Zahajovací koncert Barokních podvečerů 16. dubna 2026 v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě přinese tvorbu dvou velikánů anglické hudby – Henryho Purcella a Georga Friedricha Händela. Henry Purcell, nazývaný „Orfeus Britannicus“, byl nesmírně plodným skladatelem, přičemž významnou část jeho díla tvoří hudba k divadelním hrám a také pět slavných semi-oper, které zahrnují nejen zpívané výstupy, ale i tance a mluvené dialogy. Nejznámější z nich je adaptace Shakespearova Snu noci svatojánské – The Fairy Queen (Královna víl), z bylo pro tento koncert vybráno několik árií a tanců. Jak napovídá titul koncertu, zazní části z ódy k poctě sv. Cecílie, patronky hudebníků. Georg Friedrich Händel může být právem považován za příklad mezinárodního umělce, který, ovlivněn díly francouzských, italských i německých autorů, naprosto stěžejním způsobem přispěl k rozvoji operní tvorby v Anglii. Program přinese několik jeho operních árií plných rozjitřených emocí a citů. V kompozicích Henryho Purcella a Georga Friedricha Händela se představí skotsko-maltská sopranistka Carine Tinney a tenorista Vojtěch Semerád za doprovodu souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.
Dva komorní podvečery v Břevnovském klášteře přiblíží posluchačům tvorbu francouzských a italských mistrů, pro něž se různé národní styly staly zdrojem inspirace. Program bude obohacen přednesem úryvků z cestopisu Laurence Sterna Sentimentální cesta po Francii a Itálii v podání Justina Svobody. Sterne své zážitky z cest sepsal jako humorné úvahy plné jiskrných postřehů a ironie.
Třetí koncert představí posluchačům výjimečný fenomén propojující operní a chrámovou hudbu 18. století. Stane se tak prostřednictvím tvorby Johanna Adolfa Hasseho (1699–1783), který ve své osobě spojoval německou hudební tradici s mistrně ovládnutým italským operním stylem. Významnou roli v tom nepochybně sehrála i jeho manželka, kterou byla nejvýznamnější sopranistka své doby, Benátčanka Faustina Bordoni. Mimořádná obliba italských operních árií vedla k jejich častému přetextování latinskými texty, aby se mohly uplatnit i v rámci liturgie. Pozoruhodné množství těchto tzv. kontrafakt se dochovalo ve sbírce hudebnin metropolitního chrámu sv. Víta v Praze, a to již od 30. let 18. století. Soubor Collegium Marianum společně se sopranistkou Pavlou Radostovou uvede vybraná kontrafakta v novodobé premiéře. Pražské publikum tak bude mít jedinečnou příležitost slyšet hudbu, která před více než třemi sty lety zněla ve svatovítské katedrále na Hradčanech. Program koncertu doplní Hasseho operní a oratorní árie v italštině a flétnový koncert h moll.
Podzimní řadu koncertů v Letním refektáři Strahovského kláštera zahájí program věnovaný rozmanitému hudebnímu prostředí Britského souostroví. Nabídne posluchačům ukázky z tvorby v Anglii působícího houslového virtuosa Nicoly Matteise, který zde slavil zasloužený úspěch, a zároveň představí inspirativní zdroje tamní lidové hudby, která se promítala i do hudby artificiální. Na programu tak zazní významná díla dokumentující skotský a irský folklor.
Vlivu italských mistrů napříč evropskými zeměmi budou věnovány dva listopadové koncerty. Virtuózní využití zejména houslí, vlastní pro italskou barokní hudbu, si získalo nadšené posluchače i imitátory napříč Evropou. Mnoho virtuosů pocházejících z Itálie úspěšně šířilo toto mistrovství za hranicemi své země. Mezi ně patří čtveřice mistrů Francesco Geminiani, Francesco Maria Veracini, Nicola Matteis a také Pietro Locatelli.
Závěrečný koncert je vždy zasazen do období vánočních svátků a je takto i dramaturgicky koncipován. Pro program byla vybrána tvorba Johanna Sebastiana Bacha, mistra protestantské duchovní kantáty, a jím ceněného Jana Dismase Zelenky, jehož tvorba vychází z katolické chrámové tradice. Na koncertě vystoupí Hana Blažíková a Pavla Radostová – soprán, Anna Moriová – alt, Vojtěch Semerád – tenor a Tomáš Šelc – bas. Pětici sólistů doprovodí soubor Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.
Více informací o koncertech jarní řady a vstupenky na www.baroknipodvecery.cz.
