Olga Pasiecznik v Kouzelném ostrově

Závěrečný koncert Letních slavností staré hudby přinesl na Pražském hradě dvouhodinové slavnostní pasticcio z árií a skladeb Purcella a Händela s názvem Kouzelný ostrov. Španělský sál byl jemně kolorován barevnými reflektory, takže zářil ještě zlatěji a půvabněji, než obvykle.

Sólistkami večera byly sopranistky Hana Blažíková a Olga Pasiecznik.Polská sopranistka se specializuje mimo jiné na komorní operu a barokní hudbu, zvlášť ceněná je její interpretace Mozarta a Händela (za něj získala titul Pěvkyně roku), koncertuje na význačných festivalech a s orchestry staré hudby. Tentokrát ji do Prahy pozvalo Collegium Marianum vedené flétnistkou Janou Semerádovou a obě sólistky doprovodilo ve velkorysém složení jednadvaceti hráčů. Za jásavého vstupu clarin zahájila koncert hudba Henryho Purcella určená k doprovodu divadelních her a semioper (rozsáhlejší vsuvky hudby, tanců a různých melodií do dramatu) – konkrétně Dioclesian, The King Artur, Dido and Aeneas, The Fairy Queen a The Indian Queen. Hana Blažíková se vyznamenala ve velmi hezkém a procítěném přednesu známého Didova Lamenta nebo Fairest Isle (z Krále Artura). Její čistý a svěží soprán skvěle zapadal do jemného přediva starých nástrojů. Trochu zklamáním byla ale polská sopranistka, jejíž výslovnosti nebylo příliš rozumět (například O let me weep z The Fairy Queen), a nemohla se pochlubit ani zcela bezchybnou intonací. Její soprán měl zpočátku poněkud neurčitý našedlý témbr, v průběhu se večera prozpíval k větší znělosti. Velmi hezky vyšel oběma sopranistkám společný duet We spirits of the air (z Indické královny), škoda, že chyběl sbor, který k tomuto číslu náleží.

Druhá polovina pak byla zasvěcena „Gigantovi Händelovi“, jak jej nazval v dobové básni Alexandr Pope, když německého mistra viděl osobně dirigovat. Zde zazněly árie z jeho děl Acis a Galatea, Semele, Athalia, Theodora, Óda k narozeninám královny Anny, ale také úryvky známé Vodní hudby a Hudby k ohňostroji. Půvabné byly zvláště kombinace zpěvu s vysokým flétnovým sólem (Blažíková v Hush, ye pretty warbling quire!Acise a Galatey) nebo s clarinou (Olga Pasiecznik v Narozeninové ódě). Největší pěvecký oříšek si nechala Pasiecznik na závěr – virtuózní árii Myself I shall adore z třetího aktu Semele. Předvedla náročné koloratury, vysoké tempo a výšky v plné dynamice. Ovšem již v průběhu večera bylo znát, že Španělský sál nemá pro tuto hudbu úplně ideální akustiku, že je příliš velký. Rychlejší běhy, ornamenty i zmíněné koloratury se v prostoru rozplývaly, slévaly a detaily se  ztrácely, a to jsem seděla v 6. řadě. Většina lidí v sále za mnou musela slyšet ještě méně. Jindy zase protažené zvýrazněné tóny oběma zpěvačkám vycházely až příliš hlučně a také bicí v tomto prostoru zněly někdy až strašidelně.
Orchestr dobových nástrojů hrál skvěle a přesně i bez dirigenta – alespoň nebylo patrné, že by jej někdo od houslí či od cembala výrazněji řídil. Clarinisté se stěhovali střídavě na balkón nad pódiem, nově postaveným pro orchestr, a jejich fanfáry se tak z výšky majestátně snášely do sálu. Slyšeli jsme řadu hezkých sól (flétny, dobové hoboje), občas hrozivě zaburácely tympány. Závěrem mi už koncert připadal poněkud zdlouhavý a popravdě řečeno, celou dobu jsem se snažila najít nějaký klíč k tomu, proč se právě tyto krásné, neznámé i známější kousky ocitly v jednom proudu na jednom večeru a co mají společného se Shakespearovou Bouří, k níž odkazoval program. Pokud bylo inspirací stejnojmenné představení Kouzelný ostrov v Met, rovněž pasticcio z kousků hudby různých autorů, tak tam byl jednotící linkou nový text a daný dramatický děj. Pak je vám jasné, proč v tu chvíli zní smutná nebo veselá árie a proč se tak ta postava cítí. Zde se však střídaly nálady, nářky, árie, postavy, lamentace a slavnostní pompa tak nějak náhodně, jako na ruletě. 

