Projekt Musica non grata, prostřednictvím kterého opera v Německu vystoupí, oživuje umělecký odkaz skladatelů významných pro hudební život meziválečného Československa a pronásledovaných nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvovaných z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. Do Berlína přiváží hudbu Hanse Krásy a Leny Stein-Schneiderové. Oba umělce spojuje nucený pobyt v koncentračním táboře Terezín.
Jako sólisté se představí koncertní mistři Orchestru Státní opery violoncellistka Štěpánka Kutmanová a houslista Radovan Šandera, na violu zahraje Stanislav Svoboda a na klavír Šárka Csölle Knížetová. Vzpomínkový akt bude živě přenášen televizními stanicemi ARD a Phoenix a bude rovněž ke zhlédnutí on-line na stránkách projektu.
Akce se kromě nové prezidentky Německého spolkového sněmu Bärbel Basové tradičně zúčastní nejvýznamnější zástupci Spolkové republiky Německo jako prezident Frank-Walter Steinmeier, německý kancléř Olaf Scholz a řada dalších hostů. Českou republiku budou reprezentovat velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka a ředitel Národního divadla Jan Burian v doprovodu uměleckého ředitele Opery Národního divadla a Státní opery Pera Boye Hansena.
„Navzdory všem tragickým momentům, které se vlily jako temné kaňky do mapy naší společné historie, najdeme v soužití Čechů a Němců v meziválečném Československu bezpočet příběhů přátelství a vzájemné inspirace. Musica non grata akcentuje a rozvíjí právě tento esenciální odkaz a já si velice vážím podpory a pozornosti, které se tomuto úsilí dostává ze strany Spolkové republiky Německo,“ uvedl Per Boye Hansen.
V centru pozornosti čtyřletého programu Musica non grata iniciovaného Operou Národního divadla a Státní operou, který Německo finančně podporuje, stojí především tvorba českých skladatelů a skladatelů vázaných na německy mluvící prostředí, kteří měli význam pro hudební život hlavního města první Československé republiky, zejména mezi léty 1918 až 1938.
Řada z nich je přímo spojena s historií Nového německého divadla, dnešní Státní opery a Národního divadla v Praze. Patří mezi ně především takzvaní terezínští autoři Pavel Haas, Hans Krása, Gideon Klein a Viktor Ullmann, ale také Alexander Zemlinsky, Franz Schreker, Erwin Schulhoff, Rudolf Karel, Ernst Krenek, Jaromír Weinberger, Kurt Weill či Arnold Schönberg. Musica non grata přibližuje i dílo výjimečných skladatelek a zároveň průkopnic ženského uměleckého hnutí v období první republiky, jakými byly Ludmila Peškařová, Vítězslava Kaprálová, Ilse Weberová, Sláva Vorlová nebo Julie Reisserová.
