných válek. Dirigentské taktovky se chopil newyorský rodák Carl Davis, který uvolněnou atmosféru večera podpořil i svým oblečením: první polovinu koncertu řídil v blankytně modrém, druhou pak ve zlatém plášti.
Akční snímky reprezentovala hudba k bondovce Casino Royale, sci-fi například 12 opic a westerny Sedm statečných či Butch Cassidy a Sundance Kid. Nejčastěji zazněl doprovod z filmů režiséra Quentina Tarantina – vedle snímků Kill Bill a Pulp Fiction nemohl orchestr opomenout hudbu k filmu Osm hrozných, kterou ČNSO sám nahrál v Praze a která svému autorovi Morriconemu vynesla Oscara.
Filmová hudba umožnila vyniknout nástrojům, které na koncertech klasické hudby často nezní – ve 12 opicích hrál prim akordeon, v Řeku Zorbovi i v Sherlocku Holmesovi: Hře stínů zase cimbál.
K orchestru se přidalo hned několik hostů. Stylově odfrázované blues z krimithrilleru Kdo nastaví kůži zazpíval David Kraus, s dojemnou baladou z oscarových Tří billboardů kousek za Ebbingem vystoupila slovenská sopranistka Lenka Máčiková. Herec Martin Huba se coby recitátor převtělil do Winstona Churchilla a v jeho emotivním projevu k britským občanům připomněl válečné filmové drama Nejtemnější hodina.
Publikum si získal i zpěvák Ondřej Izdný, který písní Hollow Talk připomněl švédsko-dánský seriál Most se svéráznou vyšetřovatelkou Sagou Norenovou. Ze seriálových melodií zazněla i píseň z drogových Narcos a úsměvy na tvářích posluchačů vyvolala znělka z často reprízovaných televizních Vražd v Midsomeru.