Letní slanosti staré hudby 2012
Kouzelný ostrov
Sláva anglické barokní opery
(H. Purcell, G. F. Händel)
Olga Pasiecznik (soprán)
Hana Blažíková  (soprán)
Collegium Marianum
Jana Semerádová – umělecká vedoucí
6. srpna 2012 Španělský sál Pražského hradu

program:
Část I. – Orpheus britanicus
Henry Purcell (1659–1695):
The Fairy Queen, Z. 629
– Ouverture (Second Music)
– Rondeau (Second Music)
– If Love´s a Sweet Passion
– Symphony While the Swans Come Forward
– Third Act Tune: Hornpipe (Act III)
– Symphony
– Fourth Tune: Air (Act IV)
– Prelude
– The Plaint: O, let me weep!
– Chaconne: Dance of the Chinese Man and Women (Act V)
The Indian Queen, Z. 630/17
– We the Spirits of the Air (Act III)
Dido and Aeneas, Z. 626
– Dido’s Lament: Thy hand, Belinda, darkness shades me – When I am laid in earth (Act III)
The Prophetess, or The History of Dioclesian, Z. 627
– First Act Tune: Hornpipe
The King Arthur, or The British Worthy, Z. 628
– Aire, played while Merlin descends from a Chariot drawn by Dragons – Fairest Isle, all isles excelling (Act V)
Pausanias, the Betrayer of his Country, Z. 585
– My dearest, my fairest
The King Arthur, or The British Worthy, Z. 628
– Chaconne (Act V)
/ – přestávka – /
Část II. – Giant Handel
Georg  Friedrich Handel (1685–1859):
Vodní hudba
– Menuet – Bourée (Suita č. 2, HWV 349)
– Rigaudon I, II – Minuet I, II – Gigue (Suita č. 3, HWV 350)
Ode for the Birthday of Queen Anne, HWV 74
– Aria: Eternal source of light divine
Acis and Galatea, HWV 49
– Aria: Hush, ye pretty warbling quire! (Act I)
Solomon, HWV 67
– Symphony: The Arrival of the Queen of Sheba (Act III)
Athalia, HWV 52
– Aria: Softest sounds no more can ease me (Act I)
Hudba k ohňostroji, HWV 351
– Bourrée – Réjouissance – Menuet
Theodora, HWV 68
– Aria: With darkness deep, as is my woe (Act II)
Semele, HWV 58
– Aria: Myself I shall adore (Act III)

www.letnislavnosti.cz

Foto archiv (portrétní fota) a Ivan Malý (Kouzelný ostrov)

Hodnocení

Vaše hodnocení - Kouzelný ostrov (Praha LSSH 6.8.2012)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Související články


Komentáře “Olga Pasiecznik v Kouzelném ostrově

  1. „Orchestr dobových nástrojů hrál skvěle a přesně i bez dirigenta – alespoň nebylo patrné, že by jej někdo od houslí či od cembala výrazněji řídil.“
    – to mě trochu pobavilo :-)

    Stačilo se místo cembala a houslí občas podívat na flétnistku, jak dokáže svůj ansámbl řídit střímými, ale přesnými pokyny…

Napsat komentář

Reklama